Sklizeň jahod vrcholí

Ať už tuto oblíbenou pochoutku pěstujeme na klasických záhonech, nebo jsme se rozhodli použít při jejich výsadbě černou plastickou fólii, či jim vyhradili místo v truhlících na balkoně, nastal čas, kdy začneme sklízet plody. Ještě před začátkem sklizně bychom měli podkládat dozrávající plody dřevitou vlnou, čistou slámou, chvojím, případně můžeme použít speciální plastové košíčky. Všechny tyto pomůcky nám pomohou uchránit plody před znečištěním a zabránit jejich případné hnilobě. Jahody sklízíme většinou brzy ráno či na večer, abychom zabránili rychlému měknutí v poledních vedrech. Vybíráme si vybarvené, ale ještě pevné plody, které trháme opatrně s malou stopkou a klademe je do mělkých pletených košíků nebo bedýnek. Po sklizni uložíme plody hned do chladu. Při sběru trháme současně i poškozené a napadené plody, které dáváme do zvláštní nádoby a pak je ihned zlikvidujeme. Pokud bychom je ponechali na záhonech, mohly by nakazit další dosud zdravé jahody.

Jak vyzrát na šedou plíseň

Nejvážnější chorobou jahodníku je tzv. plíseň šedá, která se šíří zvláště za deštivého a teplého počasí. Plísní trpí především sazenice přehnojené dusíkem. Vůči této nemoci se bráníme celým souborem ochranných opatření. Ve vlhčích polohách pěstujeme jen jednoleté, maximálně dvouleté jahodníky. Výsadbu zakládáme v řidších řadách v severojižním směru. V předjaří čistíme sazenice od starých listů a často půdu kolem nich plejeme a jemně kypříme. Plody pak podkládáme a hnijící co nejčastěji, (v době sklizně i několikrát denně) sklízíme. Chemickou ochranu vyhledáváme až jako nejkrajnější řešení, ale většina zahradníků se jí raději zcela vyhne.

Využijte zeleninové záhony naplno!

Módní trendy se projevují i v pěstování zeleniny. V poslední době se ve větší míře doporučuje kombinované pěstování zeleniny a květin. Je to otázka nejen estetická, ale v mnoha případech jde i o pomocnou ochranu rostlin proti chorobám a škůdcům.
Do zeleninových záhonů se přisévají měsíčky a aksamitník. Obě rostliny do půdy uvolňují kořeny zvláštní látky, které například chrání mrkev před pochmurnatkou, kořínky rostlin před háďátky a dokonce mají dobrý vliv i proti některým plísňovým chorobám.

Co se týče úrody, pokračujeme ve sklizni raných odrůd květáku, kedluben a na jejich místo vyséváme pór, řeřichu zahradní, vysazujeme sazenice poloraných odrůd kedluben, polorané a polopozdní odrůdy hlávkového zelí a kapusty, kadeřávek a rané odrůdy růžičkové kapusty. V druhé polovině měsíce můžeme ještě sázet květák a vysévat karotku. Pokud je sucho, nesmíme zapomenout na pravidelnou a dostatečnou zálivku.

Rajčata v této době přivazujeme k tyčkám, zaštipujeme je a ponecháváme jen jeden nebo dva výhony. Zaléváme je zásadně zespodu nejlépe do rýh, které předem vyhloubíme. Ošetříme brambory a rajčata proti fytoftóře, okurky proti plísni okurkové a podle potřeby ošetříme papriku a košťáloviny proti mšicím.

Další užitečné tipy do zahrady najdete v sekci Rok na zahradě.

Letní řez a ochrana ovocných stromů

Ovocné dřeviny je nutné vydatně zalévat, zvláště při suchém počasí; v případě, že se rýsuje hojná úroda, je dobré udělat probírku. Pro udržení vláhy ovocným dřevinám prospívá mulčování posečenou trávou.

Poslední datum přihnojování stromů a keřů je koncem června (aby dřevo do zimy dobře vyzrálo), proto již nehnojíme dusíkatými hnojivy, neboť letorosty již nestačí vyzrát a v zimě pak namrzají. Stromy rovněž stříkáme postřikem proti obalečům, na kmeny připevňujeme lapací pásy. Podle potřeby pokračujeme v ochraně proti strupovitosti, padlí, mšicím, vrtuli třešňové a štítence čárkovité.

U mladých stromků provádíme výchovný řez, a to u jádrovin a, třešní. Odstraňujeme konkurenční výhony a letorosty zahušťující korunu. Na mladých meruňkách děláme tzv. Sittův řez - což znamená, že v prvních letech po výsadbě, tedy mezi 2 - 3 rokem, zaštípneme hlavní výhony, na kterých se vyvinulo 12 - 15 listů. Řez podpoří tvorbu plodného obrostu již ve spodní části koruny, a zbrzdí bujný růst hlavních větví.
Také pokračujeme výchovným řezem u mladých broskví, kdy zaštipujeme výhonky druhého stupně: budoucí větve zakrátíme za patnáctým listem, boční za pátým až šestým listem.

I okrasná zahrada vyžaduje vaší péči

Postupně vybíráme cibule dozrávajících cibulovin, Dokončíme tvarovací řez živých plotů a v případě sucha zavlažujeme okrasné dřeviny. Nezapomínáme, že rostliny, mimořádně dlouho kvetou, pokud v nádobách i na záhonech pravidelně odstraňujeme odkvetlé květy. Některé z nich, je-li příznivé počasí, rozkvetou na podzim i podruhé. Druhý květ můžeme stimulovat tak, že ihned po odkvětu rostlinu zastřihneme (např. ostrožka polní). Stejný postup u jiných rostlin ovšem vyvolá tvorbu nádherných semeníků (např. kosatec sibiřský- Iris sibirica či mák východní- Papaver orientale). Pro bohatost květů v nádobách pravidelně přihnojujeme hnojivem na květ. A v neposlední řadě se staráme o trávník, který sečeme a také často zavlažujeme.

Autor: Irena Forejtová

Další články z rubriky Zahrada
Vodní stěny v zahradách lahodí oku i duši
Jarní příprava zahrady. Do čeho se pustit nejdříve?
Tajemství biozahradničení a biopěstování – odměnou vám budou zdravé a chutné plody
Přilákejte do zahrady motýly a založte si motýlí zahrádku