Batáty - pěstování, tipy a rady pro zahrádkáře

Batáty neboli sladké brambory jsou kořenové hlízy tropické rostliny známé pod názvem povijnice batátová (Ipomoea batatas) či jedlá. Tyto hlízy mohou mít různé tvary i barvy. Rostlina patří do čeledi svlačcovitých a s pravými brambory není botanicky příbuzná. Batáty jsou původem z tropických a subtropických oblastí Střední Ameriky, jejich domovinou je zejména mexický poloostrov Yucatan, Venezuela a Kolumbie. Sladké brambory jsou jedněmi z nejdůležitějších užitkových plodin tropů.

Povijnice batátová je poléhavá vytrvalá hlíznatá rostlina, která ve své domovině často dorůstá až 5 metrů. Velmi snadno zakořeňuje a je celá prostoupena mléčnicemi. Má různotvaré a často hluboce laločnaté listy. Kvete bílými, růžovými a někdy až purpurovými květy, které se objevují na dlouhých stopkách. Hmotnost hlíz může být u jedné rostliny různá, váhy se pohybují od 0,5 kg až do 5 kg.

Druhy batátů

Sladké brambory mohou mít různý tvar, velikost i barvu. Nejčastěji se setkáváme s batáty červenými, které mají žlutou nebo bílou dužninu. Právě červená odrůda batátů obsahuje nejvíce betakarotenu, tento druh se také nejvíce hodí na vaření a zapékání. Občas se dá narazit i na hlízy se žlutou slupkou a oranžovou dužninou, či dokonce s bílou slupkou a sytě žlutou dužninou. Žluté batáty jsou vhodné na smažení a jako ingredience do těsta. Oranžová odrůda batátů se pěstuje hlavně v Severní Americe (Severní Karolina a Louisiana), kde se nazývá „jam". Existují také vodní batáty (Ipomoea aquatica), které rostou v jihovýchodní Asii.

Pěstování batátů

Aby se kořenové hlízy batátů dobře vyvinuly, je nutné rostlině zabezpečit dlouhé vegetační období bez mrazů. Batáty si můžeme vypěstovat ze zakoupených hlíz, které mají vegetační očka. Hlízu zasadíme do květináče s hlinitopísčitou půdou bohatou na organické zásobní látky, kde se snadno zakoření. Mladou rostlinu pak musíme vyvázat k nějaké opoře, nejlépe k tyčce. Předpěstované rostliny v květináčích vysazujeme ven, až když pominou poslední květnové mrazy. Batáty je třeba umístit na dostatečně prosluněné místo, poměrně hluboko do vyhřáté půdy. V létě se bude rostlině dobře dařit také v nevytápěném fóliovníku.

Povijnici batátové nevadí přísušky, během vegetačního období bychom ji však měli alespoň 6x dopřát dostatečnou závlahu. Tím zvýšíme výnos hlíz. Sladké brambory hrůbkujeme stejně, jako to děláme u našich brambor. Sklizeň začne poté, co zaschnou lodyhy, nejčastěji tedy v průběhu září a začátkem října. Při sklizni je třeba postupovat velmi opatrně, abychom hlízy neponičili. Batáty můžeme poté skladovat ve sklepě v suchu a chladu po dobu 3 týdnů, místnost by měla být dostatečně větrána. Při pokojové teplotě je můžeme skladovat maximálně týden. Pokud máme malé hlízky určené k jarní výsadbě, uložíme je do beden s pískem, nebo rašelinou.

Batáty a účinky na lidské zdraví

Energetická hodnota batátů je asi o polovinu vyšší, než u klasických brambor. V hlízách je obsaženo 70% vody, 18% škrobu a 6% cukru. Sladkou chuť jim zajišťuje fruktóza, glukóza a sacharóza. Batáty obsahují množství karotenoidů, proteiny, vitamín A, B6 a C, vápník, draslík, železo a také nerozpustnou vlákninu. Dále je ve sladkých bramborech obsažena kyselina chlorgenová, kávová, lutein, zeaxatin a pektin. Nechybí ani rostlinné steroly, které snižují hladinu cholesterolu v krvi a vážou na sebe karcinogenní prvky v trávicím traktu. Konzumace těchto hlíz je vhodná jako prevence rakoviny, degenerativních očních chorob, depresí a srdečních onemocnění.

Využití v kuchyni

Sladké brambory jsou stejně jako klasické brambory v kuchyni mnohostranně využitelné. Často se nemusí ani loupat a stačí je dobře očistit kartáčkem. Můžeme je vařit, péct i smažit. Podávat se mohou ve slané formě, vytvořit z nich můžeme například bramborovou kaši, polévku, ale mohou být i součástí salátů. Velmi chutné jsou však i ve formě sladké. Často se přidávají do těsta, z něhož se pak pečou koláče, dorty či koblihy. Ničím neobvyklým však nejsou ani batátové chipsy či marmelády.