Velkoplodé borůvky pomáhají proti stresu i rakovině
02.09.2012
Máte rádi borůvky? Není divu, borůvky totiž patří mezi nejlahodnější a nejzdravější druhy ovoce. Nejenže skvěle chutnají, ale zároveň jsou i prospěšné našemu zdraví. Chtěli byste si je vypěstovat sami, ale nevíte, jak na to? Pěstování borůvek není ve skutečnosti tak složité, jak by se mohlo zdát, stačí dodržovat určitá pravidla.
Brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus) je rostlina z čeledi vřesovcovitých, rodu brusnice, která je známá spíše pod lidovým názvem borůvka. Souvislý porost je označován jako borůvčí a vyskytuje se ve vlhkých listnatých a smíšených lesích i na pasekách po celé Evropě, v Asii a Severní Americe. Plodem brusnice borůvky jsou modré bobulovité plody mající výraznou chuť.
Odrůdy borůvek
Od roku 1905, kdy začal ve Spojených státech amerických doktor Coville šlechtit divoce rostoucí borůvky, bylo již vyšlechtěno množství odrůd a ještě dnes vznikají nové. Šlechtitelé se snaží dosáhnout výraznější chuti borůvek a větší velikosti plodů. Výběr vhodné odrůdy tak dnes není zrovna snadnou záležitostí. Jednotlivé odrůdy se od sebe liší nejen zmiňovanou chutí a velikostí plodů, ale také velikostí samotných rostlin a třeba dobou zrání.
Vaccinium myrtillus, Foto: http://www.globalherbalsupplies.com
Velmi často se setkáváme s borůvkami kanadskými a americkými, ale málokdo je schopen říct, jaký je mezi nimi rozdíl. Toto rozdělení vzniklo právě v Americe a v Evropě vytvořilo trochu chaos, protože u nás pod pojmem borůvka známe klasickou brusnici borůvku (Vaccinium myrtillus), tedy borůvku obyčejnou, kterou nacházíme v lesích. V Americe však pod pojmem blueberry dostanete borůvku americkou „highbush“, která je pěstována pro přímý konzum a zmrazení. Nikdy se nepoužívá do marmelád, šťáv, džemů apod. Díky své velikosti je ideální na přímou konzumaci. Kdo by za velkou louží zatoužil po evropské brusnici borůvce, najde jí pod názvem billberry.
Keříky borůvky kanadské jsou oproti americkým podstatně nižší a také plody jsou menší, zato však aromatičtější a více barví. Proto se používají v konzervárenství pro výrobu šťáv, džusů, marmelád atd. Aby toho nebylo málo, vyskytují se u nás ještě další, zcela jiné rostlinné druhy, které je možné s borůvkami zaměnit. Jde například o zimolez (Lonicera), který je nazýván také Kamčatská borůvka, nebo s muchovníkem (Amelanchier), jež je známý jako borůvkový stromek, nebo Amelanchierova borůvka.
Na našich zahrádkách se nejčastěji setkáte s borůvkou chocholičnatou (Vaccinium corymbosum), která je známá spíše pod názvem borůvka zahradní či velkoplodá a často je označována také za borůvku kanadskou. Má několik odrůd a při výběru té nejvhodnější se musíte zamyslet nad tím, jestli chcete plody sklízet velmi brzy, nebo upřednostňujete pozdější měsíce. Borůvky je totiž možné zakoupit v několika kultivarech v různé ranosti.
K osvědčeným odrůdám borůvky chocholičnaté patří:
Rané - Earliblue, Duke
Středně rané - Blueray, Bruecrop
Polopozdní - Berkeley
Pozdní - Herbert, Jersey
Jak borůvky pomáhají?
Borůvky jsou již po staletí známy svými léčivými účinky. Jsou bohatým zdrojem antioxidantů (karoten, antokyan, pterostilben, bioflavonoidy, třísloviny) a blahodárně tak působí na lidský organismus. Jsou bohaté na vitamin C, vitamíny skupiny B a provitamin A, obsahují rovněž ovocné cukry a látky jako železo, měď, zinek, chrom, hořčík, draslík a mangan. Díky všem těmto prospěšným látkám pomáhají borůvky posilovat imunitní systém, působí proti volným radikálům, užívají se jako prevence proti některým druhům rakoviny, snižují hladinu cholesterolu v těle, cukry a tuky v krvi, čistí ledviny i močové cesty, pomáhají při střevních obtížích, kolikách i otravách jídlem. Konzumací borůvek zbavujeme tělo škodlivin a zlepšujeme funkci lymfatického systému. Tyto bobule také zlepšují zrak, léčí šeroslepost a pomáhají při hubnutí. Dále mají uklidňující a antistresové účinky. Tělu prospěšné jsou však také listy borůvek, které mají velmi podobné účinky jako plody samotné. Odvar z listů pomáhá tlumit projevy lupénky a různých kožních onemocnění.
Highbush blueberry, Foto: Agriculture and Agri-Food Canada
Pěstování borůvek
Borůvku chocholičnatou pěstujeme na kyselých půdách, dobře se jí daří jak v nížinách, tak i ve výškách do 750 metrů nad mořem. Ve vyšších nadmořských výškách se doporučuje pěstovat jen rané, středné rané a středně pozdní odrůdy s dostatečnou mrazuvzdorností. Pokud myslíte, že vaše půda není dost kyselá, můžete si vhodné podmínky pro pěstování vytvořit pomocí speciálních substrátů, hnojiv, okyselovačů a komplexů enzymů. Aby bylo vaše pěstování borůvek úspěšné, musíte respektovat nároky rostlin na stanoviště, půdu a dodržovat několik zásad pěstování. Borůvky začínají plodit až 3 rok, plná plodnost pak nastupuje v šestém roce. Keře jsou dlouhověké, běžně se dožívají 30 let, výjimkou nejsou ani 60leté keře. Z jednoho keře je možné v období plné plodnosti sklidit 2,5 až 6 kilogramů bobulí.
Výsadba
Borůvka je sice samosprašná rostlina, ale je dobré ji vysazovat ve svou a více rostlinách, protože to pozitivně ovlivní opylení a následnou sklizeň. Nejvhodnější je vysazení několika různých odrůd, které tak budou dozrávat postupně a my si prodloužíme dobu sběru plodů až do pozdního léta. Půda pro borůvky musí mít zvýšenou kyselost (pH kolem 4,5) a zvýšenou vlhkost. Vhodná je rašelina, ne však čistá! Rašelina sice vytváří v půdě kyselou reakci, ale neobsahuje žádné živiny. Ideální je proto speciální substrát, který má vyvážené pH a navíc obsahuje správný poměr živin. Pokud si můžeme vybrat, umístíme rostliny na slunné stanoviště – výsledkem bude ranější sklizeň a aromatičtější plody.
Nejvhodnější dobou pro výsadbu je jaro, protože rostliny budou mít dostatek času na zakořenění. Keříky umisťujeme do jámy o průměru minimálně 0,5 metru. Na dno a na strany dáme ještě netkanou textilii, nebo proděravěnou fólii a jámu zasypeme rašelinou. Před samotnou výsadbou je dobré namočit kořeny rostlin na 2 hodiny do vody. Keře vysazujeme alespoň 1,5 metru od sebe.
Zálivka a hnojení
Jelikož borůvky nesnáší chlor a vápník, je důležité na zalévání používat dešťovou vodu. Voda z kohoutku není vhodná, protože právě tyto dva prvky obsahuje. Na dostatečnou zálivku nezapomínejte zejména v období tvorby plodů. Také při hnojení je nutné se vyvarovat hnojiv s obsahem chloru a vápníku. Nejvhodnější je používat hnojiva určená přímo na borůvky. V prvním roce však ještě nehnojíme, protože kořeny jsou velmi citlivé a mohly by tak být poškozeny. V dalších letech už se nemusíme obávat a dopřejeme rostlinám množství uvedené na návodu daného hnojiva. Hnojivo se rozprostře na povrch půdy a zasype mulčem. Rostlinám se dá také přilepšit komplexem enzymů a huminových kyselin, které jsou hlavní složkou humusu.
Řez pro zdraví borůvek
Pokud chcete dosáhnout co největší sklizně kvalitních plodů, musíte borůvky čas od času prořezat. První roky keříky ještě nepotřebují stříhat, řez stačí provést až po dvou nebo třech letech. Poté pokračujte ve zhruba tříletém intervalu. Řez je vhodné provádět na konci zimy, ideální dobou je únor. V tuto dobu již bezpečně poznáme květní pupeny, které jsou v porovnání s těmi listovými nápadně kulatější. Řezem odstraníme nejstarší větvičky s malými přírůstky, které se nachází až u země, tím podpoříte růst výmladků. Dřevo borůvek je plodné několik let, pokud tedy chcete, můžete rostliny nechat přirozeně růst jako keře.
- jpa -
Článek byl zobrazen 35024 krát.
Diskuze k článku
Nenalezen žádný záznam
Kontextová reklama
Schody na zakázku od českého výrobce
Trepp-art vám nabízí dřevěné a ocelové schody a schodiště na zakázku. Máme za sebou téměř 20 let zkušeností a tisíce realizací po celé Evropě. Digitální zaměření po celé ČR je zdarma.Dřevěné šperky a bytové dekorace
Výrobky ze dřeva - dřevěné šperky, módní a bytové doplňky, velikonoční a vánočná dekorace. Široká nabídka produktů přímo od českého výrobce.SYSTRA - žaluzie, rolety, markýzy
Český výrobce stínící techniky - dodáváme venkovní žaluzie, screenové rolety, venkovní rolety, interiérové stínění, markýzy a slunolamy. Atypy jsou naše specialita.
Další články na téma Zahrada
Jak poznáme azalku od rododendronu?
Azalky i rododendrony patří jako do jedné rodiny pěnišníků. Mají i stejné požadavky: daří se jim v polostinných partiích, na propustných kyselých půdách s dostatkem vláhy, ale přece jen se od sebe něčím liší.
Rostliny a zahrada v zimě
Zima je pro většinu rostlin pěstovaných v bytech kritickým obdobím, je tedy třeba vědět, jak o ně správně pečovat a co vše můžeme udělat proto, aby nám neuhynuly. Také je třeba začít myslet na zahradu, i když ještě leží pod vrstvou sněhu. I v měsících jako je leden a únor tak správný zahrádkář nezahálí, protože kdo je připraven, není zaskočen.
Září na zahradě ve znamení sklizně ovoce i kvetoucích trvalek
I na podzim zahrada nabízí spoustu radosti. Na ovocných stromech dozrávají plody, květiny ještě kvetou a slunce stále hřeje. Září je klíčovým obdobím pro zahradníky – rozhoduje o úrodě příštího roku. Co je tedy potřeba udělat v září na zahradě?
Co si pořídit na zahradu, abyste vždy zažili dokonalé léto?
Každý, kdo vlastní zahradu si chce na svém malém kousku zeleně užít ten nejlepší čas. K tomu si musíte vytvořit malý kousek ráje, který budete milovat. Každý má jiné preference a možnosti na zahradě, ale existuje hned několik prvků, které vám mohou pobyt na zahradě hodně zpříjemnit. Poradíme vám, co můžete na svou zahradu přidat, abyste si léto užili víc než dřív.
Automatické zavlažování: trávník v kondici a méně starostí
Čerstvý, zelený trávník je chloubou každé zahrady. Nechceme se procházet po drsné spálené trávě. Když nás zradí počasí a pár dní plných veder nespadne ani kapka, musíme zasáhnout a dodat zahradě vláhu. Pomáhají závlahové systémy. Někdy však práci příliš neulehčí. Nebo ano?
CSB NATURBLOK – stavba za každého počasí
Máte rádi přírodní materiály a láká vás použití kamene na zahradě, ale vzhledem k jeho vysoké ceně od svých představ upouštíte? Díky revolučnímu systému CSB – NATURBLOK můžete konečně popustit uzdu své fantazii a zrealizovat po čem sníte. Je totiž nesrovnatelně levnější než stavba z přírodního kamene a výsledný efekt je přitom takřka k nerozeznání! Navíc je práce s CSB Naturblok možná za každého počasí, tedy i zimě.
Stevia sladká - sladidlo, po kterém se netlousne
Kdyby tak existoval cukr, po kterém se netloustne – to je asi přání mnoha lidí na celém světě. Žádný z nich ještě nejspíš neslyšel o stevii, jinak by věděli, že takový „cukr“ skutečně existuje. Stevia nebo také stévie sladká je rostlina, která je považována za moderního bojovníka proti obezitě. Jak je z názvu patrné, je sladká, ale přitom nemá žádné kalorie. Co víc si tedy přát?
Jak si poradit při přesazování kaktusů
Ruce plné trnů a polámaný kaktus v půdě, která brzy ztvrdne jako kámen. Tak takhle ne přátelé. Kaktusy se dají přesadit docela snadno a lépe, jen je třeba vědět jak na to. Ostnaté rostlinky mají trochu jiné nároky na pěstování než ostatní pokojové květiny. Aby pěkně rostly, musíme vybrat správnou velikost květináče a dopřát jim vhodný substrát.