Květák - pěstování, tipy pro zahrádkáře

Květák (Brassica oleracea convar. botrytis) neboli lidově karfiol patří mezi oblíbenou košťálovou zeleninu, která vznikla šlechtěním divoké brukve zelné. Z květáku se konzumuje jeho zdužnatělé květenství, které je obklopeno tmavě zelenými listy, které ho chrání před sluncem a škůdci. Květák se běžně pěstuje i v České republice.

Druhy květáku

Kromě nejznámější bílé odrůdy květáku existuje ještě květák zelený a fialový. Barva zeleného květáku Romanesque je dána přítomností chlorofylu, zatímco barva fialové odrůdy je zapříčiněna obsahem antokyaninu. Svou chutí se však barevné odrůdy od tradičního květáku výrazně neliší. Podle toto, kdy se květák sklízí, jej rozdělujeme na rané, letní, letně podzimní a zimní odrůdy.

Pěstování květáku

Květák patří mezi pěstebně náročnější zeleninu, protože potřebuje čerstvě prohnojenou půdu a velké množství vody. Vyhovuje mu slunné místo. Před výsadbou je třeba do půdy zapravit až 5 l vyzrálého kompostu na 1 metr čtvereční, případně i trochu vápna. Květák pěstujeme ze semínek vysévaných do skleníků nebo pařenišť, případně z předpěstovaných sazeniček. Pokud kupujeme sazenice v zahradnictví či květinářství, měly by být řádně otužené. V případě, že předpěstováváme sadbu, uplyne do výsadby sazenic 35 až 40 dnů. Od dubna je pak možné vysévat i přímo na záhon. Po celou vegetační dobu vyžaduje květák pravidelnou zálivku, nejvíce však během nasazovaní růžic a před sklizní. V době sucha zaléváme minimálně jednou za 14 dní dávkou 22 l/1 metr čtvereční osazené plochy.

Po vysazení je květák poměrně náchylný na mrazíky, proto je třeba záhon překrýt biotextilií, která jej ochrání nejen před zimou, ale zároveň i před biologickými škůdci. Květák je dobré cca 3 až 4 týdny po výsadbě (při začátku tvoření růžic) pohnojit dusíkatými hnojivy. Během růstu květák pravidelně okopáváme a přihrnujeme zeminu. U květáku může vlivem přílišného osvětlení dojít ke žloutnutí růžic, čemuž můžeme předejít svázáním listů nad růžicí. Květák se skladuje v chladnu a temnu, za přiměřené vlhkosti vzduchu. Vydrží v chladu asi 10 dní, poté začne plesnivět, což se projeví černými skvrnami.

Květák a účinky na lidské zdraví

Květák obsahuje provitamín A (betakaroten), vitamín B, E a významné množství vitamínu C. Je v něm také plno stopových prvků a minerálů, jako je draslík, vápník, sodík, hořčík, fosfor, železo, chrom, zinek, mangan, měď a selen. Nechybějí mu ani fotochemické antikarcinogeny. Není v něm téměř žádný tuk, proto je ideálním pomocníkem při redukční dietě a mohou jej i diabetici. Přestože obsahuje minimum kalorií (25 kcal/100 g), vyvolává pocit sytosti. Díky nízkému obsahu tuků a množství draslíku pomáhá rovněž zmírňovat problémy se srdcem a oběhovou soustavou, je vhodný při hypertenzi.

Konzumace květáku se doporučuje lidem s trávícími problémy a žaludečními chorobami. Je dobrý při zácpě, protože zlepšuje průchodnost střev. Vzhledem k tomu, že pomáhá vylučovat přebytečnou vodu z tkání, napomáhá k celkové detoxikaci organismu, jeho konzumace je vhodná při selhání ledvin a artritidě. Látky obsažené v květáku působí také proti řídnutí kostí, lámavosti nehtů, podporují dobrou funkci kloubů, růst vlasů a mají i protisklerotické účinky. V posledních letech se o květáku mluví v souvislosti s jeho údajnými protirakovinnými účinky. Květák naopak není vhodný pro osoby trpící dnou a lidi se žlučníkovými kameny.