Řepa - pěstování řepy, tipy pro zahrádkáře

Řepa obecná (Beta vulgaris) je významná dvouletá hospodářská plodina z čeledi amarylkovitých řadící se mezi okopaniny. Je 50 až 100 cm vysoká s kůlovitým kořenem, nebo kořenovou bulvou. Lodyha je v horní části rozvětvená a hrubě rýhovaná. Má dlouhé řapíkaté přízemní listy s vejčitou čepelí. Řepa k nám byla rozšířena z pobřežních oblastí Evropy, ze Středozemí a Kanárských ostrovů. Řepa obecná se v současnosti pěstuje i v mírném klimatickém pásmu v mnoha odrůdách.

Druhy řepy

Cukrová řepa (Beta vulgaris var. altissima) – zemědělská plodina, jejíž bulvy jsou využívány v cukrovarnickém průmyslu pro výrobu cukru a také se z nich vyrábí líh

Červená řepa (Beta vulgaris sub. vulgaris) – nebo také řepa jedlá, pěstovaná jako kořenová zelenina, jeden z nejrozšířenějších druhů řep

Krmná řepa (Beta vulgaris sub. rapacea) – pěstovaná jako krmivo pro hospodářská zvířata

Nejznámější odrůdy červené řepy:

Betina - kulovitá odrůda řepy odolná proti chorobám, vegetační doba je 120 dnů
Pablo F1 - kulovitá odrůda řepy velmi sladké chuti s vegetační dobou 90 dní
Renova - polodlouhá nasládlá odrůda řepy s vegetační dobou 3 až 4 měsíce
Tonda di Chioggia - raná kulovitá odrůda, jejíž dužnina má červenobílé proužky
Monopoly - klasická odrůda červené salátové řepy
Burpee's Golden - kulovitá odrůda červené řepy s dužninou žluté barvy

Pěstování červené řepy

Červená řepa je jednoletá plodina, která má v závislosti na odrůdě vegetační dobu 60 až 120 dní. Obvykle ji vyséváme na konci dubna či na začátku května, jakmile odezní poslední mrazíky. Pokud bychom ji vyseli na jaře při příliš nízkých venkovních teplotách, měla by sklon k vybíhání do květu. Pro řepu je třeba připravit půdu s dostatkem živin, která však nesmí být překyselená, štěrkovitá ani čerstvě pohnojená. Půdu je také třeba udržovat přiměřeně vlhkou. Řepa bude vděčná za slunné stanoviště. Po 2 zrnech sázíme do řádků, které jsou od sebe vzdáleny 30 cm. Nakonec vždy ponecháme jen jednu – tu tmavší. Červená řepa není příliš náročná na péči a je také dobře odolná proti chorobám a škůdcům. Sklízíme ji na podzim, než přijdou první mrazy. Ihned po sklizni odstraníme z rostlin určených ke skladování kroutivým pohybem listy, čímž zabráníme vysychání. Před uskladněním je třeba dále řepu očistit, osušit a poté ji můžeme uložit v chladném temném sklepě.

Řepa a účinky na lidské zdraví

Červená řepa je bohatá zásobárna látek důležitých pro lidské tělo. Červená řepa je zelenina bohatá vitamíny B1, B2, C a také minerály, jako je železo, draslík, hořčík, fosfor a křemík. Přestože se z řepy obvykle se konzumují pouze hlízy, její listy jsou bohatým zdrojem beta-karotenu. Nezralá řepa obsahuje také hodně kyseliny šťavelové. Barvivo červené řepy – betanin - rozšiřuje věnčité tepny, zpevňuje stěny vlásečnic a je prospěšné proti vysokému tlaku krve. Řepa prospívá cévnímu systému, zvyšuje tvorbu červených krvinek, zabraňuje kornatění tepen (ateroskleróze), chrání před infarktem a snižuje hladinu cholesterolu v krvi. Její šťáva pročišťuje játra, řepa se tak doporučuje konzumovat při léčení jaterních poruch a zácpy, je také doporučována jako prostředek vhodný k odstraňování parazitů. Má rovněž močopudné účinky, podporuje činnost žaludku a tvorbu žluči. Řepa dále tlumí nervozitu, podráždění a překrvení. Tvrdí se, že zahání chuť na sladké, proto je skvělou potravinou při redukčních dietách. Jelikož je významným zdrojem