Hlavně v letním období se den co den line z venkovních krbů vůně nejrůznějších uzených, rožněných či grilovaných masíček. Kolem krbů se vždy shromáždí celá rodina či kamarádi a je možné si tak zpříjemnit pobyt venku či posezení u ohně. Venkovní krby se stávají hlavním a nepřehlédnutelným prvkem každé zahrady.

Tento opravdu netradiční krb nabízí architekt Haugen/Zohar na své webové stránce hza.no

Druhy venkovních krbů

Zahradní krby se staví většinou kamenné (z travertinu, pískovce, lomového nebo říčního kamene), cihlové, z bílého či barevného betonu, nebo mohou být dekorovány například mozaikou. Je možné je postavit třemi základními způsoby – jako krby volně stojící, přenosné nebo vestavěné. Nejčastěji se vyrábějí krby stojící u zdi, které navazují svou zadní stěnou na zeď. Setkat se však můžete také s krby rohovými. Dále jde venkovní krby rozdělit také podle druhu používané energie - krby na dřevěné uhlí, dřevo nebo i propan butan (plynové zahradní krby). Pokud jde o možnosti přípravy pokrmů, je možné krby využívat nejen ke grilování, ale také k uzení nebo jako malou pec. Pokrmy je možné připravovat na roštu nebo grilovacích jehlách.

Velmi žádánou součástí zahradních krbů je udírna, foto: Krby Pithart

Pevný nebo stavebnicový?

Pokud také toužíte po tom, mít na zahradě pořádný krb, musíte si nejdříve uvědomit, jestli chcete investovat do jeho nákupu, nebo spíše do jeho stavby. Pokud víte, že v něm budete připravovat jídlo maximálně 2x ročně, asi nemá moc smysl se zabývat výstavbou zděného krbu. Raději si vyberte krb přenosný, který vytáhnete jen v případě potřeby. Další možností je pořídit si krb stavebnicový, který je dodáván v jednotlivých prefabrikovaných dílech. Snadno ji jej pak na zahradě sestavíte. Stavebnicové krby jsou levnější než krby napevno budované.

Ovšem ani jednoduchá stavebnice nemusí vypadat nudně a uniformě, Foto: www.archiexpo.com

Stavebnicové krby jsou většinou z umělého kamene, kovu, prefabrikovaných keramických nebo betonových dílců. Skládají se z několika částí - pohledově efektní desky z vymývaného betonu, ohniště ze šamotových desek a komína. U těchto venkovních krbů se počítá se spalováním dřevěného uhlí. Jestliže však dáváte přednost tradičními vzhledu bytelného kamenného venkovního krbu, může se pustit do realizace. Přestože stavba krbu není zrovna nejjednodušší a taky ji nelze zvládnout za jedno odpoledne, zručnější kutilové s ní nebudou mít větší problém.

Umístění krbu

Jako první musíme vybrat novému krbu vhodné umístění. Myslete na to, že by kouř stoupající z krbu neměl obtěžovat sousedy a samozřejmě ani vás, proto vybírejte místo podle převládajících větrů a možnosti vytvoření závětří. Vybraný prostor by měl být také chráněn před sluncem, a pokud je to možné tak i před deštěm. Krb ovšem může být také samostatně stojícím architektonickým prvkem, což je velmi efektní řešení, ale náročné na místo. Krb je možné zabudovat také do opěrné zdi ve svahu nebo jej umístit do zákoutí s pergolou. Samozřejmě nejde jen o krb samotný, je třeba si vyhradit ještě další místo na přípravu jídla, nebo na odkládací plochy.

Venkovní krb jako přirozená součást zahrady, foto: Krby Pithart

Důležité vědět

Jak široké by ohniště mělo být? Ideální šířka je 70 až 80 cm – tento rozměr vyhovuje spalování dřeva i dřevěného uhlí. Ohniště musí být od nosné konstrukce tepelně izolované, pod krbem by neměla chybět zpevněná či vydlážděná plocha. Nejčastěji se krby staví na základy v podobě betonového soklu. Aby byl budoucí krb stabilní a hlavně bezpečný, je třeba základy umístit do nezámrzné hloubky, tedy minimálně 70 cm do země. Měly by vyčuhovat také alespoň 10 cm nad terén, jako sokl, na němž se poté začne samotný krb budovat.

Venkovní krb může být také nedílnou součástí zahradního posezení,  foto: Krby Pithart

Krbové těleso by mělo být z bílých komínových cihel, které jsou nejen mrazuvzdorné, ale hlavně odolávají vysokým teplotám do 600 stupňů Celsia. Obvodový plášť ohniště je z přírodního kamene (vápenec, pískovec), pálených nebo šamotových cihel, komoru je třeba vybavit ocelovým sopouchem a dozdít kamenem a cihlami. Sopouch se samozřejmě může nahradit zděným komínem, jehož kouřovod je umístěn nad ohniště. Komín je vždy dobré osadit krycí stříškou, aby do něj nepršelo. Komínová hlavice s minimálním průměrem 22 cm může být z betonu, pozinkovaného, antikórového nebo měděného plechu.

Co v krbu pálit?

V zahradních krbech je možné pálit jakékoliv dřevo, nejvhodnější je však dřevo z třešně, švestky a dalších ovocných stromů. Pálit se může jak měkké dřevo, které má dlouhý svítivý plamen a poměrně rychle odhořívá, tak i dřevo tvrdé, proschlé, které při správném spalování hoří namodralým plamenem. Nejvhodnější je samozřejmě suché dřevo, v němž nejsou příměsi pryskyřice – to totiž nedýmí a naopak příjemně voní. Na opékání, grilování a přípravu pokrmů všeobecně se hodně využívá také dřevěné uhlí, které seženete v nejrůznějších hobbymarketech. K dostání jsou v různě velkých baleních, od 5 kg až po 15 kg pytle.

Údržba venkovního krbu

Pokud topíte ve svém venkovním krbu kvalitním dřevem, nemusíte se o jeho životnost příliš obávat. Pravidelně provádějte úklid okolí a vymetejte ohniště - tím udržujete krb v čistotě. Pokud není váš krb umístěný pod nějakým přístřeškem a není nijak krytý, sledujte, jestli se nezačíná drolit nebo praskat. Pokud ano, vydejte se do obchodu pro kvalitní lepidlo či tmel na opravu šamotu. Těchto výrobků je v současnosti s dostání víc než dost.

- jap -