Jaké plodiny můžu pěstovat v zimě?

Na křehotinky a pohádky o dvanácti měsíčkách zapomeňte. Zimu vydrží vytrvalá zelenina, která má své kořeny a hlízy schované před mrazem hluboko v zemi. Do této skupiny patří křen, chřest, pór, topinambur a cibuloviny (cibule a česnek paličák i nepaličák).

Černý kořen, pastinák a petržel jsou odolné dvouletky. V prvním roce pěstování vytváří kořen, který můžeme sklidit na podzim, nebo si na sklizeň počkat klidně až do jara. Nebojte, v půdě přečkají bez úhony. V dalším roce pěstování jdou do květu a jejich kořeny už nejsou vhodné ke konzumaci. Špenát, polníček a zimní salát lehčí zimu překlepou, ale nepočítejte s nimi v silných mrazech. Je libo zeleninu pro začátečníky, která vydrží skoro všechno? Vsaďte na růžičkovou kapustu a kadeřávek.

Věděli jste, že černý kořen patří mezi naše lokální superpotraviny? Díky vysokému obsahu inulinu se hodí pro diabetiky i jako účinný pomocník při redukci váhy. Ideální společník na jarní dietu! Roste hluboko v půdě, takže zimu zpravidla přečká bez větší péče. Jeho přirozeně nasládlou chuť můžeme před sklizní zvýraznit pravidelným používáním probiotik pro zeleninu weiki v zálivce.

Co si na podzim a v zimě vysejete, to na jaře o to dřív sklidíte

Konec podzimu a začátek mírné zimy dává zelenou posledním výsevům. Ale pozor, se životaschopností semínek to není tak žhavé, jako když je na jaře usadíme do prohřáté a připravené půdy. Bude to chtít pár triků, aby zimu přežila jako v bavlnce.

Kromě osiva otužilých odrůd se bude hodit kompost nebo organické hnojivo weiki na zahřátí a probiotika pro zeleninu pro lepší imunitu a klíčivost.

Rostlinky vysazené na podzim na jaře vzejdou mnohem dřív než jarní výsevy. Těšit se tak můžeme na pořádnou porci vitamínů v době, kdy se ostatní drobotina na záhoně teprve rozkoukává.

Jak a co tedy na podzim a v zimě sázet?

Vyséváme ozimé odrůdy mrkve, kořenovou i naťovou petržel, pastinák, zimní odrůdy květáku, a dokonce i salátu (odrůda Humil), zimní cibuli, česnek a přezimující špičaté zelí.

1. Před vysetím semínek do půdy zapravíme kompost nebo organické hnojivo. Půdu tím vyživíme, zahřejeme a připravíme pro výsev semen.

2. Semínka vysejeme do lehce nakypřených záhonů a jemně přihrneme zeminou.

Tip zahradnice Míši Brabcové: „Po výsevu si jednotlivé záhonky vykolíkujeme a označíme názvem pěstované plodiny. V opačném případě nás na jaře může čekat spousta překvapení, nebo budeme zbytečně sázet nová semínka do už osetých ploch.“

3. Čerstvě osetý záhon zalijeme odstátou vodou s víčkem probiotik pro rostliny. Probiotika zabrání přemnožení patogenů a udrží v půdě rovnováhu mezi „hodnými“ a „zlými“ mikroorganismy.

4. Jakmile malé rostlinky vykouknou na svět, opět jim dopřejeme probiotickou zálivku weiki. V této fázi jim užitečné bakterie pomohou lépe rozvinout kořenový systém, ubránit se nemocem a odolávat chladnému počasí.

5. Když už se na nás malí zelenáči smějí ze záhonu, můžeme je před mrazem ochránit ještě poslední vrstvou listí, chvojí nebo slámy. Do té doby ale půdu nezakrýváme, přes silnou vrstvu by rostliny nemusely vyklíčit a vzejít.

Mám vysazeno, v zimě budu sklízet. Jak si zajistím zdravou a velkou úrodu?

Mezi osvědčené ledoborce patří růžičková kapusta, kterou jsme si vyseli už koncem jara. V zimě nás potom čeká její sklizeň, podobně jako u kadeřávku.

Tip zahradnice Míši: „Růžičková kapusta nemá ráda velké rozdíly teplot. Na záhoně může ale za ideálních podmínek zůstat celou zimu. Dříve ji sklízíme, jen pokud se střídají mrazy s oblevou. Růžičky odlupujeme zespodu, prodloužíme si tím sklizeň. Mladší lístky se skvěle hodí do polévky. Kapusta kadeřávek je ještě odolnější. Fajnšmekři ji dokonce sklízí po prvních mrazech, kdy má tu nejlepší chuť. To ale platí i pro růžičkovou kapustu, po přemrznutí je sladší.“

Jak pečovat o zimní plodiny před sklizní? Pokud je suché počasí, nezapomínáme na vhodnou zálivku. Do konve s odstátou vodou přilijeme víčko probiotik pro zeleninu. Užitečné mikroorganismy fungují jako přirozená ochrana rostlin a dozrávající úrody v nepříznivém počasí. Pomohou rostlinám poprat se s plísní, patogeny i výkyvy počasí.

Plodiny sklízíme nejlépe za suchého počasí. Listovka je nejlepší čerstvě utržená, ale lupení vydrží i pár dnů v lednici.

Tip zahradnice Míši: „Chcete si dopřát zelené lístky na ozdobení talíře i v zimě? Vypěstujte si nenáročný polníček. Postupně můžeme sklízet také zimní pór a zelenou cibulovou nať.“

Speciální záhonové efekty: Zimní okrasná kapusta

Nejen zeleninou je živ zahradník, proto nabízíme tip i pro potěchu oka. Kdo říkal, že kapusta patří jen do polévky? Kdepak, svou netradiční krásou může doslova rozzářit zimní záhony nebo balkon.

Okrasná kapusta pochází z Japonska a rychle se zabydluje i v českých parcích a zahradách. Nejen, že ji mráz nespálí, dokonce ho potřebuje pro svou krásu. Růžice se totiž zabarví do typické křiklavě fialové barvy až po prvním mrazíku.

Tip zahradnice Míši: „Okrasná kapusta vypadá senzačně na krajích záhonů, spokojená bude ale i na balkoně. V květináči nebo truhlíku nám může nahradit zazimované petúnie a muškáty. Probiotika pro rostliny weiki v zálivce okrasné kapustě pomohou k výraznějšímu zabarvení. Rozkvetlá nádhera nám při pravidelné probiotické péči také déle vydrží.“

Text: Adéla Steinová ve spolupráci s firmou Weiki

Foto: Weiki