Desatero jak si vybrat správně svůj nový kotel na pelety.

1. Když kotel na pelety, tak kotel s hořákem umístěným vně kotle. Hořáky na pelety se neustále vyvíjí a takto máme snadno možnost si zakoupit hořák s větší účinností a universálností.  

2. Největší dilema je universálnost hořáku. Hořáky na bílé pelety jsou zpravidla zcela prosté, ale například pelety s příměsí kůry, již tam nehoří a hořák za krátkou chvíli zpravidla zacpou. To zamrzí ve chvíli, kdy cena pelet bílých začne neúměrně stoupat, tak jako se již stalo v roce 2006. (cena ze 1kg vystoupala na nesmyslných 6,20 Kč). Pelet s příměsí kůry, kůrové pelety, rostlinné pelety byly stále na stejné ceně.  

3. Dobrý hořák umí spalovat pelety s příměsí kůry a nejen ty, ale i rostlinné pelety, které patří k těm nejlevnějším.

4. Pokud se rozhodneme pro universální hořák, tak nikdy ne pro hořák s tzv. útlumovým režimem. Co je útlumový režim? Útlumový režim kotle nebo hořáku je moment, kdy náš dům je již natopený a nežádá si další teplo, hořák pak je v režimu, kdy pouze udržuje malý ohýnek. Takto pracuje spousty plynových zařízení, ale pro spalování biomasy je tento režim nevhodný z prostého důvodu. Hořák pak jenom dýmí spaluje zbytečně naše drahé pelety a produkuje několikanásobně více CO (jedovatý plyn). Výrobci takto často obcházejí zapalovací zařízení. Je to šetření na nepravém místě!!!

5. Nikdy nekupujeme neastestované zařízení Státní zkušebnou. Kotel si zpravidla kupujeme na delší dobu a bez zkušebny nevíme, kdy nám náš nový kotel nějaký úřad vyřadí z provozu.

6. Pokud má náš nový hořák atest Státní zkušebny, tak jsou v něm zaneseny důležité údaje. Hlavním údajem je emise Co a účinnost celého systému. Hodnota CO ukazuje ekologickou vyspělost zařízení. Například: běžný kotel na uhlí má emise 5000 – 10000 mg/m3. Slušný hořák snadno dosahuje emise CO kolem 500 mg/m3 a dobrý hořák je zpravidla hluboko pod touto hodnotou, kolem 100 mg/m3. Účinnost moderního kotle na pelety musí být více jak 92%. Jinak je zařízení nekvalitně navrženo!!!

7. Velmi důležitá je rychlost zapálení. Každý kotel na pevná paliva se musí zapálit. Toto je doba, kdy vzniká nejvíce jedovatých látek. Náš nový hořák by měl najet plný výkon v řádu minut. Běžně se na trhu objevují zařízení, které zapalují v řádu desítek minut a to je špatně. Takovýmto kotlem budete nepříjemně zamořovat své sousedy a patrně se nevyhnete stížnostem.

8. Velmi důležitým bodem je spolehlivost a životnost hořáku a vlastního kotle. Je potřeba sledovat reference a pokud možno se setkat s některým z majitelů našeho budoucího zařízení.

9. Rychlost servisu. Je velmi nepříjemné, pokud v mrazivém období k nám servis jede celý týden. Slušná firma kotel uvede do provozu maximálně za 24 hod. Nejlépe je si ověřit některou z referencí. Velkou roli také hraje rozvinutost servisní sítě.

10. Kvalita a estetičnost nového zařízení. Přesnost opláštění, kvalita svárů a celkové zpracování kotle s hořákem a design. Tato preciznost se většinou promítá i do spolehlivosti a životnosti zařízení.

Pojednání o peletách.

Na trhu se můžeme setkat s mnoha druhy pelet.

1. Pelety z bílého měkkého dřeva průměru 6mm a 8mm (tzv. bílé pelety). Výhody těchto pelet jsou především v tom, že neprodukují téměř žádný popel, nespékají se. Spalovací zařízení je tudíž poměrně jednoduché a levné. Nevýhodou těchto pelet je poměrně drahá výroba. Surovina (piliny) je čím dál méně dostupná a tudíž dražší a dražší. Ještě větší nevýhodou je to, že surovina je pilina ze syrového dřeva a obsahuje tzv. vodu vázanou. Tato voda si vyžádá ke svému odpaření mnoho energie. Zpravidla platí pravidlo: Pokud chceme vyrobit 100kg bílých pelet potřebujeme spálit dalších 100kg na usušení prvních 100 kg. Toto způsobuje poměrně vysoké náklady na výrobu. Cena bílých pelet na sklonku roku 2008 se pohybuje kolem 4,5 Kč za kg. Výhřevnost těchto pelet je cca 17 MJ/kg.

2. Pelety z bílého dřeva s příměsí kůry. Tyto pelety mají podobné vlastnosti jako pelety bílé s tím, že se při spalování se spékají a potřebují lépe vybavený hořák. Výhřevnost těchto pelet je zpravidla vyšší než bílých a prodejní cena nižší. Dnes se pohybuje kolem 3,8 Kč/kg.

3. Kůrové pelety. Tyto pelety jsou poměrně vzácné. Spékavost mají vyšší než pelety s příměsí kůry. Na trhu se setkáme spíše s kůrovými briketami.

4. Rostlinné pelety (toto je poměrně široký pojem). Tyto pelety je možné vyrábět z mnoha různých druhů rostlinných odpadů, slam a energetických plodin. Energetické plodiny je u nás poměrně nový pojem a celý obor je spíše ve stádiu testování. V naší české kotlině se setkáváme především s peletami z rostlinných odpadů. Tyto se zpravidla vyrábějí velmi jednoduchými postupy (tzv. granulací). Toto lisování není nijak drahé i na těch nejstarších lisech lze vylisovat tunu pelet maximálně za 700Kč. Rostlinné pelety patří na trhu zpravidla k těm nejlevnějším, protože se surovina nesuší a je to zemědělský odpad. Naproti tomu pelety z rostlin mají zpravidla poměrně hodně popela až 10%. Tento popel je ale ekologický a může sloužit jako hnojivo. Rostlinné pelety skrývají jednu velkou nástrahu a to nízkou teplotu tavení popela. Toto je vlastnost, která je asi nejvíce zastoupena v obilí ale i v kukuřici naproti tomu řepková sláma touto vlastností téměř netrpí. Takže pelety z řepkové slámy patří spíše do skupiny pelet, které se spalují poměrně dobře. Mají sypký popel a poměrně dobrou výhřevnost mezi 16 -17 MJ. Řepková sláma se před lisováním nemusí sušit a je zastoupena v hojném množství. Jednoduše se dá spočítat, že se každý rok v Čechách zaorá řepkové slámy za miliardy korun přepočteno například na cenu zemního plynu. Poměrně dobře se spalují pelety z makoviny nebo řepných řízků. Jsou obvykle doprovázeny větším úletem a kotel se musí častěji čistit. Zajímavé jsou pelety z vojtěšky, které trpí střední spékavostí. Dobrý hořák si i s těmito poradí celkem slušně.

Jako pelety s největší výhřevností je možné označit pelety z kukuřičné slámy. Z jednoho hektaru kukuřičného pole je možné získat opravdu velké množství energie. Bylo by opravdu na místě tuto energii začít využívat. Jako pelety s největšími problémy při spalování lze označit pelety z obilných slam. Vlastnosti obilných slam se trochu liší v každé oblasti, ale obecně lze tvrdit, že se obilné slámy hůře lisují (granulátory mají menší výkon), pelety se mimořádně spékají, ale dobrý hořák je spalovat dokáže. Slámy je v Čechách takové množství a cena energií a uhlí stoupá tak rychle, že brzy dojde i na tento nesporný potenciál.

Obecně lze říci, že sláma ve žních je v podstatě připravena k lisování přímo na poli (pokud se vlhkosti týče) a je spíše otázka technologická kolik se této využije k výrobě pelet. Nejdražší se ukazuje její jakýkoli transport. Z tohoto důvodu se ekonomicky tváří nejlépe ji zpracovávat přímo na poli. Na takovéto zařízení si budeme muset ještě nějakou dobu počkat.

Kontakt:

Systémy, s.r.o.
Nádražní 81
277 01 Dolní Beřkovice

Telefon: +420 315 692 597
Mobil: +420 603 264 889
Fax: +420 315 692 841
E-mail: j.petro@seznam.cz
http://www.alternativni-topeni.cz/

- PR článek -