Nasbírat, naložit, uvařit a …

K ochraně rostlin se obvykle používají stejné byliny jako k léčbě lidí. Připravují se z nich odvary, výluhy a zákvasy, které nakládáme do vodní lázně nebo vaříme ve skleněných, plastových nebo kameninových nádobách. Různé staré hrnce z kovu jsou pro přípravu nevhodné, neboť látky obsažené v rostlinách mohou ve styku s kovem reagovat negativně nebo se dokonce sníží účinnost léčivé látky.

Odvary je nutné přichystat těsně před aplikací, jinak ztrácí účinnost. Připravují se nejčastěji z čerstvých rostlin, ale mohou se použít i rostliny sušené. Nejdříve se bylinky nasekají na menší kousky a máčejí 24 hodin ve vodě. Pak se v tomto nálevu ještě přibližně 30 minut povaří. Po vychladnutí se přecedí a jsou připraveny k okamžitému použití.

Výluhy jsou v podstatě koncentrované extrakty, které získáme louhováním sušených nebo čerstvých rostlin ve studené vodě (nejlépe měkké) po dobu dvou až tří dnů. Po scezení se výluh podle potřeby ředí vodou. Nádoba s výluhem se umístí na chladném místě, aby nezačal kvasit. Výluh, stejně jako odvar, se musí spotřebovat co nejdříve.
Poslední, avšak účinnou metodou jsou takzvané jíchy neboli zákvasy, které se připraví podobně jako výluhy, ale nádobu umístíme naopak na teplé místo a denně promícháváme, aby rostliny lépe vykvasily. Aby zákvas během kvašení nezapáchal, přidáme do něho několik kapek výtažku z kozlíku lékařského. Zákvas je hotov asi za 14 dní. Poznáme to podle toho, že tekutina po promíchání nepění. Zákvasy lze po krátkou dobu uchovávat ve skleněné nádobě v místech se stálou nízkou teplotou.
U všech postupů se po scezení dají zbytky rostlin použít do kompostu.

Zázračné kopřivy

K posílení a k celkové odolnosti rostlin dobře poslouží jícha z mladých kopřiv. Obsahuje potřebné živiny, železo, vápník, kyselinu křemičitou, vitamíny a stopové prvky. Zákvas se připravuje ze 100 g kopřiv a jednoho litru vody. Před použitím se ředí 1:10 v zálivce nebo 1:10 k postřiku. Aplikuje se každých 14 dnů od rašení pupenů až po vývoj plodů jako prevence proti sviluškám, obaleči jablečnému, molovce jablečné a vrtuli třešňové. Tento postřik se doporučuje i jako prevence proti nádorovitosti maliníku. Zálivka zeleniny pak představuje celkovou preventivní ochranu proti chorobám a škůdcům.

Neředěný výluh z kopřiv pomáhá proti mšici listové či mravencům (pokud se jím opakovaně prolévají jejich cestičky). Kopřivový zákvas lze kombinovat také se zákvasem z kořenů a listů kostivalu lékařského. Ten posiluje rostliny, obsahuje mimo jiné taká draslík a kyselinu křemičitou.Kostival však můžete použít také samostatně.

Přírodní hnojiva

Hnojivo z kostivalu je vhodné na výživovou zálivku hrnkových rostlin, zeleniny, ale také k posílení růstu dospělých zahradních rostlin. Kostival obsahuje velké množství draslíku, vápníku, železa a manganu, proto z něj můžete připravit kvalitní organické hnojivo. Příprava je jednoduchá, nádobu s obsahem 8 l naplňte listy, zatižte je a zalijte 600 ml vody. Nádobu dobře uzavřete, abyste zabránili šíření zápachu rozkládajících se listů, umístěte ji na teplé místo bez přímého slunce a nechte kvasit 3 až 4 týdny. Po uplynutí této doby by listy už měli začít hnít a tvořit tmavohnědou tekutinu. Výluh přeceďte přes gázu a přelijte do čisté nádoby. Na hnojení ho můžete použít po naředění 25 ml s 1 l dešťové vody. Stejným způsobem si můžete připravit i hnojivou zálivku z kopřivy.

Pro všeobecné posílení růstu rostlin je dobrý odvar z květů heřmánku. Jeho roztokem se stříkají celé rostliny. Také je možné do odvaru namočit osivo asi na 15 minut před výsevem. Zvýší se tím jejich klíčivost a semena se dezinfikují.
Měsíček zahradní má schopnost svými kořeny vylučovat do půdy látky, které usmrcují škodlivé půdní mikroorganismy, které mají na svědomí takzvanou únavu půdy. Podobné účinky mají také afrikány.

Tipy jak se zbavit chorob a škůdců

Výluh z česnekové drti se používá k moření semen. Hubí totiž bakterie a houbové choroby. Semena ponecháme 36 až 48 hodin namočená v drti zředěné vodou v poměru 1:25. Zákvas z česneku nebo cibule, ale i z póru a pažitky se rovněž mohou použít k prevenci houbových chorob (např. plísně šedé u jahodníku). V jednom litru vody se nechá zkvasit 50 g rozdrcených cibulovin. Před použitím se zákvas ředí v poměru 1:10. Roztokem se rostliny buď opakovaně postřikují nebo zalévají. Zákvas se dá použít i k dezinfekci zeminy na pařeništi nebo na výsevném záhonu.
Proti padlí a plísním pomáhá odvar z přesličky. A nedokvašená jícha z této rostliny ředěná asi 1:5 účinkuje proti mšicím a svilušce snovací. Pokud přidáme ještě mazlavé mýdlo (asi 1%), účinek se ještě zvýší.

Mšice jsou jedny z nejčastějších a nejúpornějších škůdců zahradních rostlin. Zbavit se jich lze klasickými metodami, mezi něž patří mýdlová voda nebo výluh z tabáku či listů černého bezu. 200 g nejlevnějšího dýmkového tabáku povařte ve vodě, přidejte 200 g česneku a ponechte jeden den ustát. Poměr ředění je 1:10. Mezi další babské rady patří například k muškátům dát misku s rostlou řeřichou, mšice se na ni prý přesunou, protože je šťavnatější.

Účinnou bylinou proti nejrůznějším škůdcům je plevel, který roste okolo cest, na rumištích a neobdělávaných plochách. Z rostliny vratič se k biologické ochraně používají ostře žluté květy od července do září. Odvar z něj působí na roztoče na jahodách či ostružinách, mšice či obaleč jablečný. Na přípravu 1 l výluhu budete potřebovat 30 g usušených květů, které zalijete vroucí vodou a necháte pod pokličkou louhovat 10 až 15 minut.. Odvar přeceďte a vychlazený aplikujte jako postřik na postižené rostliny. Abyste si ho mohli připravit i začátkem roku či jara, jednotlivá květenství si můžete nasušit do zásoby.

• Proti krtkům, myším, vosičkám si můžete vyrobit postřik z natě rajčat. Vylomené zálistky nevyhazujte na kompost, ale nechte je vykvasit v uzavřené nádobě. Výluh se ředí vodou v poměru 1:1.
• Mandelinka bramborová je obtížný škůdce, který dokáže porost brambor brzy zlikvidovat. Můžete vyzkoušet téměř sedmdesát let starý ekologický recept francouzských zemědělců. Okolo brambořiště vysejte pás letničky Escholtzia (máček kalifornský) a i uvnitř rozhoďte pár semen. Na mandelinku prý tato rostlinka působí odpudivě a spolehlivě. Bramborové pole ochrání, i když je okolí napadeno škůdcem.
• Osvědčeným prostředkem proti lezoucím škůdcům a dřepčíkům je vápenný prach. Několik kusů páleného vápna pokropte vodou a nechte rozpadnout. Takto připraveným vápenným prachem rostliny brzy zrána za rosy poprašte. Rostlinám neuškodíte a housenky z nich brzy odpadnou a uhynou.

Autor: Irena Forejtová

Foto: archiv autorky

Související články
Domečky, budky a úkryty pro živočichy na zahradě
Vyhrajte nad krtkem a hraboši
Postřik stromů – zimní nebo jarní?
Hmyz, slimáci a jiní nepřátelé na zahradě