Škumpa, jedovatá kráska podzimních zahrad
06.10.2012
Možná jste si během podzimních procházek v některých zahradách všimli jednoho zajímavého stromu, jehož listy teď hrají doslova barevné divadlo. Jde o naprosto nenáročnou a velmi odolnou škumpu, která v babím létě díky barevným listům působí velmi dekorativně. Její krása je však něčím vykoupena, proto má nejen své přívržence, ale i odpůrce.
Škumpa neboli Rhus patří do čeledi ledviníkovitých (Anacardiaceae) a své vědecké rodové pojmenování získala podle řeckého slova rhein, což znamená „téci“. Název je odvozen od faktu, že kůra tohoto okrasného stromu roní bílou pryskyřičnou šťávu. Škumpa je většinou malý strom nebo keř dorůstající do výšky 3 až 5 metrů, který má deštníkovitou korunu. Již na první pohled zaujme svými hustě ochmýřenými výhony, větvičky jsou zkrátka „chlupaté“. Lichozpeřené listy dorůstají délky až 40 cm a vyrůstají z nich ostře pilovité lístky. Jde o dvoudomou rostlinu, která kvete v červnu a v červenci. Samčí květenství je žlutavě zelené, v koncových palicovitých latách, zatímco samičí tmavě červené a kompaktní.
Odkud k nám přišla?
Škumpa původně pochází ze Severní Ameriky, ale díky své nenáročnosti je to dnes kosmopolitní až invazivní rostlina, kterou najdete v subtropech a mírném pásmu obou polokoulí. Na světě roste asi 150 druhů rostlin čeledi ledviníkovitých, naše české podmínky však snáší jen asi 15 druhů. I z těchto 15 druhů se jich převážná většina pěstuje pouze v botanických zahradách a arboretech, do našich zahrad nejčastěji zavítá škumpa orobincová nazývaná také ocetná.
Jedovatá kráska
Některé druhy škumpy jsou prudce jedovaté, jiné vyvolávají alergické reakce. Proto se pěstují pouze v botanických zahradách, kde je u nich přiložena výstražná cedule „Nedotýkat se!“. Jde zejména o východoasijskou škumpu lakodárnou (Rhus verniciflua), na níž lidský organismus reaguje jako na bojovou látku yperit. Dalším nebezpečným druhem je severoamerická škumpa laková (Rhus vernix), na kterou stačí sáhnout a způsobíte si vyrážky a někdy i těžko hojitelné rány. Jedovatá je zejména mlékovitá šťáva obsahující polyfenolické látky, které jsou silnými alergeny. Když šťávou potřísníte pokožku, vytvoří se vám bolestivé puchýře, kterých se budete jen těžko zbavovat.
U nás je „poměrně“ bezpečno
Škumpa orobincová (Rhus typhina), s níž se setkáváme na našich zahradách nebo v parcích, ale jedovatá není. Do Evropy se tento druh dostal v roce 1624 ze Severní Ameriky a své praktické využití našla při výrobě octa. Odtud také pochází její starší jméno škumpa ocetná či octová. První záznam o vysazení škumpy ocetné v Česku pochází z roku 1835. Ovšem pozor, i na škumpu orobincovou je možné být alergický. Údajně až 10 procentům lidí se po kontaktu s touto škumpou objeví alergická reakce – kůže zčervená, začne svědět a objeví se na ní puchýřky. K takovéto reakci může dojít klidně až 48 hodin po kontaktu s rostlinou. V případě, že chcete keř prořezávat nebo s ním jinak manipulovat, vezměte si raději rukavice. Škumpu se nedoporučuje vysazovat v místech, kde si hrají děti nebo se pohybují zvířata.
Není škumpa jako škumpa
Různé nejedovaté druhy škump mají rozmanité využití. Například asijská škumpa tříslovinová (Rhus coronaria) je využívána v gastronomii, tedy konkrétně z jejího plodenství se získává nakyslé koření zvané „sumah“. Užívá se zejména v zakavkazské kuchyni ke kořenění rožněných a dušených mas nebo ryb. Staří Římané sumahem nahrazovali citróny nebo ocet, ale jeho využití bylo mnohem širší. Římští legionáři tímto rezavým práškem zastavovali krvácení, námořníci jej užívali při kurdějích, na zklidnění žaludku i proti průjmu. V současnosti je sumah neodmyslitelnou součástí kuchyně Ázerbájdžánu, Arménie, Gruzie i Libanonu, kde si bez něj nedokážou představit nejen maso, ale konzumují jej také v salátech, čočce, kebabu a dokonce i v jogurtech.
Určité druhy škumpy se v minulosti využívaly ke zpracování kůže, jiné zase k obarvování vlny a hedvábí. Dřevo některých druhů se zase skvěle hodí pro jemné řezbářství a vytváření intarzií. Z jiných druhů se pro změnu vyrábí vosk nebo lak. Octovou škumpu známou z našich zahrad kouřili severoameričtí indiáni smíchanou s tabákem v dýmkách míru.
Okrasa nebo plevel?
I když škumpa nemá žádné zvláštní požadavky na pěstování, je nenáročná, vitální a snese téměř jakékoliv stanoviště, přesto si ji mnoho zahrádkářů nechce pustit na pozemek. Říkáte si proč? Škumpa je totiž poměrně invazivní rostlinou, která se rychle šíří kořenovými výmladky a to i do vzdáleného okolí. Mnozí ji proto označují za plevel stejně jako bolševník. Navíc její kořeny mají obrovskou sílu a dokážou se provrtat téměř všude, překážkou pro ně nejsou ani betonové či dlážděné chodníky. Proto si vždy dobře rozmyslete, kam ji zasadíte!
Pokud jste se rozhodli, že chcete mít škumpu na zahradě, rozhodně se vyhněte její výsadbě k plotu. Zemí by zanedlouho prolezla k sousedům a ti by z její návštěvy rozhodně nemuseli mít takovou radost. Také ji nevysazujte v blízkosti zapuštěných bazénů, protože i do nich se dokáže probourat. Prostor jejích kořenů je dobré vymezit plastovým nebo plechovým límcem, který by měl být alespoň 80 cm hluboký.
Na půdu není škumpa nijak náročná, vybírejte pro ni slunné stanoviště – nemá totiž příliš ráda stín, vlhko ani větrno. Množí se semeny a kořenovými výrůstky. Pod matečnou rostlinou vyrostou každý rok desítky dceřiných odnoží, které brzy zaplevelí celý prostor. Mladých rostlinek se však dá jednoduše zbavit seseknutím pomocí běžných sekaček nebo křovinořezů. Pokud bychom se chtěli škumpy zbavit nadobro, je třeba ji vykopat i s kořeny, jinak bude veškerá snaha marná a několik metrů od původního místa vyraší škumpy nové. Uřezané větve a listy nespalujte, protože kouř může citlivějším jedincům podráždit oči a plíce.
Na podzim je okouzlující
Škumpa, zejména pak okrasná odrůda „Dissecta“ je vysoce dekorativní rostlinou, která se hodí do skupin, ale skvěle vypadá i jako solitér. Její téměř půlmetrové listy jsou na podzim nejdříve měděné, poté přejdou v ohnivě oranžovo-červenou a nakonec získají vínovou a karmínovou barvu. Barvy na nich hrají v těch nejsytějších odstínech, jaké je možné na stromech vidět. Škumpa vypadá nádherně nejen během této barevné proměny, ale i v době, kdy už jsou lístky barevně jednotné. Na zimu rostlina opadává a není třeba ji zakrývat. I během zimy vás škumpa jistě zaujme, protože na ní zůstávají palicovitě směstnané rezavé či téměř fialové plodové laty.
Záchrana jménem škumpa vlasatá
Škumpa vlasatá (Cotinus coggygria) je okrasný polokeř spadající do stejné skupiny jako škumpa orobincová. Jeho hlavní předností je však fakt, že se nejedná o invazivní druh a nezaplevelí nám celou zahradu. Pochází z jižní Evropy, Ruska a Číny a dorůstá maximálně 5 metrů. Svým vzhledem je však od škumpy orobincové odlišná, listy mají podobný tvar jako listy lísky, ale jsou tmavší a hladké. Květy mají až třicet centimetrů, podle odrůdy jsou bíložluté nebo načervenalé barvy. Rostlina je velmi nenáročná a roste téměř všude. Na podzim se také nádherně zbarvuje.
- jpa -
Článek byl zobrazen 73432 krát.
Diskuze k článku
Nenalezen žádný záznam
Kontextová reklama
Moduliving - modulární domy a chaty jsou o 30% levnější než klasické stavby
Modulární domy jsou budoucností výstavby. Stavba je rychlá, přesná a o 30% levnější než klasické stavby. Díky flexibilitě dům poroste s vaší rodinou. A může se s vámi i přestěhovat.Schody na zakázku od českého výrobce
Trepp-art vám nabízí dřevěné a ocelové schody a schodiště na zakázku. Máme za sebou téměř 20 let zkušeností a tisíce realizací po celé Evropě. Digitální zaměření po celé ČR je zdarma.Dřevostavby na klíč - od výběru pozemku po realizaci domu
V LAS dřevostavby věříme, že stavět se má zodpovědně a ekologicky, se vztahem k přírodě a dalším generacím. Proto jsme se zamilovali do dřeva a stavbám z něj se věnujeme víc než deset let.
Další články na téma Zahrada

Jak pěstovat chřest?
Chřest lékařský (Asparagus officinalis) je vytrvalá rostlina dorůstající výšky až 90 cm a šíře okolo 45 cm. My však chřest známe pouze jako svazky křehkých, většinou bílých, ale někdy i zelených výhonků. Přestože se v minulosti chřest z České republiky vyvážel, dnes je k nám dovážen ze zahraničí.

Tlakové myčky pro úklid okolí domu i zahrady
Už váš nebaví čistit zablácené kolo, zahradní nábytek nebo venkovní dlažby klasickým způsobem pomocí rejžáku a kýblu s vodou? Na tyhle práce jsou nejlepší vysokotlaké čističe, neboli wapky, které nastavitelným paprskem vody očistí velké i menší plochy. Při nákupu těchto pomocníků je však třeba se zaměřit na několik faktorů.

Vyvýšené záhony z recyklovaného plastu aneb když je pěstování radost
Vyvýšené záhony, ať už jsou vyrobeny ze dřeva nebo plastu, jsou velmi praktické z hlediska údržby, vizuálně atraktivní a umožňují vytvoření záhonu třeba i na terase nebo na chodníku. Vyvýšené záhony z recyklovaného plastu navíc nabízí hotové řešení v několika velikostech.

Podzimní úklid zahrady a terasy
Zbavit zahradu všudypřítomného listí a upadaných větví nemusí být zas až taková dřina. Stačí mít na to tu správnou výbavu. Dnes již existují sekačky co zároveň i vysávají, nebo třeba hrábě, které šetří záda. Díky nim a mnohým dalším mechanickým pomocníkům už nebude podzimní úklid vaší zahrady a dalších venkovních prostor tak náročný.

Pěstujeme eukalyptus neboli blahovičník v bytě i na zahrádce
Blahovičník (lat. Eucalyptus), česky často nazývaný též eukalyptus, je tropickou rostlinou z čeledi myrtovitých, která se vyznačuje intenzivní mentolovo-citrónovou vůní. Obsahuje totiž silici zvanou eukalyptol, jež blahodárně působí na horní cesty dýchací i při léčbě astmatu. Blahovičník je tak využíván v lékařství i kosmetice. Snadno jej můžete pěstovat i doma či na zahrádce.

Jak vybrat venkovní dlažbu?
Můžete mít sebekrásnější dům, ale pokud nebude krásné a upravené i jeho okolí, výsledný dojem nebude stát za moc. Velmi důležitou součástí domu je venkovní dlažba, která dokáže odolat střídání teplot, dešti, sněhu i slunci. Nevhodně či špatně vybranou dlažbou můžete zkazit celkový vzhled domu, proto je třeba výběru věnovat dostatečnou pozornost.

Betonové prvky dodají vaší zahradě novou tvář. PREFA Brno je pro vás vyrábí výrobní závod v Oslavanech
Proměňte vyšlapané trasy po zahradě v krásné cestičky pomocí betonových nášlapů. Vyzkoušejte palisády, které umožňují pracovat s prostorem. Dejte novou tvář zahradě s betonovými květináči nebo designovými betonovými koulemi. Betonové prvky z PREFA BRNO jsou funkční, ale také estetické. Podívejte se na širokou nabídku na webu www.prefa.cz a vyberte si z nabídky zahradní architektury.

Houpací sítě pro zábavu i relaxaci
Pokud chcete, aby váš odpočinek dostal trochu jiný rozměr, pořiďte si houpací síť. Jakmile si do ní lehnete, dokonale se uvolníte a zapomenete na všední starosti. Je skvělým nástrojem pro odreagování po náročném dni. Myslíte si, že se houpací síť hodí jen na zahradu? Kdepak, bez obav ji můžete zavěsit u vás doma v obýváku a uvidíte, s jakým nadšením ji rodina přijme.