Čočka - pěstování, rady a tipy pro zahrádkáře

Čočka jedlá (Lens culinaris) je jednoletá rostlina z čeledi bobovitých, která dosahuje výšky asi 40 cm. Její stonek je mírně poléhavý. Spadá mezi luštěniny a je pěstována pro své plody (lusky), v nichž se nachází škrobnatá semena. V každém lusku se nachází 1 - 2 jedlá semena diskovitého tvaru o průměru cca 2 – 9 mm. Drobnozrnná čočka je původem z Přední Asie, velkozrnná čočka pochází z oblasti Středozemního moře, odkud se dále rozšířila do Evropy. Ve velkém se v současnosti čočka pěstuje v okolí Středozemního moře (Španělsko, Maroko, Alžír), ale také v Indii, Pákistánu, Chile a Etiopii.

Druhy čočky

V současnosti je známá spousta odrůd čočky. Nejčastěji je v kuchyni využívána zelená a žlutá čočka, do salátů se však lépe hodí čočka červená, která má jemnější chuť a nemusí se před tepelnou úpravou namáčet. Známá je také čočka oranžová, hnědočervená či černá. Jednotlivé druhy čočky se od sebe liší jak barvou semen, tak i jejich velikostí.

Podle velikosti semen se čočka dělí na:
• velkozrnnou – průměr semen 5 - 8 mm
• drobnozrnnou – průměr semen 2 - 5 mm

Pěstování čočky

Čočka potřebuje lehčí, písčitohlinitou a dobře propustnou půdu. Důležitá je dobrá zásoba vápníku v půdě. Přizpůsobivější jsou na prostředí spíše drobnozrnné čočky. Semena čočky klíčí při minimální teplotě 4-5 °C. Počáteční růst rostlin je pomalý. V porovnání s jinými luskovinami je rostlina poměrně náročná na teplo, zejména pak na konci vegetace. Její slabinou je citlivost k povětrnostním podmínkám a malá odolnost vůči chorobám. Jako osivo je možné použít běžně prodávanou čočku, která není loupaná ani nijak předem upravená pro kuchyňské použití.

Výsev se provádí na jaře do řádků širokých 0,15-0,25 m a do hloubky 30-40 mm. Hnojení dusíkem na jaře nebo přihnojování není potřebné. Během vegetace je třeba rozrušovat půdní škraloup a vytrhávat plevele. Důležité je odstranění plevele zejména v době kvetení. U čočky se obvykle provádí dělená sklizeň, tzn., že lusky dozrávají postupně a sklízíme je tedy podle stupně zralosti. Sklizeň se zahajuje po zežloutnutí dolních lusků a listů, přímý sběr se pak provádí po zežloutnutí i horních lusků. Důležité je vystihnout dobu, kdy nepukají dolní lusky a předejít tak sklizňovým ztrátám. Po vymlácení se semena čistí a případně suší. Potravinářská čočka se dále třídí dle vařivosti a průměru semen. Na stejné stanoviště můžeme čočku vysít až po čtyřech letech.

Čočka a účinky na lidské zdraví

Čočka obsahuje mnoho živin, vitamínů a minerálů, má příznivé nutriční hodnoty a vysoký obsah bílkovin. Je totiž bohatým zdrojem esenciálních kyselin, které si naše tělo přeměňuje právě na tolik potřebné bílkoviny. Je velice prospěšnou potravinou nejen pro vegetariány a vegany, ale měly by jí jíst také děti ve vývinu. Obsahuje velké množství železa, proto je vhodná pro lidi trpící chudokrevností. V čočce najdeme také mnoho minerálních látek, jako je vápník, zinek, fosfor, hořčík a draslík, dále vitamíny skupiny B (B1, B6, B9) a karoteny pro syntézu vitaminu A. Obsahuje rovněž velké množství kyseliny listové i vlákninu, která čistí zažívací trakt od nebezpečných usazenin a stimuluje perilstatiku střev. Zinek obsažený v čočce podporuje imunitu, řídí produkci hormonů a hlídá hladinu inzulinu v krvi. Výrazně podporuje regeneraci a rekonvalescenci lidského těla, je důležitý pro správný mentální a fyzický vývoj. Díky vysokému obsahu cukrů (glukózy) je čočka sytou potravinou, ale zároveň je ideální i pro redukci váhy, protože zasytí bez přemíry kalorií. Jelikož pomáhá snižovat hladinu cukru v krvi je vhodná i pro diabetiky. Čočka snižuje hladinu cholesterolu v krvi a působí preventivně proti rakovině.