Cuketa - pěstování, rady a tipy pro zahrádkáře

Tykev keříčková, někdy též tykev obecná, se vžila spíše pod obecným názvem cuketa (Cucurbita pepo). Pochází ze Střední Ameriky, kde se pěstuje již několik tisíc let. V současnosti se ve velkém pěstuje také v Asii a v jižních částech Evropy. Bez problémů si ji můžeme vypěstovat i v našich středoevropských podmínkách. Cukety jsou totiž podstatně odolnější než okurky, ale stejně jako ony se plazivě rozrůstají, proto potřebují dostatek místa. Rostlina má silné tmavozelené listy na dlouhých řapících, květy bývají tmavě žluté s pěti okvětními lístky.

Druhy cuket

Nejčastěji se na zahradách setkáváme s cuketami, které mají tmavě zelené plody. Dnes však není problém si zakoupit i semínka takových odrůd, které mají poměrně netradiční zabarvení nebo neobvyklý tvar plodů. Vypěstovat si tak můžeme cukety žluté, černé, pruhované, světle či tmavě zelené, bělavé apod. Barva slupky však nemá vliv na barvu dužiny, ta je vždy zelenkavě bílá. Co se týče tvarů, tak běžné jsou podlouhlé cukety. Za novinku jsou pak považovány cukety odrůdy Tonda di Piacenza, které mají světlé a kulaté plody, které dorůstají velikosti cca 15 cm.

Pěstování cuket

Pěstování cuket není nijak náročné, dají se pěstovat jak z přímého výsevu, tak i jako předpěstovaná plodina. Pokud je pěstujeme v chladnějších oblastech, zkrátíme si předpěstováním dobu od výsadby ke sklizni. Z přímého výsevu je zase pěstování jednodušší, protože nemusíme řešit žádné přesazování. K předpěstování se hodí rašelinové květináče, v nichž pak rostliny sázíme přímo na záhon. Je samozřejmě možné použít i umělohmotné kelímky, ale při přesazování se většinou naruší kořenový bal rostliny, což zpomalí její růst.

Záhon na výsadbu cuket si můžeme připravit již na podzim, kdy do hlíny zapracujeme hnůj. Pokud tuto možnost nemáme, stačí, když do půdy na jaře zapravíme dostatečné množství kompostu a doplníme ještě živiny průmyslovým hnojivem. Cukety vyséváme na konci dubna, v teplejších oblastech klidně již v polovině tohoto měsíce. Pokud to v dubnu nestihneme, můžeme výsev uskutečnit ještě i během května. Připravíme si hnízda, která budou od sebe vzdálená asi 80 x 100 cm, do nichž vložíme vždy po třech semenech. Pokud bychom hnízda udělali příliš blízko sebe, vznikl by nám příliš zahuštěný porost, který je náchylný k plísním a houbovým chorobám. Zejména v chladném a deštivém létě je lepší, když mají rostliny větší rozestup. Pokud máme předpěstováno, sázíme sazenice se třemi pravými listy.

Cuketa je teplomilná, pokud teploty dlouhodobě klesají pod 10 stupňů Celsia, zpomaluje se růst a vývoj rostliny. Cukety nejsou příliš citlivé na rozdíly mezi denními a nočními teplotami, nesnáší však pokles teplot pod nulu. Pokud ještě na jaře hrozí přízemní mrazíky, můžete cukety chránit netkanou textilií. Cukety rostou poměrně rychle, zanedlouho vytvoří velké množství zelené hmoty i plody. Jsou proto velmi náročné na zálivku i živiny. Pokud by měly něčeho nedostatek, výsledkem budou malé zatvrdlé plody, které budou prakticky nepoužitelné v kuchyni. Po výsadbě by se však neměly přihnojovat dříve než za 14 dní. V první polovině vegetačního období je vhodné používat každý týden kapalná hnojiva, v období plodnosti pak speciální hnojiva na plodovou zeleninu – interval hnojení může být i zde každý týden.

Vegetační doba u raně plodících odrůd je kolem 40 dnů od výsadby, u pozdních odrůd může sklizeň nastat až za 70 dnů. Zralé plody by měly být velké 15 až 20 centimetrů, jsou křehké a šťavnaté. Povrch má plně zralá cuketa hladký, lesklý a tvrdý. Výhodou cuket je, že plodí opakovaně, pokud tedy plody sbíráte pravidelně, budou cukety kvést a plodit po celou sezónu. Za jednu sezónu tak můžeme sklidit i několik kilogramů plodů. Využití v kuchyni však najdou i přerostlé plody, na které zapomeneme.

Cukety a účinky na lidské zdraví

Cukety obsahují velké množství vody (více než 90%) a tak mají jen velmi zanedbatelnou energetickou hodnotu. Dužina je bohatá na minerální látky, jako je hořčík, vápník, fosfor, draslík, železo, měď a zinek. Nejdůležitější z nich je draslík, protože pomáhá zbavovat tělo nadbytečné vody a solí. Dále cuketa obsahuje vlákninu a také vitamin A, který je nepostradatelný pro látkovou přeměnu v buňkách a také vitamíny B a C. Cukety by měli konzumovat zejména obézní lidé, diabetici či pacienti s chorobami žlučníku či jater. Také se doporučuje lidem trpícím revmatismem a dnou. Cuketa je nízkokalorickou potravinou (cca 20kcal/100g zeleniny), je tedy ideální zeleninou na hubnutí a detoxikaci organismu.