Fazole - pěstování, rady a tipy pro zahrádkáře
Fazoly (Phaseolus) jsou rostliny z čeledi bobovitých, které pochází z tropické Ameriky. Semena fazolů se nazývají fazole a patří mezi nejvýznamnější luštěniny. Tvoří důležitou složku potravy mnoha národních kuchyní. Tyto rostliny mají trojčetné řapíkaté listy, motýlovité žluté, bílé, červené nebo purpurové květy a mohou být vzpřímené i popínavé. Lusky jsou podlouhlé, zploštělé a schovávají se v nich většinou 2 a více semen. Mezi semeny se v luscích často nachází dřeňovité přepážky.
Druhy fazolí
Rod fazolí zahrnuje asi 50 druhů, které původem pocházejí z tropických částí Ameriky. Některé druhy jsou jako luštěniny pěstovány prakticky po celém světě. Jen málokterá zelenina má tolik podob jako fazole. Můžeme pěstovat odrůdy tyčkové, popínavé i keříčkové, lusky mohou být kulaté i ploché, různě barevné (zelené, žluté i fialové), zrna černá, bílá, fialová, červená či dokonce strakatá.
V České republice se nejvíce pěstuje fazol obecný (Phaseolus vulgaris), který je velmi starou kulturní plodinou. Dalším druhem je fazol šarlatový (Phaseolus coccineus), který je známou okrasnou popínavou rostlinou. Ve světě jsou pak významné také druhy jako je fazol měsíční (P. lunatus) a fazol ostrolistý (P. acutifolius).
Keříčkové fazole – mají rychlejší nástup do plodnosti a v kratším časovém období poskytují vyšší koncentrovanou úrodu. Vzhledem ke kratší vegetační době nejsou tolik náchylné na choroby a škůdce. Zaberou však na zahradě více místa. Pokud chceme mít po celé léto čerstvé fazolky, musíme fazolky opakovaně vysévat asi ve třítýdenních intervalech.
Tyčkové fazole – jsou ideální pro menší zahrádky, protože rostou do výšky - pnou se po opoře vzhůru. Do plodnosti vstupují později, ale mladé lusky můžeme pravidelně sklízet až do podzimu. Tyto fazole navíc plní i dekorativní funkci.
Fazolky, které konzumujeme celé i s lusky, rozdělujeme na fazole chřestové, které jsou dužnaté a mají chlopně bez blan a vláken. Velmi chutné jsou také fazole polozeleninové, které je však třeba sklidit opravdu mladé, když ještě nemají uvnitř chlopní pergamenovou vrstvu ani vlákna, protože zráním se stávají vláknitými. Fazole k loupání se ke konzumaci lusků nehodí, protože mají vždy tuhou vnitřní vrstvu a jsou vláknité.
Pěstování fazolí
Fazole jsou teplomilné, na jaře je proto nevyséváme dříve, než je půda dostatečně prohřátá. Měla by mít alespoň 12 stupňů Celsia, pokud by byla chladnější, mohla by semena v průběhu klíčení zahnívat. Sejeme je do řádků vzdálených 40–50 cm na 4–5 cm od sebe, do hloubky 5 cm, nebo do sponu 40×40 cm po 5 semenech.
Fazolím vyhovuje spíše lehčí a dobře propustná půda s pH 6 – 6,8. Potřebují slunné stanoviště a půdu dostatečně zásobenou humusem a vláhou. Stejně jako hrách mají fazole na kořenech nitrofilní bakterie, které na sebe vážou vzdušný dusík a obohacují tak půdu. Přesto zejména na počátku růstu požadují základní zásobu dusíku. Po skončení vegetace se však v půdě bude nacházet vyšší obsah této živiny, než byl před výsevem.
Keříčkové fazole pěstované na lusky jsou dosti náročné i na vzdušnou vlhkost, pokud je tedy suché a horké léto, musíme je řádně zavlažovat i rosit. Půdu v okolí fazolí kultivujeme pouze na počátku kvetení, pozdější zásah by zapříčinil opadávání květů a negativně se podepsal na celkovém stavu fazolí. Nedozrálé plody fazolí – lusky, které konzumujeme jako zeleninu celé, sklízíme v červenci a v srpnu. Jakmile fazolové lusky dozrají, sklidíme z nich semena.
Fazole a vliv na lidské zdraví
Ve fazolích je obsaženo průměrně 20 až 25% bílkovin, 1% tuku, okolo 60% sacharidů a až 4% vlákniny – konzumace fazolí je tak dobrá při zácpě. Nevyzrálé fazolové lusky obsahují cukry, vitamíny skupiny B, E a C, provitamin A, inosit a sacharózu. Významný je rovněž obsah riboflavinu (B2), kyseliny listové a aminokyselin. Ve fazolích je také mnoho draslíku, fosforu, vápníku, hořčíku, jódu, dále pak sodík a železo. Fazole jsou také jedním z nejlepších zdrojů železa a jejich pravidelnou konzumací je možné udržet hladinu cholesterolu v přijatelné výši. Jsou také ideální potravinou při léčbě vysokého krevního tlaku, protože obsahuje minimální množství sodíku a velké množství draslíku. Všechny tyto látky přecházejí při zrání do semen. Tmavší fazole mají výraznější chuť a stravitelnější proteiny. Jsou dobrým zdrojem niacinu a kyseliny pantotenové, což jsou látky pro zdravou a krásnou pokožku. Konzumace fazolových lusků je vhodná i pro diabetiky.
