Původně se misky plnily kameny, štěrkem a pískem, později k nim přibyly i rostliny a dřevěné hluboké misky se změnily v keramické a mělké. Nejstarší bonsaj v naší republice a dokonce i v celé Evropě je k vidění v liberecké botanické zahradě a její stáří se odhaduje na 250 let. Do Čech ji přivezl hrabě Stubenberger a s velkou láskou jí pěstoval na svém panství v Kyšperku. Jde o kultivar jalovce.

Jak pěstovat bonsaje?

Důležitý je především výběr rostliny. Vybírejte ty, které nemají velké listy, květy nebo plody. Sazenice můžete koupit ve školkách nebo na výstavách bonsají. Koupíte-li dřevinu pěstovanou ve volné půdě, je nutné jí tak ještě nějaký čas ponechat, aby měla dostatečný kořenový systém, který bude schopen rostlinu zásobovat živinami. Teprve jakmile rostlina opravdu důkladně zakoření, můžete jí přesadit do misky. A nemusí to být vůbec žádná speciální nádoba. Na trhu je k dostání opravdu nepřeberné množství misek nejrůznějších tvarů, barev i materiálů. Nejčastěji se používají pálené keramické misky s glazováním i bez, misky z porcelánu, ve světě se používají i bronzové, vhodné jsou také dřevěné. Volte takovou, která bude ladit s rostlinou jak barvou, tak tvarem. Pokud je bonsaj kvetoucí, obvykle se dává do nádob, které ladí barvou s květy. Ovšem použít můžete nejen misky, ale také přírodní materiály, například ploché kameny s prohlubněmi, vykotlané pařezy nebo dřevo.

Pěstování bonsají doma není tak složité, jak si mnozí lidé myslí. Jde v podstatě jen o pokojové rostliny. K problémům a neprospívání dochází, pokud pěstitelé zvolí i nevědomky k pěstování v bytě rostlinu, která je ryze venkovní.

Bonsaje vhodné pro domácí pěstování

Nečekejte žádné exotické druhy, bonsaj si můžete vypěstovat z ibišku, myrty nebo úplně běžné fuchsie.

Ibišek je keř s tmavě zelenými listy a nádhernými květy v nejrůznějších odstínech zářivých barev. Jde o úplně běžně pěstovanou pokojovou rostlinu a hlavně nenáročnou. Vyžaduje světlo a v letních měsících jej klidně můžete dát ven. Tvaruje se především na jaře, v létě se pak nejlépe rozmnožuje za pomocí řízkování. Zvláště v parných letních dnech vyžaduje bohatou zálivku.

Fuchsie je oblíbenou ozdobou našich letních balkonů a teras díky své nenáročnosti i bohaté záplavě květů, kterými se můžeme těšit ještě dlouho po oficiálním skončení léta. Pro bonsaje jsou vhodnější odrůdy s menšími lístky a drobnými květy. Stejně jako ibišku jí svědčí letní pobyt ve venkovních prostorách, v zimních naopak chladné místo, kde teplota nepřesáhne osm stupňů Celsia. Rostlina nesmí projít mrazem, jinak zahyne. Tvaruje se na jaře zaštipováním nových výhonků za druhým až třetím párem listů. Některé výhonky je dobré nechat bez zkrácení, neboť byste museli dlouho čekat na květy. Množí se velmi jednoduše řízkováním, problémy můžete mít se mšicemi nebo molicemi, kterých se zbavíte v letních měsících, kdy rostlinu vynesete ven.

Myrta – stálezelený keřík, který si většina z nás vybaví nejspíš spolu s bílou mašličkou jako ozdobu svatebčanů. Má velmi drobné lístky a jemné bílé kvítky, které vydrží kvést až do podzimu. Lze jí s úspěchem pěstovat celoročně v místnosti, ale nevadí jí ani, když jí v letních měsících umístíte na stinné místo na zahradě. Tvaruje se zaštipováním a seřezáváním a rozmnožuje se řízkováním. Vážně ohrozit a v podstatě i zničit jí může puklice.

Pokojové bonsaje si můžete vytvarovat i z pelargónií, rozmarýnu, kamélií nebo rohovníku.

Péče o pokojové bonsaje

Jak již bylo zmíněno některé druhy bonsají lze v jarních a letních měsících přemístit na balkon, terasu nebo zahradu. Ideálně byste tak měli učinit, když je pod mrakem, aby přílišným žárem slunce nedošlo ke spálení rostliny. V pokojích by měly být na světlém místě chráněny před průvanem i přímými slunečními paprsky. Na zimu je potřeba některé druhy přestěhovat do chladného a tmavého prostředí.

Bonsaje mají díky malým miskám velmi omezené množství substrátu, a proto je nutné dodávat živiny ve formě hnojení. Není nezbytně nutné používat hnojiva speciálně určená pro bonsaje, úplně postačí ta běžně dostupná. Hnojte s mírou, raději častěji a méně. Přílišné hnojení může vést k uhynutí kořenů a následně i celé rostliny. Zálivka by měla být přiměřená a přizpůsobená potřebám daného druhu rostliny. Většina bonsají potřebuje mít zvlhčený kořenový bal. Zalévá se ideálně dešťovou vodou nebo odstátou vodovodní.

Tvarování rostlin je na každém pěstiteli a jeho fantazii. Provádí se za pomoci drátkování, čímž se upravuje sklon větviček, řezu, zaštipování, používají se také závaží, která se přivazují na větvičky a mají je tvarovat, což se však ne vždy podaří úplně přesně podle představ pěstitele.

Většina bonsají se množí řízkováním, ty, které z řízků nedokážou zakořenit, je vhodnější pěstovat přímo ze semen. Správný růst je ohrožen stejně jako u běžných rostlin nemocemi a škůdci. Nejčastěji se objevují mšice, molice, puklice, které jsou pro rostlinu obzvlášť nebezpečné nebo svilušky. Velkou škodu mohou napáchat také houby. Chránit své výpěstky můžete postřiky proti daným škůdcům nebo chorobám, které zakoupíte v obchodech pro zahrádkáře.  

Autor: Petra Martišková

Články s podobnou tématikou 
Jak vypadá japonská zahrada?
Nakupujeme pokojové rostliny
Pěstujeme Gingko biloba