V době, kdy mnohé dřeviny ztratily listy a příroda se definitivně ukládá k odpočinku, výrazně vynikne textura nejrůznějších druhů jehličnanů. Pro zahrádky o velikosti do dvou set metrů čtverečních se nejlépe hodí různé zakrslé až trpasličí kultivary. Jejich vzhled se liší rozmanitou škálou barev (od zářivě zelené až po tmavě zelenou, zelenomodrou, stříbřitou, žlutou, zlatožlutou, či ojíněnou) a tvarů, mezi nimiž najdeme vzrůst sloupovitý, kulovitý, převislý, konický i poléhavý. Barevná různorodost proto umožní dosáhnout zajímavého vzhledu zahrady po celý rok, a navíc odpadá starost s likvidací spadaného listí. Další výhodou jehličnanů je jejich odolnost vůči mrazu. Pouze choulostivější druhy je vhodné sázet na teplé a chráněné stanoviště a na zimu se postarat o zakrytí kořenů mulčem.

Odolné túje

Na pomyslné příčce oblíbených jehličnanů již řadu let drží prvenství tradiční túje, s českým názvem zerav a botanicky Thuja. Není divu, neboť zeravy patří k jehličnanům, které jsou opravdu nenáročné. V zimě nenamrzají, snesou i chudší půdu a krátkodobě i sucho. Potíž je v tom, že většina kultivarů se do malé zahrady nehodí, protože jsou poměrně vysoké. Nízkého vzrůstu je například zakrslý, kulovitý kultivar Thuja occidentalis ’Danica’, která doroste maximálně do jednoho metru. Zajímavá je i trpasličí forma Thuja orientalis ’Aurea Nana’, která zaujme výrazně žlutými jehlicemi. Tato „minitúje“ je navíc vhodná i k výsadbě do nádob.

Tisy na slunce i do stínu

K dalším veteránům mezi jehličnany se řadí tisy, i když druh Taxus baccata ve stáří dosahuje výšky okolo 10 m. Obecně tisy dobře snáší zastíněné stanoviště, hluboký řez, ale daří se jim i na slunci ve vlhčích půdách. Pro menší zahradu jsou vhodné nižší kultivary tisů.
Taxus baccata ’Hicksii’ má v dospělosti výšku 3 m a šířku kolem metru, štíhlejšího vzrůstu jsou kultivary Taxus baccata ’Fastigiata’ s převislým vzrůstem a jemnými jehlicemi či žlutá forma Aurea

Jalovec nesmí nikdy chybět

Jalovce mají na každé zahradě výlučné postavení jako výrazná solitéra. Mohou se vysadit v jediném exempláři či kombinovat do skupiny, aniž by zabíraly okolní prostor. Další výhodou je, že bez problémů snesou sluneční úpal, suchou a chudou kamenitou půdu, rostou na rovině, ve svahu či přímo na skále. Pro malé zahrady je výběr omezen na sloupovité formy Juniperus communis ' Compresa ' nebo nizoučký jalovec Juniperus communis ' Nana aurea '. Vzhledem k omezenému prostoru na zahradě jsou k výsadbě vhodné jalovce i mírně se rozrůstající do šířky. Vhodný je například Juniperus squamata ´Blue Carpet s poléhavm vzrůstem a modrozelenými jehlicemi nebo Juniperus squamata ´Blue Star´, který roste jako kulovitý až polštářovitý, nepravidelně větvený keřík. Na skalce, v nádobě nebo naroubovaný na kmínku se pěkně vyjímá sivě zelený Juniperus horizontalis ´Pancake´ - jalovec poléhavý. Tento trpasličí, půdopokryvný jalovec dorůstá v dospělosti max. metr v průměru.

Smrky, borovice, a jedle

Smrky jsou poměrně choulostivé dřeviny, i když v lese rostou bez jakékoliv péče. Na zahradách často trpí, jehlice žloutnou a v době sucha opadávají. Na vině je příliš suchý vzduch. Nižší druhy smrků jsou však odolnější a najdeme mezi nimi zajímavé kultivary s menším vzrůstem. Pomalu rostoucí forma smrku Picea glauca ’Alberta Globe’ dorůstá ve stáří výšky okolo 50 cm a šířky 70 cm. Podobných rozměrů dorůstá i zakrslý, talířovitý kultivar Picea abies ’Little Gem’. Častou solitérou menších zahrádek je kuželovitý smrk ( Picea glauca ´Conica´ ) který se tak pěkně vyjímá v kačírkovém záhonku s většími kameny.
Pro menší zahrady lze z borovic doporučit vyloženě zakrslé kultivary Pinus silvestris ' Beuvronensis 'a Pinus silvestris ' Nana' nebo kompaktní sloupovitě rostoucí borovice Pinus mugo ́'Green Column'. Velmi pomalu roste polokulovitý až široce pyramidální kultivar Pinus mugo Varella ́, který po deseti létech dosahuje pouhých šedesáti centimetrů. Velmi oblíbené jsou rovněž jedle, především kompaktní nízké kultivary jedle balzámové Abies balsamea ’Nana’ s tmavě zelenými jehlicemi a výškou maximálně padesáti centimetrů.

Moderní jsou exotické jehličnany

Každý či většina z nás chce mít na zahradě něco jiného a jedinečného. Ano jsou to dálkami vonící jehličnany, které v širokém okolí nikdo jiný na zahradě nemá. Výběr pro malé zahrady je však omezen jejich výškou. Cedr či sekvoj po létech dosáhne závratných výšek, stejně jako kryptomerie dokáže za pár sezón ovládnout půlku zahrady. U některých exotických jehličnanů jsou však dostupné miniaturní kultivary nebo formy roubované na kmínku. Místo klasického cedru si pořiďte Cedrus deodara´Golden Horizon´ s krásnými žlutými jehlicemi, jedlovec - Tsuga canadensis ´Jeddeloh´, který nepřesáhne šedesát centimetrů výšky a celou výsadbu doplňte svěžím jínanem, Gingko biloba 'Mariken'.

Autor: Irena Forejtová

Foto: Zahrady Řiháček

Další články z rubriky Zahrada
Oživte váš interiér i terasu podzimními dekoracemi z bobulí
Pěstujeme borovice – nenáročné jehličnany všech velikostí
Bonsaje – když se pěstitelství spojí s uměním
Současné trendy v zahradní architektuře a realizacích zahrad