Výhodu při předpěstovávání zeleniny mají samozřejmě všichni ti, kdo vlastní zimní zahradu nebo mají vytápěný skleník. Ale ani ti, kdo žijí v panelových bytech, nemusí zoufat. Menší množství jarní zeleniny si mohou klidně předpěstovat v truhlíku na okenním parapetu. Tím nejpodstatnějším, co klíčící rostlinky potřebují, je stálá teplota v rozmezí od 20 do 25 stupňů Celsia.

Co můžeme ještě před začátkem jara vysévat?

Na konci února a na počátku března se hodí vysévat především semena raných ředkviček, celeru, paprik, brokolice, salátu a lilku. Pokud byste chtěli urychlit sklizeň, můžete již vysadit i cibuli, rajčata či petržel.

Předpěstovanou sazenici přesadíme s příchodem teplejšího počasí přímo do záhonu. Foto: Hornbach

Nutný je dostatek vláhy

Příroda se dokáže sama postarat o to, aby semínka nevyklíčila již při prvním předjarním dešti. Aby však nedošlo k jejich zaschnutí, jsou semínka vybavena tzv. inhibitory klíčení. Ty se vyplavují jako první když dojde k zaplavení semen větším množstvím vody a teprve poté je nastartován proces růstu nové rostliny. Celý tento proces můžete ošálit tím, že budete semínka před samotným výsevem máčet. Tím se výrazně urychlí jejich vývoj. Například u salátu stačí semínka namáček pouhé 4 hodiny, košťálová zelenina potřebuje tak 12 – 24 hodin, semenům rajčat a paprik to trvá o něco déle, vyžadují 1 až 2 dny. V případě, že chcete vysazovat mrkev, petržel nebo celer, budete muset semínka máčet až tři dny, dávají si totiž na čas. Důležité je vlažnou vodu, v níž se semínka máčí, alespoň dvakrát denně vyměňovat.

Předpěstování v bytě

Pokud nepočítáte s tím, že budete sklízet zeleninu po kilech, určitě si pro předpěstování vystačíte s okenním parapetem. Postačí vám k tomu nějaké misky, květináče či truhlíky a zapotřebí bude také kvalitní substrát. Nejvhodnější je přímo speciální výsevní, který je k dostání ve většině zahradních center. Pro vysazování by měl mít pokojovou teplotu.

Vyhřívané pařeniště Limes můžeme umístit na balkón nebo na terasu

Jak vysazovat?

Semínka před výsadbou (pokud jste je namáčeli) osušte, ale nenechejte je vyschnout úplně. Poté je rovnoměrně vysejte do připraveného substrátu a zasypte slabší vrstvou zeminy. Tu lehce utlačte a zavlažte nejlépe rosením. Pro umístění květináčů nebo truhlíků se semínky se nejlépe hodí slunné, jižně nebo východně orientované okno. Pokud máte okna na sever nebo na západ, budou se sazeničky příliš táhnout za sluncem a ve výsledku by byly slabé a tenké.

Skvělou pomůckou může být tzv. sadbovač, který poskytne dostatečný komfort nejen vám, ale i sazenicím. Tento výrobek totiž využívá optimálních podmínek pro růst sazenic - vhodnou teplotu půdy a vlhkost vzduchu. Základem sadbovače je speciální keramické topné tělísko s teplovodem. Kelímky s hlínou a semeny dokáže zahřát na teplotu, která je optimální pro jejich růst. Jde tak o jakýsi elektricky vyhřívaný mini skleníček. Výhodou je také to, že semena mohou být umístěna v obalech, které se později v půdě vstřebají a tak odpadají starosti s přesazováním. Rostlinám tak nepoškodíme kořenový systém. Sadbovače jsou vhodné pro všechny druhy zeleniny, jen při urychlení rajčat a okurek je třeba zvolit větší průměry květináčů (5 – 10 cm).

Kam s ranými ředkvičkami?

V případě, že máte k dispozici kompostem nebo hnojem vyhřívané pařeniště, můžete bez obav rané odrůdy ředkviček vysít do něj – a to už v polovině února. Počkáte si měsíc a budete si moci dopřát první čerstvou jarní zeleninku. Je pouze třeba sledovat, aby byl povrch zeminy v pařeništi rovný, jinak by se ve vzniklých prohlubních zadržovala voda a ta by mohla sazeničky utopit. Přestože jsou některé odrůdy raných ředkviček jako třeba Duo, Prima nebo Sixta dosti otužilé, je lepší v případě mrazíků pařeniště zakrývat netkanou textilií.

Ve skleníku je to rychlejší

Stejný postup předpěstovávání platí i v případě, že máte k dispozici vytápěný skleník nebo zimní zahradu. Většina zahrádkářů je spíše majitelem běžného skleníku, nebo třeba fóliovníku bez topení. Jejich čas však přichází až v době, kdy nehrozí jarní mrazíky. Pokud byste do nich přesadili již předpěstované sazenice, urychlili byste sklizeň tak o měsíc. Skleník je možné následně využít také pro urychlení letní a následně i podzimní zeleniny. Důležité je nejen skleník, ale i fóliovník pravidelně větrat. Právě v nevytápěném skleníku jistě oceníte elektricky vyhřívané sadbovače nebo miniskleníčky.

Skleník z polykarbonátu využijeme nejen na předpěstování zeleniny, ale také na přezimování choulostivých druhů zeleniny. Foto: Lanit Plast
 

Brambory z vlastní zahrádky

Určitě jste také toho názoru, že to, co si sami vypěstujete, chutná mnohem lépe než kupované. Totéž platí i u nových brambor. Ke konci února je ideální čas na jejich naklíčení, k tomu se však hodí jen rané odrůdy. Nenechte se ovlivnit názorem, že se mají brambory nechat klíčit ve tmě – to je nejčastější omyl všech zahrádkářů, který se bůhví proč neustále omílá. Brambory se musí rozložit do vzdušných bedýnek tak, aby co nejvíce oček směřovalo nahoru. Sadbu pak umístěte někam, kde je dostatek světla. Jedině tak si zajistíte, že brambory budou mít silné, světle zelené klíčky a na záhonu poté nebudou mít problém se ujmout.

- jpa -

Související články
Čerstvé bylinky z vlastní bylinkové zahrádky
Jak pečovat v zimě o pokojové rostliny
Zateplení skleníku prodlouží pěstitelskou sezónu
Je nejvyšší čas na nákup skleníku
Co nás čeká v březnu na zahradě?
Fóliové kryty a fóliovníky k ochraně i rychlení
Užitečná pařeniště do každé zahrádky