.jpg "Profiterasy - kompletní realizace teras")
Reveň neboli rebarbora je zelenina nejen k jídlu
24.04.2011
Jistě každý touží po rostlině, kterou nemá každý a na jejíž růst nemusí čekat léta. Takovou vděčnou rostlinou je reveň, více známou pod jménem rebarbora, kterou zvládne pěstovat i méně zkušený zahrádkář. Tento živý zázrak vypěstuje i ten, kdo nemá žádné zahradnické zkušenosti a nemá na zahradě „extra“ půdu.
Rebarbora je zelenina, která patří do skupiny takzvaných lahůdkových zelenin, roste téměř před očima, je ozdobou zahrady a nese užitek v podobě dužnatých, šťavnatých a na minerální látky bohatých řapíků. Víte, jak báječně chutná reveňový koláč, knedlíky nebo jak je osvěžující rychlý kompot z rebarbory?
Přitom je reveň velmi nenáročná na stanoviště, prospívá i v polostínu pod stromy, jediné co nesnáší je zamokřená kyselá půda. Spokojí se i s umístěním v zahradě, kde by se jiným rostlinám nelíbilo, a na jednom místě vydrží i deset let.
Trochu práce dá připravit reveni výživný balíček, neboť jsme již naznačili, že reveň bude na svém místě růst poměrně dlouho. Do jamky, kterou připravíme pro sazenici, se vyplatí přidat trochu rozleželého (nebo koupíme granulovaný) chlévského hnoje. Sazenici buď rovněž koupíme nebo, máme-li štěstí, dostaneme ji od jiného zahrádkáře, neboť reveň se množí dělením trsu, který rozdělíme na jednotlivé oddělky, ale musíme dbát, aby měl každý alespoň jeden vegetační vrchol. Rány po řezu nebo odlomení necháme zaschnout, jinak by sazenice začala zahnívat. Sázíme-li více sazenic, dopřejeme jim dostatek prostoru (minimálně osmdesát centimetrů od sebe), protože reveň brzo vytvoří veliký trs.
Zpočátku půdu kolem rostliny zbavujeme plevele, později když se rozroste, se plevelu pod velikými listy nedaří. Teprve až v třetím roce po výsadbě k reveni na podzim dáme trochu vápna a každý druhý rok na jaře dopřejeme reveni pěkně rozložený kompost. Jsme-li příznivci smíšených biokultur, pak dáme reveni za společníka špenát.
A kdy začít se sklizní? Vyplatí se počkat jeden rok od vysazení. Už druhý rok vydá reveň první úrodu, a to od dubna až do června. Sklízíme ji tak, že odspodu rostliny vylamujeme nejstarší listy. Nikdy je neuřezáváme, neboť zbylé pahýly pak hnijí a celá rostlina brzy uhyne. Pozdější sklizeň je také možná, ale řapíky nejsou tak křehké a šťavnaté jako z jarní sklizně. Abychom podpořili růst stonků, odstraníme reveni květenství ihned, jakmile se objeví a při sklizni necháme na trsu asi jednu třetinu listů, aby měla reveň po zbytek roku ještě z čeho žít.
V plastovém sáčku vydrží reveňové řapíky v chladničce dva až tři týdny v čerstvém stavu, ale mohou se i zmrazit. Řapíky se na minutu ponoří do vroucí vody, oloupou a nakrájí na špalíčky, které naskládáme do plastové krabice a uložíme do mrazáku. Reveň se pak využije jako náplň do moučníků, na pyré, pudink či osvěžující reveňovou polévku. Již méně často než dříve se reveň konzervuje za tepla na kompot nebo zavařeninu, neboť její kyselost lze vyvážit poměrně velkým množstvím cukru. Komu nevadí med, je toto přírodní sladidlo v kombinaci s revení ideální. Velmi osvěžujícím dezertem jsou dušené a rozmixované špalíčky reveně s čerstvými jahodami a šlehačkou, zajímavým chodem je dušená reveň ochucená čerstvým zázvorem a balzamikovým octem jako příloha k tmavým masům a zvěřině. Receptů v české kuchyni na úpravu reveně není nijak zvlášť mnoho, ale ve vybraných restauracích se s revení určitě setkáte, neboť světová gastronomie - potažmo britská a americká, v nichž je rebarbora součástí mnoha pokrmů – do našich jídelníčků již úspěšně pronikla.
Reveň je vynikající zdroj domácí ekochemie
Málokdo tuší, že reveň lze použít i jinak než k jídlu.. Anebo jinak, v kuchyni využijeme reveň hned dvakrát, neboť šťáva z rebarbory výborně vyčistí zašlou mastnotu z pánví a hrnců. Vyznavačky ekologické kosmetiky si odvarem z kořene rebarbory mohou obarvit vlasy do zlatavého odstínu, když patnáct minut povaří tři lžíce rebarborového kořene ve dvou šálcích vody. Odvar se nechá přes noc ustát, vlasy se jím přelijí a opláchnou.
Rebarborové listy slouží i jako organický insekticid k ničení škodlivého hmyzu. Naprosto ekologický postřik proti housenkám na zelí, mšicím na ovocných stromech či slimákům si snadno vyrobíme i doma z reveňových listů, které se povaří ve vodě a získaný odvar se smíchá s mýdlovou vodou.
Autor: Irena Forejtová
Článek byl zobrazen 24671 krát.
Diskuze k článku
Nenalezen žádný záznam
Kontextová reklama
Umělé zelené stěny do soukromých i komerčních interiérů
Umělé zelené stěny FLORUM jsou trvanlivé, nenáročné na údržbu a poskytují vysokou míru zakrytí. Nepotřebují závlahu a jsou vhodné i do tmavých místTepelná čerpadla Mach – Chameleon
Česká tepelná čerpadla Mach Chameleon s rozsáhlým řízením. Servis a vzdálená správa přímo od výrobce s tradicí 28 let. Vývoj, výroba, instalace a servis tepelných čerpadel.Kvalitní nábytek české výroby
Moderní český nábytek za rozumnou cenu - kuchyně, obývací pokoje, ložnice, dětské pokoje, předsíně, kanceláře. Vybavte si celý dům v jednom stylu. Nábytek MONARC - nábytek s tradicí od roku 1991.Schody na zakázku od českého výrobce
Trepp-art vám nabízí dřevěné a ocelové schody a schodiště na zakázku. Máme za sebou téměř 20 let zkušeností a tisíce realizací po celé Evropě. Digitální zaměření po celé ČR je zdarma.Domácí vodíková terapie ImunoH2!
Vodíkové terapie pomáhají při respiračních onemocněních, výrazně ulevují od postcovidových potíží, při chronické únavě a poruchách spánku. Vodíkové inhalace si můžete dopřát v klidu svého domova anebo při návštěvě našeho ImunoH2 centra, Praha 9
Další články na téma Zahradnictví a zahradnické potřeby
Mochyně – k dekoraci i k jídlu
Nejednu podzimní zahrádku zdobí oranžové „lampionky“ patřící rostlině známé jako mochyně. Nejčastěji jde o mochyni židovskou, která se pěstuje především jako dekorativní rostlina a může být krásným doplňkem vašeho interiéru. Věděli jste však, že mochyni můžete i jíst? Ale pozor, musí jít o mochyni peruánskou, která je jedlá, chutná a navíc léčivá.
Domácí bylinková zahrádka je dobrá nejen k jídlu
Čerstvé bylinky jsou rozhodně více aromatické a příjemnější, než bylinky sušené. Ať už bylinky používáte k vaření, vaříte si bylinkové čaje, nebo z nich připravujete léčivé nálevy, nemusíte je shánět v obchodech a na tržištích. Bylinky jsou krásné, voňavé a navíc užitečné, tak proč si nepořídit rovnou bylinkovou zahrádku?
Pěstujeme řebčík královský - květinu, která odpuzuje krtky a hraboše
Ozdobou každé okrasné zahrádky může být starodávná cibulovitá rostlina známá pod názvem řebčík královský. Své přízvisko „královský“ získala podle svého velkolepého vzhledu. Květenství řebčíku je totiž složeno z pěti až deseti květů rostoucích na samostatném stonku, které tak připomínají královskou korunu.
Plantarium – stolní minizahrádka pro malé i velké pěstitele
Kdo žije ve městě a nemá balkon, ani žádnou vlastní zahrádku, nemá moc možností si užívat zahradničení a sám si vypěstovat nějakou zeleninu či bylinky. Pokud navíc patříte mezi ty, kterým uschne i kaktus, možná oceníte plantarium. V této stolní mini zahradě si vypěstujete rostliny velmi jednoduše, jen s použitím barevného gelu.
Jak vytvořit miniaturní zahrádku ze starých květináčů
Toužíte-li po zajímavé dekoraci, která by vyzdobila vaši zahradu, terasu nebo balkon, můžete si pořídit například takzvanou FAIRY GARDEN čili pohádkovou zahrádku vyrobenou z květináče z pálené hlíny.
Jak si pochutnat na netradiční listové zelenině?
Často v obchodě narazíme na nejrůznější druhy zeleniny, které ani neznáme. Zvláště u listové zeleniny mnohdy váháme, jestli se její nákup vyplatí, tedy jestli bude výsledná chuť odpovídat ceně. Navíc často ani nevíme, co ze zelených listů připravit. Pojďme si tedy představit některé netradiční druhy listové zeleniny jako například kadeřávek, šrucha, rokola nebo polníček.
Vysejte si na konci léta ozim pro bohatou jarní úrodu
Máme pro vás tip, jak si opatřit vitamínový poklad v podobě jarní zeleniny bez přepichování sazenic, a dokonce i bez skleníku nebo pařeniště. Jediný trik spočívá ve výsevu těch správných otužilých odrůd na konci léta, troše hnojení, probiotické zálivce a zimní peřince. Na jaře jako když najdete!
Pěstujeme africké fialky – pokojové krásky původem z Tanzanie
Africké fialky byly objeveny v roce 1892 na horských svazích Tanzanie. Od té doby se podařilo pěstitelům vyšlechtit okolo 20 tisíc odrůd těchto krásných kvetoucích rostlin. Dnes patří africké fialky mezi nejoblíbenější pokojové rostliny, protože jsou nenáročné na pěstování, snadno se množí a odmění se celoročním kvetením.
