Saláty - pěstování salátů, tipy pro zahrádkáře

Listový salát (Lactuca sativa) tvoří zelená hlávka s křupavými lístky, které najdou uplatnění v kuchyni jakožto součást míchaných zeleninových salátů, obloha jídel či samostatně s nejrůznějšími zálivkami. Salátových odrůd je velké množství, některé z nich jsou určeny pro časné jarní pěstování, jiné jsou vhodné pro letní či podzimní pěstování. Existují dokonce i druhy, které je možné pěstovat po celý rok.

Druhy salátů

V současnosti známe desítky druhů salátů, jejichž chutě se od sebe mírně liší.

Hlávkový salát – nejoblíbenější a nejrozšířenější druh listového salátu. Jeho jednotlivé odrůdy se od sebe liší velikostí a tvarem hlávek, barvou listů, jejich zkadeřením i dobou vegetace. Hlávky bývají uzavřené, jemné okrajové listy sytě zelené, zatímco vnitřní srdíčko světle žluté. Setkat se můžeme i s červeným hlávkovým salátem obsahujícím více karotenu.

Kadeřavý salát – tento salát pochází z Itálie, kde se ve velkém pěstují jeho dva druhy – lollo rosso s červenými listy a lollo biondo s listy zelenými. Tento salát je příbuzným čekanky, ale nemá nahořklou chuť. Netvoří pevnou hlávku, ale volnou růžici jednotlivých listů.

Ledový salát – je nejmladší odrůdou hlávkového salátu. Jeho listy leží těsně na sobě, vnitřní listy tak není třeba ani omývat. Pojmenování ledový salát získal podle lesklého povrchu hlávky, která vypadá, jako by byla přešlá mrazem. Salát je velmi křehký a má lahodnou chuť.

Římský salát – je zajímavý svým tvarem, kterým se podobá spíše čínskému zelí, než hlávkovému salátu. Má vzpřímené listy a tvoří protáhlou volnější hlávku, která však drží pohromadě. Římský salát může dorůst až tříkilové hmotnosti a jeho barva může být světle i tmavě zelená, ale také načervenalá. Obsahuje velké množství vlákniny a také hořčin, jeho chuť je příjemná.

Baby salát – vyšlechtěný římský salát, který se dnes těší velké oblibě. Má o poznání menší listy a je mnohem chutnější.

Dubáček- jméno tohoto salátu je odvozeno od tvaru a barvy listů, které mohou být tmavě zelené až hnědočervené a připomínají tak list dubu. Salát tvoří růžici křehkých listů jemné ořechové chuti, které můžeme sklízet dle potřeby.

Rukola – salát z čeledi brukvovitých, který má zelené vykrajované lístky podobající se lístkům pampelišky. Rukola má pikantní ořechovou chuť a povzbuzuje k jídlu. Vzhledem k tomu, že je silně močopudná, je přírodní variantou detoxikace jater. Nejčastěji se používá při přípravě italských jídel.

Roketa – salát podobný rukole, s nímž se často zaměňuje. Má však drobnější oválné lístky, které nejsou vykrajované. Má podobnou, avšak méně výraznou chuť.

Polníček – řapíkatý salát s drobnými lístky a oříškovou příchutí. Ze všech tuzemských salátů má nejvyšší obsah vitamínu C. Můžeme jej v kuchyni využít k různým zálivkám, nebo jej připravit jako špenát.

Pěstování salátů

Pěstování listových salátů není nijak složité. Osivo není nutné před výsevem nijak ošetřovat. Do venkovní půdy můžeme vysévat od dubna do konce září – pokud trochu osiva vysejeme každé tři týdny, budeme mít neustále k dispozici čerstvý salát. Do skleníku můžeme vysévat již v březnu. Salátům se daří na přímém slunci, v půdě, která je prokypřená do hloubky cca 30 cm. Vyséváme do řádku hlubokého cca 1 cm co možná nejtenčeji. Poté osivo zakryjeme 0,5 cm hlíny, kterou opatrně a lehce přitlačíme. Následně pokropíme vodou. Jednotlivé řady salátů by od sebe měly být vzdáleny asi 20 cm.

Osivo v závislosti na teplotě klíčí 7 až 10 dní, po 2 až 3 týdnech můžeme semenáčky vyjednotit. Zeminu nesmíme nikdy nechat proschnout. Pokud jsme předpěstovávali sazeničky ve skleníku nebo pařeništi, můžeme je od května umístit ven. Sadíme do řádků vzdálených 15 cm do výživné půdy, která dobře drží vodu. Salát je možné úspěšně pěstovat i v nádobách na terase nebo na balkonu. V suchých obdobích je třeba dodatečně zalévat, záhon je také třeba udržovat bez plevele. Vždy se snažíme zabránit, aby salát vytvořil stvol s květy (rostlina salátu v létě najednou hodně vyběhne). Vykvetlý salát je sice možné konzumovat, ale má hořkou chuť. Kvetení salátu je tak třeba předcházet a salát sklízet včas. Sklizeň je možné provádět nožem a odřezat hlávku přímo nad zemí, nebo pomocí hrabiček, kterými vytáhneme salát ze země i s kořeny.

Saláty a účinky na lidské zdraví

Listové saláty jsou nejen chutné, ale jsou také zdraví prospěšné. Nemají velkou výživovou hodnotu, ale jsou bohaté na vlákninu, které prospívá zažívacímu ústrojí. Podporuje činnost střev a příznivě ovlivňuje proces trávení. Saláty jsou důležitým zdrojem vitamínů, zejména vitaminu C, E, K, vitamínů skupiny B, provitaminu A, také minerálních látek, jako je draslík, hořčík a obsahují také velké množství kyseliny listové. Nejcennější látky jsou v listových salátek obsaženy v zevních listech. Saláty snižují riziko kardiovaskulárních chorob, posilují imunitní systém i srdce, zvyšují výkonnost svalů, zvyšují přísun kyslíku do buněk a mají i protirakovinné účinky. Hořké druhy salátů povzbuzují funkce jater a usnadňují trávení.