Dýně - pěstování, rady a tipy pro zahrádkáře

Dýně obecná či tykev obecná (cucurbita pepo) je zeleninou, která stejně jako okurky, melouny a cukety spadá do čeledi tykvovitých. Jde o jednoletou rostlinu keříčkového vzrůstu s velkými jednodomými květy žluté barvy. Listy jsou nedělené nebo dlanitě laločné a plodem je bobule, která může mít podle odrůdy různý tvar i zabarvení. Dýně je charakteristická plazením nebo popínáním.

Druhy dýně

Na světě existují desítky druhů dýní. Všechny druhy dýní jsou jedlé, dokonce i ty okrasné. Jedinou dýní, která se před tepelnou úpravou neloupe, je Hokkaido.

Jedlé dýně

Mezi nejchutnější jedlé dýně řadíme:

Špagetová dýně – patří mezi největší dýně, dosahuje hmotnosti 1 – 3 kg. Má protáhlý kulovitý tvar a charakteristická je pro ni krémová, žlutá či oranžová barva. Jakmile plod dozrává, slupka tvrdne, uvnitř však zůstává vláknitá dužnina, která po tepelné úpravě připomíná špagety.

Hokkaido – jsou japonské dýně známé v červené a zelené verzi, u nás je však známější červené Hokkaido, kterému se přezdívá také kaštanová dýně. Plody jsou velmi kvalitní a váží až 2 kg. Zelená odrůda má o něco větší plody, které jsou však více zploštělé a žebernaté. Váží až 3 kg a mají sytě oranžovou dužinu. Jedna rostlinka dýně Hokkaido vynese jeden plod, dnes však existují i takové odrůdy, které dokáží výnosnost až ztrojnásobit (odrůda F1). Dýně Hokkaido se před tepelnou úpravou neloupou.

Chioggia (Marina di Chioggia) – italská odrůda s plody o velikosti 4 až 6 kg. Má tmavě zelenou barvu a hrubou strukturu s výrazným žebrováním. Její chuť připomíná mrkev a hodí se ke kuchyňské úpravě. Má velmi tuhou a nepoddajnou slupku.

Žaludová dýně – plody mají neobvyklý tvar připomínající jahodu, váží 0,5 až 1 kg a dosahují délky 10 až 20 cm. Tento druh dýně má oříškovou chuť, dá se jíst i za syrova a se slupkou. Roste v keřích a není tak prostorově náročná. Aby neztratila svou oříškovou chuť, nesmí se dlouhodobě skladovat. Existuje však ještě odrůda Table Gold s oranžovými plody, které chutnají jako kukuřice.

Máslová dýně - je velmi náročná na teplo a ve střední Evropě se proto moc nepěstuje. Má hruškovitý tvar a obsahuje velké množství dužniny. Patří mezi nejekonomičtější druhy, protože většinu plodu tvoří dužnina a nikoliv semena.

Tykev muškátová – dýně původem z jižního Mexika, která má ráda teplo. Dá se proto pěstovat jen na jihu Evropy, s výjimkou několika málo odrůd, které je možné pěstovat i ve střední Evropě. Plody jsou buclaté, nedozrálé mají sytě zelenou barvu, zatímco zralé pak krémovou až nahnědlou. Oranžová dužina je velmi silná.

Goliáš – tato velkoplodá dýně má hladkou oranžovou slupku a je velmi vhodná na zavařování, k výrobě džemů, ale hodí se i jako potrava pro domácí zvířata. Obsahuje velké množství vody a tak se nehodí ke skladování, protože by snadno uhnila. Dýně Goliáš se vyznačují vysokou hmotnost (až 30 kg), proto je jejich sběr a následné zpracování poněkud náročný.

Okrasné dýně

Okrasné dýně se sice dají jíst, ale většinou s nimi bývá více práce než užitku. Jsou malé, hrubě strukturované a jejich dužina není příliš bohatá. Okrasné dýně jsou k dostání v různých barvách, tvarech a velikostech. Řadíme sem dýně hvězdicové, dlouhokrké neboli labutěnky, bradavicové, dýně s křidélky, pruhované zelené sweet dumplings, oranžové buclaté dýně Jack be little, dýně s trnovou korunou a špičatými výrůstky a mnohé další...

Pěstování dýně

K pěstování dýní nám postačí semínka, která vyjmeme ze zakoupeného plodu. Necháme je zaschnout a přibližně v půlce května je zasadíme do hojně kompostované půdy, nebo můžeme i přímo na kompost. Pro pěstování dýní jsou ideální středně těžké, na živiny bohaté půdy. Půdu musíme důsledně zalévat, odstraňovat plevel, přihnojovat a okopávat. Dýně mají rády slunce, ale vyrostou i v polostínu. Podle toho, jakou dýni jsme se rozhodli pěstovat, musíme ponechat i rozestupy mezi jednotlivými semeny. Například jedna rostlinka dýně Hokkaido potřebuje pro život alespoň 2 metry čtvereční. Důležité je také vybrat stanoviště, aby se dýně nesprášila třeba s okurkami. Aby se zamezilo těmto „nehodám", doporučuje se pěstovat pouze jeden druh dýně přibližně ve vzdálenosti 200 metrů od ostatních.

V případě, že chceme dýně pěstovat každý rok, musíme je pokaždé zasadit jinak, abychom nevyčerpali půdu. Dýně sklízíme ve chvíli, kdy se na stopce objeví malé suché praskliny – to je ukazatel, že je dýně zralá. Zralost dýně poznáme také podle tvrdosti slupky, která je oproti nezralým plodům navíc matná. Pokud bychom dýni sklidili dříve, mohly by se skrze stopku dostat bakterie, které způsobují její dřívější kazivost. Celé dýně můžeme skladovat v chladném a suchém sklepě, kde vydrží i půl roku. Jakmile však dýni nakrojíme, její spotřební lhůta se začne krátit. Zabalená ve folii a uložená v lednici vydrží max. 1 týden.

Dýně a účinky na lidské zdraví

Dýně je z 90 % tvořena vodou, obsahuje plno vitamínů, minerálních látek (železo, hořčík, vápník, sodík, draslík) a betakaroten. V dýni najdeme provitamin A, vitamíny B a C, dále pak sacharidy, bílkoviny a vlákninu. V semenech je obsažen zinek, mají projímavé účinky a také pomáhají při léčbě chorob močového měchýře a močovodů. V tradiční asijské medicíně se dýně Hokkaido používá k léčení problémů se slinivkou, slezinou, žaludkem a břišními obtížím. Konzumací dýně odstraňujeme ze střev škodliviny, dýně podporuje trávení, posiluje imunitní systém, uklidňuje nervy a působí proti zánětům. Příznivě působí také na činnost srdce, snižuje hladinu tuků v krvi a je prevencí proti revmatismu, dně a ateroskleróze.