Kompostování na sídlišti? Proč ne!
12.08.2012
Šetrný přístup k přírodě by měl být pro každého z nás samozřejmostí. Naštěstí pro životní prostředí a přírodu vůbec se stále více lidí chová vůči svému okolí opravdu ohleduplně.
Toto chování plně podporuje také občanské sdružení EKODOMOV, které se všemi možnými prostředky snaží zvyšovat podvědomí lidí o kompostování a třídění odpadu a snaží se prosazovat takové technologické postupy výroby, které jsou šetrné k přírodě. Kromě kampaní na podporu jak domácího tak i komunitního kompostování a sběru bioodpadu, zajišťuje také vzdělávací semináře především pro hospodářské pracovníky samospráv měst a obcí a připravuje a vydává materiály, jež provedou každého světem bioodpadu. Jednou z jejich velmi záslužných aktivit je seznámení široké veřejnosti s komunitním kompostováním.
Co je komunitní kompostování?
V podstatě jde o úžasně jednoduché řešení pro všechny obyvatele panelových nebo činžovních domů, sídlišť a velkoměst, ale také třeba škol, prostě všech, kteří nemají vlastní zahrádku, kde by mohli založit kompost. Vychází z předpokladu ochoty určité skupiny lidí žijící například v jednom domě nebo ulici začít se chovat ekologicky. Na místě k tomu určeném se vybuduje kompostoviště, kam mohou všichni bezplatně odkládat bioodpad. Kompostéry jsou navrženy a vyrobeny tak, aby byla zaručena jejich správná funkce. V zemi se nejprve vyhloubí asi dvaceticentimetrová díra. Ta je vyplněna hrubým štěrkem, který odvádí nepotřebnou vodu a zabraňuje hnilobným procesům, s nimiž je spojený nepříjemný a obtěžující zápach. Spodní část je tvořena roštem, díky čemuž se k odpadu nedostanou drobní hlodavci a vršek zakrývá víko, jež zabraňuje zbytečnému promoknutí kompostu. Celý kompostér je chráněn vrstvou izolace bránící jej proti zamrznutí, ale také proti silnému slunečnímu záření v letních měsících. Každý, kdo se přihlásí ke komunitnímu kompostování, dostane od nádoby svůj vlastní klíč, což zabraňuje vhazování jiných než povolených odpadů a tím i znehodnocení práce ostatních. Vzniklý kompost potom využívají občané pro svou potřebu, ať už soukromě k přesazování pokojových a balkonových rostlin, nebo pro hnojení společných ploch před domy.
V současné době je zatím v naší republice jen málo míst, kde se praktikuje komunitní kompostování a je to docela jistě škoda. Kromě jiného bychom totiž ušetřili nemalé peníze za svoz odpadu. V zahraničí je tato forma nakládání s bioodpadem nejenže rozšířenější, ale také jsou občané motivováni jak úsporou za svoz odpadu, tak i finanční podporou od příslušného městského úřadu.
Ale i u nás se blýská na lepší časy. Stále častěji se totiž můžete setkat se speciálními nádobami na bioodpad. Najdete je vedle nádob na plasty, sklo a papír a poznáte je podle popisku i podle hnědé barvy. Tento způsob kompostování se nazývá komunální kompostování a zajišťuje jej obec včetně odvozu a následného zpracování. Pokud vás zajímá, jestli se i vaše město zapojilo nebo zapojí do tohoto projektu, zeptejte se na městském či obecním úřadě.
Domácí kompostování Kompostovat můžete ale i na balkoně, v garáži nebo v předsíni a to za pomoci žížal. Žížaly, jak je obecně známé totiž dokážou přeměňovat zbytky na kvalitní hnojivo. Tedy alespoň některé druhy žížal toto ovládají tak dobře, že je můžete využít i doma. Postačí si k tomu pořídit nádobu z plastu nebo dřeva s otvory na dně o rozměrech minimálně 40x40x15 cm. K dostání jsou ale i přímo vermikompostéry, které jsou tvořeny několika patry pro co nejefektivnější způsob kompostování. Důležitou podmínkou pro úspěch je stálá teplota okolo dvaceti stupňů Celsia a dostatečná vlhkost. V létě je potřeba kompostér se žížalami chránit před přímým slunečním zářením a v zimě zase před promrznutím. Do kompostéru můžete dát zbytky ovoce a zeleniny, opatrně ale s masem a mléčnými výrobky. Na podzim je vhodné sbírat listí, které obsahuje pro žížaly tolik potřebné minerální látky. Pokud začne kompost zapáchat, je zřejmě příliš přemokřen. Zápach i nadbytečné množství vody odstraníte pomocí na kousky natrhaného papíru a případně přidáním žížal. Zápach totiž svědčí také o tom, že se odpad hromadí a žížaly jej nestíhají zpracovávat. Pro čtyřčlennou rodinu postačí půl kila žížal na to, aby rozložily odpad z celého dne.
Co a proč kompostovat?
Kompostovat můžete všechny zbytky z ovoce a zeleniny, listí, plevele, suché květiny, zbytky z kuchyně v podobě kávových a čajových zbytků, zbytky jídel, skořápek od vajec nebo zbytky pečiva. Vhodit do kompostéru můžete také papírové kapesníky nebo ubrousky, vlasy, chlupy, popel ze dřeva nebo starou zeminu.
Pochybujete o tom, jak budete v panelákovém bytě skladovat zbytky jídel? Rozhodně nemusíte. K dispozici vám jsou totiž kompostovatelné sáčky, do kterých jednoduše ukládáte bioodpad a jakmile jej naplníte, vhodíte jej do kompostéru nebo sběrné nádoby na bioodpad. Tyto sáčky je vhodné skladovat ve speciálním koši na bioodpad, který umožní díky odvětrávání efektivní vysoušení odpadu a zabraňuje tak hnilobným procesům. U klasického koše na odpadky není dostatek vzduchu, který odpad vysouší a dochází pak k nežádoucímu hnití a šíření zápachu.
Možná si říkáte, že není potřeba přeci na sídlišti uprostřed rušného velkoměsta zakládat kompost. Avšak než tento projekt odsoudíte, vězte, že v současné době dochází nejen u nás, ale prakticky po celém světě k úbytku organické hmoty v půdě. To způsobuje nedostatečnou kvality půdy a následkem jsou menší výnosy ze sklizní i menší propustnost půdy, což je nebezpečné zvláště při přívalových deštích a lijácích. Dalším nezanedbatelným problémem je docela jistě svoz zbytků bioodpadu na skládky, kde vlivem rozkladu dochází ke vzniku plynů, které výrazně ovlivňují klimatické podmínky. Díky průběžnému rozkladu a procesu tlení je okolí skládek zamořeno nepříjemným zápachem, nemluvě o nebezpečí sesuvu hromad díky rozkladu zbytků. Hrozí také kontaminace spodních vod, ale hlavně se zcela bez užitku zbavujeme užitečných a potřebných látek. Nezanedbatelný je také finanční efekt. Zatímco při domácím kompostování nezaplatíte ani korunu a při komunálním kompostování zhruba 600 korun za tunu odpadu, tak za odvoz na skládku zaplatíte zhruba 2200 korun a za spálení odpadu pak i více jak 3000 korun za tunu. A to už je opravdu rozdíl, který musíme zaplatit ze svých peněženek.
Připravila: Petra Martišková
Foto: Reflex Zlín, Obec Vlašim
Články s podobnou tématikou
Jednoduše na zahradní odpad
Průmyslová hnojiva na našich zahradách
Kompost, kompostování a ekozahrádka
Jak hubit škůdce bez chemie
Podzim na zahrádce
Článek byl zobrazen 17068 krát.
Diskuze k článku
Nenalezen žádný záznam
Kontextová reklama
Tepelná čerpadla Mach – Chameleon
Vysoce výkonná česká tepelná čerpadla Mach Chameleon. Servis a vzdálená správa přímo od výrobce s dlouholetou tradicí. Vývoj, výroba, instalace a servis tepelných čerpadel.SYSTRA - ŽALUZIE, ROLETY, MARKÝZY
Český výrobce stínící techniky - dodáváme venkovní žaluzie, screenové rolety, venkovní rolety, interiérové stínění, markýzy a slunolamy. Atypy jsou naše specialita.EUROFACE interiéry - moderní i klasický nábytek na míru
Více než 20 let vyrábíme nábytek na míru – kuchyně, vestavěné skříně, nábytek do kanceláři i koupelen. Od grafického návrhu až po montáž. Prohlédněte si naši práci a inspirujte se!TERRAN – barevný svět střech
Když se dokonalá směs barev a tvarů smíchá s téměř staletými výrobními zkušenostmi a technologiemi, vznikne nadčasový a moderní střešní systém. Naše společnost, která působí na trhu už několik generací, se vyznačuje neustálou snahou o inovaci a rozvoj našich služeb.Vytvořte si krásnou a moderní koupelnu s vybavením značky ARTTEC
Kvalitní koupelnové a relaxační zařízení, nejen pro očistu těla, ale i mysli. již více jak 25 let se zabýváme výrobou a prodejem sanitárního zařízení. Vyrobíme na míru masážní vanu, sprchové dveře do niky i sprchový kout či parní box. Montujeme po celé ČR.
Další články na téma Zahrada

Pěstujeme ženšen pětilistý
Ženšen pětilistý (Gynostemma pentaphyllum), někdy nazývaný také jiaogulan, znali již staří Číňané. Již po tisíce let je pro své jedinečné účinky používán v tradiční čínské medicíně. Je přírodním prostředkem zpomalujícím stárnutí a s jeho pomocí lze údajně dosáhnout dlouhověkosti.

Zakrslé ovoce můžete pěstovat i na balkóně
Ne každý má to štěstí, že vlastní velkou zahradu, na které si vypěstuje ovoce a zeleninu výtečné kvality. Ani ti, co žijí v bytech, však nemusí zoufat. Kdo chce, můžete si užívat svých pěstitelských koníčků klidně v centru města, a to na svých balkonech a terasách. Zakrslé broskve, ostružiny, švestky nebo třeba angrešt můžete pěstovat doma po celý rok.

Neviditelný držák truhlíků na parapet
Aktuální jarní počasí přímo vybízí k výsadbě jarních květin. Umístění truhlíku s maceškami či muškáty na parapet je vůbec nejoblíbenější způsob, jak si zkrášlit obydlí kouskem živé přírody. A je přitom jedno, zda bydlíte v bytě nebo rodinném domě. Musíte ovšem vyřešit uchycení truhlíku, aby nedošlo k jeho uvolnění a pádu.

Zavlažování a zalévání je umění
Voda na zahrádkách je pro nás dnes už samozřejmostí, nebo alespoň pro většinu z nás, což leckdy vede ke zbytečnému plýtvání. Naštěstí máme k dispozici nejrůznější pomocníky, kteří nám dokážou zalévání nejen usnadnit, ale také šetří vodu a s tím i naše peněženky.

Sukulenty
Ne každý z nás je rodilý zahrádkář a zdatný pěstitel. Ne každý z nás touží po každodenní starosti o své pokojové či zahradní rostlinky. Sukulenty dělají radost právě těm, kteří chtějí přijet po týdnu z dovolené a najít je zdravé a vitální.

Boj s plevelem
Nikdo o něj nestojí a je jen na obtíž. Snese přirovnání s nevítanou návštěvou či obtížným hmyzem a přece jej trpíme na svých zahrádkách. Je lepší se starat dřív než začne mít plevel navrch.

Zahradní solární sprchy - hit letošního léta
Ideálním a zcela ekologickým způsobem, jak získat teplou užitkovou vodu, aniž bychom museli vynaložit jakékoliv finanční prostředky k jejímu ohřevu, je pořízení solární sprchy. Solární sprchy, které jsou hitem letošního léta, vynikají čistými liniemi a jednoduchým designem. Stanou se tak vhodným estetickým doplňkem do každé zahrady.

Jak hubit škůdce bez chemie?
Každoroční trápení zahrádkářů se slimáky, mšicemi a jinou škodlivou havětí vyústí v neúnavný boj kdo s koho. První, po čem zahrádkář sáhne jsou většinou chemické přípravky, ale jsou i tací, kteří dávají přednost lidovějším metodám.