Mochyně je rozložitá rostlina dorůstající asi metrové výšky. Je nenáročná, snadno se pěstuje i množí. Na jaře ji zdobí nenápadné kvítky, později jsou květy nahrazeny nafouknutými měchýřky, jejichž barva přechází ze šťavnatě zelené, přes žlutou až do svítivě oranžové a červené. Měchýřky se podobají lampiónkům a ukrývají malé kulovité plody, které mají červenou, oranžovou, případně žlutou barvu. Podle toho, o který druh mochyně se jedná, jsou vhodné pro konzumaci, nebo nikoliv. Mochyně se snadno množí nejlépe odkopky nebo semeny. Dnes na světě roste asi 100 druhů mochyně, která patří do čeledi lilkovitých.

Mochyně židovská (Physalis alkekengii)

Tento druh mochyně nejčastěji vídáme na českých zahradách, najít ji můžeme také na rumištích, vinicích i neudržovaných pustých místech. Pěstuje se hlavně jako dekorativní rostlina, ale může se pochlubit také léčivými účinky. Mochyně židovská, často nazývaná také židovská třešeň, je okrasná nenáročná trvalka, které se nejlépe daří v cestujícím polostínu. Na jaře kvete bílými kvítky a na podzim nás zasype sytě oranžovými lampionky. Nevyžaduje žádnou speciální půdu, ale nejvhodnější je výživný, propustný, vlhký substrát s mírně zásaditou reakcí.

Foto: wendys.cz

Mnozí lidé si myslí, že jsou cca 2 cm veliké plody mochyně židovské jedlé, ale není tomu tak. Nejsou sice prudce jedovaté, ale ke konzumaci se nehodí. Příliš byste si na nich nepochutnali, jsou totiž dosti kyselé a trpké. Navíc tato lilkovitá rostlina obsahuje i jisté alkaloidy, které by nám při vysokých dávkách mohly způsobit lehčí otravu, doprovázenou zvracením apod. Proto se z léčebných důvodů doporučuje užívat spíše jen přípravky s výtažkem z mochyně. Tyto přípravky pak mají na lidské tělo blahodárný účinek.

Plody mochyně židovské jsou bohaté na vitamín C, kterého mají dokonce více než citróny. Dále se mohou pochlubit látkami se silně detoxikačním účinkem, plody obsahují flavonoidy a minerální soli. Mochyně dokáže rozpouštět a odvádět nebezpečné soli kyseliny močové, usazené v kloubech a tkáních a proto je dokonalým přírodním prostředkem pro léčbu dny, revmatu a kloubních potíží. Dále jsou přípravky z mochyně vhodné pro léčbu otoků a potíží s močovým měchýřem, ale mohou vám i v případě, že trpíte zadržováním vody v těle. Má močopudný účinek, čistí tak ledviny od solných a dalších usazenin. Plody mochyně také obsahují physalin, což je přírodní složka, která aktivně bojuje proti většině typů leukémie a přípravky s výtažkem z mochyně se předepisují i pro léčbu žloutenky.

Díky barvě svých podzimních plodů patří mochyně židovská mezi nejvyhledávanější dekorativní rostliny. Jen málo rostlin dokáže vytvořit tak originální a sytě barevné plody, které až do zimy stále mění barvu. V době, kdy už ostatní květiny dávno ztratily svůj dekorativní vzhled, květní kalichy mochyně si stále zachovávají tvar i výraznou barvu. Právě ony lampionky je možné využít k nejrůznější tvůrčí činnosti. Je možné je nechat na stonku a jednoduše z nich udělat suchou vazbu do vázy, případně je otrhat a zakomponovat do podzimního věnce, nebo je oloupat a vytvořit z nich hvězdičky, které dáte do mísy, nebo jimi doplníte pot pourri. Mnozí používají mochyni také jako ozdobu na vánoční stromeček.

Mochyně peruánská (Physalis peruviana)

Blízkou příbuznou okrasné mochyně židovské je mochyně peruánská, která ačkoliv je ve své jihoamerické domovině trvalkou, u nás vymrzá a je tak pouze jednoletou rostlinou. Tato letnička se dá také pěstovat jako okrasná rostlina, ale byla by to věčná škoda, v řadě zemí je dnes pěstována jako ovocedárná rostlina.

Tuto mochyni si snadno vypěstujeme se semínek, které vysazujeme v březnu, nebo si můžeme koupit již vzrostlé sazenice – ty na stanoviště vysazujeme až v květnu po třech zmrzlých. Stanoviště by mělo být slunnější a s výživnou půdou. Pro jednu sazenici je dobré nechat prostor asi 0,5 x 0,5 m a také je dobré rostliny vybavit oporou. Mochyně peruánská snáší teplejší podzim, nevadí jí kolísání teplot, ale pokud hrozí přízemní mrazíky, měli byste jí pořídit textilní ochranu. Dorůstá 60 až 120 cm, kvete hnědožlutě a doroste na ní 60 až 70 plodů. Oproti mochyni židovské nejsou její lampionky sytě oranžové, ale spíše jemně žluté.

Také uvnitř lampionku je o mnoho větší plod, kulička má v průměru cca 5 cm. Plody jsou krásně šťavnaté, chutné a stejně jako u předešlé mochyně i léčivé. Sklízí se od září do října a jejich zralost poznáme podle nahnědlé barvy lampiónku. Otrhává se i s kalichem, který je však nutné po sklizni odstranit, aby plody nezhořkly. Před mrazem otrhané a nedozrálé kalichy s plody bez problémů v teple dozrají, aniž by bobule ztratily chuť. Kuličky jsou zdravé, mají sladkokyselou chuť připomínající kiwi a vůni blízkou ananasu. Obsahují velké množství vitamínu C a také další důležité vitamíny, jako A a B, spoustu minerálů a rutin. Díky této kombinaci působí jako silné antioxidanty a ochraňují buňky před stárnutím. Dále působí stimulačně na imunitní systém a mají dezinfekční účinek na trávicí trakt a vylučovací systém.

Díky své exotické chuti a příjemnému aroma si plody mochyně peruánské oblíbili gurmáni po celém světě. Pojídají se většinou oloupané čerstvé, ale výborné jsou i kandované, nebo sušené jako rozinky. Často se přidávají do ovocných salátů, slouží ke zdobení masových a sýrových předkrmů a nejrůznějších dalších kulinářských specialit. Možné je také jejich použití coby ozdob alkoholických i nealkoholických koktejlů. Vyrábí se z nich rovněž marmeláda, kompoty nebo želé. S plody mochyně peruánské se můžete setkat v nejrůznějších cukrovinkách nebo na dortech.

Ve světě se pěstují i jiné, netradiční druhy mochyní, jako třeba mochyně dužnoplodá/mexická (Physalis Ixocarpa). Ve Střední Americe se jí říká milttomato a pěstuje se jako zelenina. Jde o jednoletý druh mochyně, který dorůstá výšky 1 metru a má světle žluté, zelené či fialové plody vážící 30 až 60 g. Tento druh mochyně je oblíbený také v Anglii, kde je známý jako Husk tomato.

Dalším exotickým druhem je mochyně Ground cherry (Physalis pruinosa), která se velké oblibě těší především v Japonsku, jihovýchodní Asii, Africe nebo východní Evropě. Plody se vzhledem podobají mochyni peruánské, ale jsou o něco menší. Chuť je velmi specifická, bývá přirovnávána k něčemu mezi rajčetem a ananasem.

- jpa -