Oblíbené sukulenty zvládnou vypěstovat i začátečníci
10.10.2013
Latinský výraz „suculento“ znamená „šťavnatý“. A přesně takové jsou sukulenty, které ve svém těle dokážou hromadit vodu a tak přečkat i dlouhá období sucha. Tyto rostliny se pro svou nenáročnost těší velké oblibě jak u začínajících pěstitelů, tak i zkušených botaniků. Dnes je známo okolo deseti tisíc sukulentních druhů a tak je výběr opravdu pestrý.
Sukulenty pocházejí z pouštních a polopouštních oblastí, kde skvěle využívají právě své schopnosti hospodaření s vodou. Dnes existuje velké množství druhů s různým stupněm sukulence – tedy zadržováním vody, které je patrné zejména na listech, stoncích a kořenech. Pokud byste rozřízli list sukulentu, pravděpodobně byste byli překvapeni, kolik vody se v něm skrývá. Za hlavní výhodu je tak považována právě jejich pěstitelská nenáročnost i fakt, že je možné je sehnat v zahradnictvích kdykoliv během roku.
Mnoho lidí neví, jaký je rozdíl mezi sukulenty a kaktusy. Vysvětlení je jednoduché – kaktusy jsou podskupinou sukulentů. Každý kaktus je tedy ve skutečnosti také sukulentem. Ze zhruba deseti tisíc známých sukulentních druhů se vytvořilo šest hlavních čeledí:
Tlusticovité (Crassulaceae)
Jde o nejznámější druhy sukulentů, kterých existuje velké množství druhů. Charakteristické jsou pro ně oblé lodyhy, silně zdužnatělé a hustě rostoucí listy. Může jít o byliny, polokeře i nízké stromy, o letničky i trvalky. U nás se nejčastěji setkáme s tlusticí Crassula ovata, která má množství rozmanitých kultivarů. Oblíbené jsou především nízké kulovité formy a zpřímené varianty s kmínkem. Jejich výhodou je jednoduché tvarování řezem. Mezi tlusticovité patří také rody jako je netřesk, rozchodnice, rozchodník a masnice.
Tlustice, Crassula ovata, Foto: www.jardinexotiqueroscoff.com
Pryšcovité (Euphorbiaceae)
Tyto jednoleté až vytrvalé byliny rostou hlavně v pouštích, kde se podobají kaktusům a pak také v tropech, kde se vyskytují ve formě dřevin. Přestože vypadají různě, spojuje je jeden charakteristický znak a to produkce mléčně bílé šťávy – latexu. Pryšec začne latex ronit v případě poranění. Ve většině případů jsou tyto rostliny jedovaté. U nás jsou z pryšcovitých zastoupeny dva rody a to pryšec a bažanka.
Pryšec, foto: pixabay.com/users/LoggaWiggler/
Klejichovité (Asclepiadaceae)
Jde o vytrvalé popínavé dřeviny, liány nebo sukulenty, které rovněž produkují mléčné šťávy. V České republice je tato čeleď zastoupena pouze bylinami rodu klejicha, voskovka a tolita. Druhy této čeledi se nejčastěji vyskytují v tropech a subtropech, minimálně jsou pak zastoupeny rovněž v mírném pásmu.
Asfodelovité (Asphodelaceae)
Tyto pozemní vytrvalé byliny mohou dřevnatět a mít následně až stromkovitý vzhled s oddenky. Tato čeleď je poněkud komplikovaná a její pojetí se neustále mění. Rostliny, které do ní původně spadaly, se dnes již rozdělují na samostatné čeledi a to bělozářkovité (Anthericaceae), áloeovité (Aloaceae) a agávovité (Agavaceae).
Aloe vera, foto: Nejzahradnictvi.cz
Kosmatcovité (Mesembryanthemaceae)
V této čeledi jsou zastoupeny jednoleté nebo víceleté byliny nebo malé keře, které jsou často poléhavé nebo plazivé. V našich podmínkách jsou kosmatcovité sukulenty pěstovány jako skalničky. Nejznámějším rodem z čeledi kosmatcovitých je Lithops – živý kámen.
Živý kámen neboli lithops, foto: seedrevolver.com
Kaktusovité (Cactaceae)
Jedná se o jednu z největších čeledí sukulentních rostlin na světě. Zahrnuje pod sebe přibližně 2500 druhů rostlin většinou kulovitého nebo sloupovitého tvaru. Jejich stonky jsou silně zdužnatělé, zploštělé a článkované. Typickým znakem kaktusovitých jsou „areoly“ – zakončení zkrácených větévek, které jsou poseté trny, ostny, zahnutými háčky i chlupy. Květy bývají nápadné, velké, plody představují většinou bobule.
Pěstování sukulentů
Sukulenty snesou dlouhodobější absenci zálivky a vysoké teploty. Proto není třeba se o ně být ani v případě, že odjedeme na dovolenou. U zálivky platí pravidlo, že by substrát neměl být nikdy trvale mokrý. V zimě se pak sukulenty zalévají ještě méně, při opadu listů prakticky vůbec. Ideální je pro tyto rostliny světlé stanoviště, nejlépe na jižní straně. Sukulenty vyžadují propustný substrát, který zajistí rychlý odtok vody. Měla by jej tvořit zemina, písek a rašelina v poměru 2:1:1. Není na závadu, když substrát obsahuje také drcenou cihlu, říční štěrk nebo jemnou lávovou drť – tyto ingredience je možné nahradit agroperlitem.
Mladé rostliny můžeme přesazovat každoročně, starší pak jen výjimečně, nejlépe na jaře. Sukulenty mohou zdatného pěstitele překvapit i květem. Pokud chceme kvetení podpořit, měli bychom rostlinám dopřávat letnění – tedy pobyt venku během letních měsíců. V případě častějších dešťů stačí zpod sukulentů odebrat misky, aby voda odtékala. Během letnění rostliny zesílí a ozdraví se. Zvlášť dobře na něj reagují echeverie a také sukulenty rodu Lithops - kvetoucí kameny. Než se objeví první mrazy je třeba rostliny přenést zpět do bytu na jejich původní stanoviště.
Důležité je rovněž dodržování vegetačního klidu, aby se rostlina mohla zregenerovat a nabrala síly pro další růst. S vegetačním klidem začínáme někdy na podzim, v době, kdy se zkracují dny. Sukulenty zastavují svůj růst a mohou jim opadat listy. Abychom je ve spánku „nebudili“, zaléváme je jen velmi sporadicky a nehnojíme je. Ideální teplotou pro přezimování je cca 15 stupňů Celsia. Sukulentům nevadí běžné pokojové teploty ani teplo vycházející z ústředního topení.
Pozor na vlhkost a chlad
Sukulenty více než na napadání škůdci trpí na hniloby, které jim můžeme způsobit nadměrnou zálivkou. Rostliny může velmi poškodit také ledový vzduch v zimě, který se do bytu dostane během větrání. Pokud tedy potřebujete větrat, přeneste rostliny na chvíli do teplejší místnosti. Mezi škůdce, které sukulenty nejčastěji trápí, jsou červci a puklice. V oblibě mají zejména agáve, aloe a podobné rostliny. Pokud jsou rostliny napadeny, je třeba se pustit do dlouhého boje a pravidelně je ošetřovat. Otírání listů namočenou vatou nemá smysl, nutné je pořídit si přípravek na chemické či biologické bázi a tím rostlinu pravidelně ošetřovat. Někdy se může stát, že se na sukulentech usadí také svilušky a háďátka.
- jpa -
Další články z rubriky Zahrada
Pěstování a využití aloe vera neboli aloe pravé
Dovezli jste si z dovolené kaktus?
Jedovaté okrasné rostliny kolem nás
Sukulenty
Nakupujeme pokojové rostliny
Článek byl zobrazen 27484 krát.
Diskuze k článku
Nenalezen žádný záznam
Kontextová reklama
Domácí vodíková terapie ImunoH2!
Vodíkové terapie pomáhají při respiračních onemocněních, výrazně ulevují od postcovidových potíží, při chronické únavě a poruchách spánku. Vodíkové inhalace si můžete dopřát v klidu svého domova anebo při návštěvě našeho ImunoH2 centra, Praha 9Umělé zelené stěny do soukromých i komerčních interiérů
Umělé zelené stěny FLORUM jsou trvanlivé, nenáročné na údržbu a poskytují vysokou míru zakrytí. Nepotřebují závlahu a jsou vhodné i do tmavých místTepelná čerpadla Mach – Chameleon
Česká tepelná čerpadla Mach Chameleon s rozsáhlým řízením. Servis a vzdálená správa přímo od výrobce s tradicí 28 let. Vývoj, výroba, instalace a servis tepelných čerpadel.Schody na zakázku od českého výrobce
Trepp-art vám nabízí dřevěné a ocelové schody a schodiště na zakázku. Máme za sebou téměř 20 let zkušeností a tisíce realizací po celé Evropě. Digitální zaměření po celé ČR je zdarma.Kvalitní nábytek české výroby
Moderní český nábytek za rozumnou cenu - kuchyně, obývací pokoje, ložnice, dětské pokoje, předsíně, kanceláře. Vybavte si celý dům v jednom stylu. Nábytek MONARC - nábytek s tradicí od roku 1991.
Další články na téma Zahradnictví a zahradnické potřeby
Červen v zahradě - čas sklizně, řezu i boje se škůdci
Léto je již v plném proudu a slunce bude stále více připékat, takže se budeme chtít schovat před jeho paprsky a hledat příjemné místo pod korunou listnatého stromu, pergoly porostlé zelení nebo slunečníkem. V neposlední řadě nesmíme také zapomenout na péči o zahradu, která dává první úrodu ovoce.
Maliny zvládne vypěstovat úplně každý
A opravdu, maliník je poměrně nenáročnou rostlinou, která se nezalekne ani vyšších nadmořských výšek. A co víc, dává nám opravdu lahodné, krásně červené plody, které se hodí nejen k přímé konzumaci, ale také k výrobě marmelád, domácích sirupů nebo třeba chutného likéru, hojně se též využívá v léčitelství.
Neviditelný držák truhlíků na parapet
Aktuální jarní počasí přímo vybízí k výsadbě jarních květin. Umístění truhlíku s maceškami či muškáty na parapet je vůbec nejoblíbenější způsob, jak si zkrášlit obydlí kouskem živé přírody. A je přitom jedno, zda bydlíte v bytě nebo rodinném domě. Musíte ovšem vyřešit uchycení truhlíku, aby nedošlo k jeho uvolnění a pádu.
Vysazujeme pelargonie neboli muškáty – vyzkoušejte výsadbu do originálních nádob
Pelargonie, česky muškáty, patří mezi nejoblíbenější balkónovky, které však nemusíte vysazovat jenom do klasických truhlíků. Fantazii se meze nekladou a tak pro výsadbu můžete využít staré dřevěné šuplíky, kbelíky, dřevěné bedýnky, nebo vytvořit netradiční aranžmá či závěs. Jak na to?
Příprava zahrady na jaro
Zapálení zahradníci se nemůžou dočkat, až zaboří ruce do půdy. Před ostrým startem sezony ale nepodceňte důkladnou přípravu. To, co investujete do zdraví a vitality rostlin a zahrady hned na začátku, vám ušetří spoustu práce a zklamání později. Jak na to?
Pěstujeme půdopokryvné rostliny – ve stínu, na slunci nebo na skalce?
Na zahradě jsou prostě místa, kde se trávníku zkrátka nedaří a místo do zeleně se tak koukáme na nevyužitou hliněnou plochu. Zelený koberec však můžeme nahradit pomocí půdopokryvných rostlin, které plochu elegantně zakryjí. Kromě toho, že s nimi bude naše zahrada krásná, bude také téměř bezúdržbová.
Balkon obsypaný muškáty
Pokud jste si oblíbili pelargonie čili muškáty, nemusíte je pěstovat jen na zahradě. Místem vhodným pro malé zahradničení jsou i balkony, terasy či lodžie. Muškáty jsou nenáročné na péči a dlouze kvetou. Jak to udělat, aby byl váš balkon díky muškátům nepřehlédnutelný a záplavu květů vám záviděl každý kolemjdoucí?
Zdravá a krásná dýně
Dýně jsou jedním z nejzdravějších druhů zeleniny. Jsou po ruce, i když záhony na zahrádce dávno zejí prázdnotou. Dýně uskladněná v suchu a chladnu totiž vydrží až do jara.
