Co možná nevíte o orchidejích
26.02.2012
Při pohledu na překrásný květ orchideje se mnozí z nás domnívají, že tyto rostliny pocházejí výhradně z exotických míst tropických lesů Ameriky, Afriky či Asie a jejich přilehlých ostrovů. Není to však pravda, čeleď orchideaceae - vstavačovité je rozšířena skoro ve všech pásmech zemského povrchu.
Asi 90 % z celkového počtu druhů roste v tropech, a zbytek v pásmech ostatních, samozřejmě kromě polárního. Orchideje jsou přizpůsobivé rostliny - vegetují na skalách, na stromech, na zemi a třeba na kaktusech, statečně odolávají enormnímu suchu a slunečnímu svitu či přívalovým dešťům a dokonce rostou i nav místech, kde vůbec neprší a tak jsou nuceny brát vláhu jen z ranní rosy či mlhy.
V mírném pásu rostou pozemní druhy orchidejí na lukách nebo na světlých místech v horských oblastech poblíž bystřin. Zkušení skalničkáři často pěstují orchideje rodu Pleione, které právem považují za perlu všech svých rostlinek na skalce. Někteří se dokonce specializují jen na tyto druhy.
V přírodě se orchideje rozmnožují semeny. Opylování květů se děje převážně blanokřídlým hmyzem, motýly, dvoukřídlým hmyzem a kolibříky. Asi jen 15% druhů je opylováno prachem či větrem a zhruba u 2 % orchidejí dochází k samoopylení. Vyzrávání semeníků trvá až jeden rok. Po uplynutí této doby semeník praskne a vítr roznese semena, která jsou menší než pylová zrnka, do širokého okolí. Ve vhodném prostředí, za přítomnosti symbiotických hub, semena vytvoří po dvou měsících kulovitá tělíska, odborně nazývaná protokormy. Z těch vyraší kořeny a lístečky - základ rostliny. Vývoj semenáčků v květuschopné rostliny je velmi zdlouhavý a vyžaduje pěstitelskou trpělivost. Některým druhům orchidejí stačí období tří let od vyklíčení k vytvoření květů, například Phalaenopsis, jiným druhům to trvá až patnáct let. Proto jsou lokality s orchidejemi ve volné přírodě přísně chráněny, aby tyto krásky zůstaly zachovány i pro příští generace.
Jednu z největších sbírek orchidejí, asi 12 000 druhů z celého světa, lze shlédnout v královské botanické zahradě v Kew-London . U nás v jsou zájemcům k dispozici sbírky v Arboretu při Vysoké škole zemědělské v Brně a v botanických zahradách v Praze-Tróji či v Liberci.
Jak se pěstují epifytické orchideje
V bytě lze dosáhnout pěstitelských úspěchů při dodržení určitých podmínek a nároků podle jednotlivých druhů orchidejí. V tropech, kde je velká konkurence jiných rostlin, jsou orchideje většinou nuceny, z důvodu nedostatku světla, růst na stromech. Tento způsob růstu se nazývá epifytický. Hostitelský strom porostlý společenstvem kapradin, mechorostů, bromélií, tillandsií a jiných pnoucích rostlin slouží jako záchytný bod k vegetaci orchidejí. Kořeny epifytických orchidejí slouží nejen k uchycení a nasávání vláhy, ale i k přijímání výživných látek - asimilaci. Běžně rostliny asimilují jen svými listy, jenže některé orchideje listy a dokonce ani zásobní orgány (pahlízy) nemají. Proto kořeny těchto zvláštních druhů plně převzaly funkci výroby chlorofylu, dýchání a přijímání živin.
Epifytickým orchidejím se nejlépe daří ve vytápěném skleníku s minimální vzdušnou vlhkostí okolo šedesáti procent, a kde teplota ve vegetačním období neklesá pod 25 stupňů Celsia. Protože získat rostlinu ze semene je v bytových podmínkách zdlouhavé a složité, raději požádáme zkušeného pěstitele o sazeničku. Většinou získáme nezakořeněný řízek s listy, pupeny a 2 až 3 hlízami. Umístíme jej do nádoby s vodou tak, aby pupeny byly ponořeny ve vodě. Jakmile se přibližně za 6 týdnů objeví výhony a začnou růst kořeny, přesadíme sazenici do směsi sekaného rašeliníku, drcené borové kůry, zetlelého bukového lisí a kvalitní vláknité rašeliny. Substrát můžeme smísit s kousky dřevěného uhlí nebo molitanovou drtí pro jeho vylehčení a provzdušnění. Hlízky sázíme do košíčků, jejichž dno vyložíme kousky borové kůry a dbáme na to, abychom oddenek nechali asi 2 cm nad okrajem košíčku nezakrytý substrátem. Potom sazenici důkladně zalijeme a substrát udržujeme vlhký. Zálivku omezíme jen v době vegetačního klidu, tedy v zimě a na podzim v období tvoření poupat. Zásadně nehnojíme v době květu a vegetačního klidu.
Autor: Irena Forejtová
Články s podobnou tématikou
Nakupujeme pokojové rostliny
Péče o řezané květiny
Přežijí pokojové rostliny vaši dovolenou?
Pokojové rostliny XXIV. – Bromélie
Pěstování orchidejí v bytě? Proč ne?!
Článek byl zobrazen 19034 krát.
Diskuze k článku
Nenalezen žádný záznam
Kontextová reklama
Schody na zakázku od českého výrobce
Trepp-art vám nabízí dřevěné a ocelové schody a schodiště na zakázku. Máme za sebou téměř 20 let zkušeností a tisíce realizací po celé Evropě. Digitální zaměření po celé ČR je zdarma.SYSTRA - žaluzie, rolety, markýzy
Český výrobce stínící techniky - dodáváme venkovní žaluzie, screenové rolety, venkovní rolety, interiérové stínění, markýzy a slunolamy. Atypy jsou naše specialita.Dřevěné šperky a bytové dekorace
Výrobky ze dřeva - dřevěné šperky, módní a bytové doplňky, velikonoční a vánočná dekorace. Široká nabídka produktů přímo od českého výrobce.
Další články na téma Zahrada
Zahradní gril 3 v 1
Sníh konečně roztál, tráva se zazelenala, není nad to posedět venku s přáteli, dobře pojíst... Takové grilované maso... Nebo něco málo domácího uzeného masíčka, mňam. Konečně i správně opečené buřty s chlebem přijdou vhod! S tím ale souvisí problém, kde postavit zahradní udírnu, kam umístit zahradní gril, případně kde vykopat venkovní ohniště?
Jak správně sklízet a skladovat hrušky?
Podzimní měsíce bývají ve znamení loučení se s létem, houbaření, výlovů rybníků, příprav na zimu, procházek lesem v šumivém spadaném listím, ale i sklizní ovoce, o které jsme se celý rok s láskou staraly. To není zrovna fyzicky nejlehčí práce, ale odměnou nám pak v mrazivých zimních dnech může být sousto šťavnatého vlastnoručně vypěstovaného ovoce, na které zkrátka v supermarketu nenarazíte. Kdo by si třeba v polovině ledna s chutí nepochutnal na takové šťavnaté hrušce.
Leden a práce na zahradě
Ne vždy je v lednu zahrada pod nánosy sněhu a ani tak zahradník v zimě neodpočívá. Leden je měsíc, kdy se každý pěstitel začíná připravovat na blížící se jaro. Že to není ukvapené počínání dokazují i následující řádky s některými náměty na lednové výsevy a práce v zahradě. V lednu je například ideální čas na to, abychom se vrhli na plánování osevního postupu nadcházející se sezony.
Jaké rostliny jsou vhodné na živý plot?
Od živého plotu očekáváme především dostatečnou neprůhlednost, a pokud možno, i neprostupnost. Plot můžeme vysadit z dřevin stálezelených nebo opadavých. Nemusí to být však jen jednolitá zelená masa. Existují kultivary zbarvené nejen v různých tónech zelené, ale také purpurové či zlatožluté. Plot může velmi pěkně kvést i vonět po dlouhou dobu a doplňovat barevný akcent zahrady.
Jak vybrat ten správný gril pro zdravější grilování?
Přestože je grilování velmi oblíbená aktivita a kulinářská úprava, nemusí být grilované pokrmy ty nejzdravější. Problémem je odkapávající omastek a šťáva z masa. Některé grily ovšem mají tento problém vyřešen a proto je grilování na nich zdravější.
Co dělat, když vysazené stromky nerostou?
Často si pěstitelé zoufají, když vysazené stromky nevyraší. Co teď? Vykopat a znovu zasadit nové? Není třeba, chce to jen neházet flintu do žita a trochu trpělivosti.
Zastřešení bazénu vybírejte pečlivě
Bazénové zastřešení bývá velice často prvkem, se kterým se v prvotním návrhu zahrady nepočítá a pořizuje se k bazénu dodatečně až po zvážení všech jeho výhod. Není pak výjimkou, že uprostřed zahrady vyroste velká nevzhledná „bublina“ s rozsáhlým kolejištěm, po kterém se posouvá, a do té doby malebná zahrada zcela ztratí svůj půvab.
Mobilní posuvné zastřešení terasy – tak trochu jiná zimní zahrada
Postavit si pergolu, zahradní altán, nebo raději vybudovat zimní zahradu? Nemůžete se rozhodnout, protože vás žádná z těchto možností nijak zvláště nenadchla? Tím pravým pro vás tak možná bude mobilní zastřešení terasy, které v sobě spojuje výhody všech typů venkovního posezení. Terasu si tak budete moci vychutnávat po většinu roku.