Brambory - pěstování, rady a tipy pro zahrádkáře

Brambor hlíznatý (Solanum tuberosum), nebo také brambor obecný či lilek brambor, je označení pro víceletou hlíznatou rostlinu původem z Jižní Ameriky. Patří do čeledi lilkovitých, a přestože jde o víceletou rostlinu, je pěstována jako jednoletá plodina. Součástí evropského zemědělství se stala na počátku 19. století. Její domovinou jsou podhorské a horské oblasti And v Peru, ale v současnosti se pěstuje jako zemědělská plodina prakticky po celém světě. Patří brambor mezi nejvýznamnější zemědělské plodiny.

Brambor má hranatou, bohatě rozvětvenou lodyhu, která může být přímá nebo poléhavá a je doplněna krátkými chloupky. Běžně dorůstá výšky 60 až 100 cm, výjimečně pak až metru a půl. Také řapíkaté listy jsou mírně ochlupené, s drobnými žlázkami a dorůstají délky 30 až 50 cm. Brambor kvete bíle, růžově či fialově a květ má sytě žluté či oranžové prašníky. Plody představují 2 až 4 cm velké zelené nebo žlutozelené bobule, v nichž jsou obsažena bílá semena. V podzemní části rostliny se nachází svazčité kořeny s oddenkovými hlízami nepravidelných tvarů a různých velikostí. Tyto hlízy mají nejčastěji okrově žlutou až světle hnědou, v případě jiných kultivarů pak červenou až červenofialovou pokožku.

Pěstování brambor

Pro klíčení hlíz brambor je důležitá teplota. Brambory mají rády chladnější a vlhčí klima, ale nesnášejí mrazy. Pokud jsou teploty delší dobu pod bodem mrazu, hlízy mrznou. Hlízy začínají růst při teplotě okolo 6 stupňů Celsia, pro další růst jsou pak ideální teploty okolo 20 stupňů přes den a 15 stupňů v noci. Na typ půdy brambory příliš náročné nejsou, ale nevyhovují jim příliš přemokřené půdy, nehumózní písky ani silně kamenité půdy. S výsadbou brambor můžeme začít v dubnu, kdy již nehrozí mrazy. Nejdříve po zemině poházíme hnojivo na brambory a zapravíme jej rotavátorem nebo ručně. Zeminu musíme zkypřit do hloubky alespoň 10 cm. Výsadbové brambory musí být z certifikované sadby a musí mít narašené klíčky dlouhé 1-2 cm. Nesmí mít na sobě bělavý povlak, musí být pravidelné, bez chodbiček a jiného poškození.

Před výsadbou je dobré brambory mořit po dobu 2-3 hodin v lignohumátu barvy tmavého čaje. Budou tak odolnější. Řádky pro výsadbu brambor by od sebe měly být 65 cm a v řádku by měla být vzdálenost jednotlivých brambor 30 - 35 cm. Brambory začnou rašit přibližně po 3 týdnech. Od té doby je můžeme po celou dobu vegetace stříkat slabým roztokem lignohumátu. Pokud se na nich objeví mandelinky, musíme je mechanicky posbírat nebo rostliny chránit postřikem. Hlízy brambor musíme skladovat ve tmě, v suchu a chladu (ne mrazu). Ideální teplota je 4 až 6 °C, při teplotě nad 6 ˚C se zvyšuje fyziologická činnost, což vede k předčasnému klíčení brambor, které je doprovázeno zvyšováním obsahu jedovatého solaninu v hlízách.

Druhy brambor

Z původní odrůdy bramboru hlíznatého (Solanum tuberosum) se dnes pěstuje pouze osm druhů, při křížení však vznikly tisíce nejrůznějších odrůd. Jen v peruánské Limě, která je domovinou brambor, registrují na 6 tisíc odrůd, které se od sebe liší kvalitou, chutí, barvou, tvarem, jemností slupky, dobou zrání a sklizně.

U nás se setkáváme nejčastěji s těmito typy brambor:

Varný typ A – hladká slupka a lojovitá dužina žluté či žlutobílé barvy, brambory mají protáhlý tvar (ledvinky, rohlíčky) a obsahují málo škrobu. Jsou ideální pro vaření ve slupce, na bramborový salát, na loupačku.

Varný typ B – polopevné brambory, které mají univerzální použití. Vhodné do salátů, gulášů, polévek, jako přílohové a restované.

Varný typ C – drsnější slupka a bílá dužina, brambory jsou škrobovité, moučnaté a po uvaření se rozpadají. Hodí se pro přípravu bramborového těsta, knedlíků, bramboráků, bramborových placek a kaší.

Existují i varné typy AB nebo BC, kde rozdíly mezi jednotlivými odrůdami nemusí být tak velké, aby brambory spadaly jen do jednoho typu.

Podle období sklizně rozeznáváme brambory:

Rané - sklizené do 30. června
Pozdní - sklizené po 30. červnu

Brambory a účinky na lidské zdraví

Brambory v syrovém stavu obsahují 80% vody a 18% glycidů, především ve formě škrobu. Zásobují tak tělo vlákninou, která usnadňuje potravě procházet střevy. Brambory jsou zdrojem proteinů, aminokyselin, minerálních solí, vitaminů C, B6, B1 (tiaminu), riboflavinu (B2), niacinu (B3) a karotenoidů. Obsahují také kyselinu listovou, stopy železa, fosforu, zinku a antioxidanty. Brambory jsou bohaté na draslík, který činí 60% všech minerálních látek. Díky němu jsou součástí diuretických diet při onemocněních srdce a ledvin. Odplavují z těla nejen vodu, ale i škodlivé látky. Konzumace brambor prospívá i nervovým buňkám, pomáhá při únavě a snižuje krevní tlak. Je v nich obsažen také alantoin, který urychluje regenerační procesy v organismu – napomáhá tak při hojení zlomenin. Mají vyváženou nutriční hodnotu, v syrovém stavu je v nich obsažena pouhá desetina procenta tuku. Pokud brambory vaříme v páře, ve 100 gramech je asi 80 kcal, smažením se jejich energetická hodnota zvyšuje na 500 kcal/100g a pokud jde o průmyslově vyráběné chipsy, tak ty obsahují až 40% tuku.