Některé druhy sukulentů jsou pěstitelsky velmi náročné a problémy s nimi mívají i zkušení pěstitelé. Pak jsou ale naopak takové, na něž můžete i na delší dobu zapomenout a nijak jim neublížíte. Jedním z nich je i pryšec trojúhlý (Euphorbia trigona), který se za desítky let, co je v našich klimatických podmínkách pěstován, natolik domestikoval, že je velmi odolný a nenáročný. Pochází sice z prosluněného jihu Afriky, ale dnes se těmto sukulentům daří i ve stinných kancelářích, na úřadech či ve školách, kde většinou nemají ani dostatek slunce, ani potřebnou péči. Pryšců existuje přes 2000 druhů a mohou vypadat velmi odlišně.

Bohatě vzrostlý a rozvětvený Pryšec trojúhlý. Foto: Plantmark.com.au

Substrát a výběr ideálního květináče pro pryšec

Pryšec trojúhlý zasazujeme do propustného substrátu, který umožní vodě rychle odtékat. Mělo by jít o směs zeminy, písku a rašeliny v poměru 2:1:1. Substrát je možné doplnit také agroperlitem, kterým částečně nahradíme písek, případně říční štěrk, drcenou cihlu či lávovou drť. Rostlinám pro spokojený růst postačí opravdu malé květináče, i 40 cm vysoký kus bude spokojeně vegetovat v květináči o průměru pouhých 7 cm.

Zálivka

Euphorbia trigona je rostlinou vhodnou pro zapomětlivé, protože není nijak citlivá na přeschnutí. I když ji před odjezdem na dovolenou zapomenete zalít, nijak se to na ní neprojeví. Tento pryšec je velmi odolný vůči nepravidelné zálivce. Na přílišné sucho (ale i přemokření) však tento sukulent reaguje opadem listů, které však po zalití zase rychle dorůstají. Zálivka by měla být v období od jara do podzimu pravidelná, vláhu bychom rostlině měli dopřávat každý týden. V zimě pak zaléváme jen nárazově a v menších dávkách. Po celý rok je třeba dodržovat jednu zásadu - substrát nesmí být nikdy trvale mokrý.

Vhodné stanoviště pro pryšec je světlé místo

Pryšec trojúhlý má rád světlo, proto pro něj vybereme nejsvětlejší místo v bytě. Ideální je jižní strana, na severní nebude příliš růst. Pryšec trojúhlý je možné od jara do podzimu pěstovat venku, ale dařit se mu bude i doma v bytě. Pokud máme tu možnost, umístíme rostliny na léto ven. Jestliže je předpovídáno delší období dešťů, odebereme z pod rostlin misky, aby nestály ve vodě. Během letnění pod přímým sluncem rostliny zesílí, povyrostou a celkově jim dostatek světla velmi prospěje. Neuškodí jim ani letní tropické teploty. Euphorbia trigona dorůstá v bytech běžně velikosti i dvou metrů, proto je třeba zvážit její umístění s ohledem na budoucí velikost. Pokud by zůstala v malém květináči, začala by se brzy kácet k zemi. Při přesazení do většího květináče zase již není možné její umístění na parapet a je třeba vybrat vhodné místo na zemi.

Pryšec trojúhlý (Euphorbia trigona), Foto: palmenmann.de

Přezimování Pryšce trojúhlého

Pryšec je třeba na podzim před nástupem mrazů přenést zvenčí zpět do místnosti na původní, co nejsvětlejší stanoviště. Jakmile se začnou krátit dny, přecházejí tyto sukulenty do období vegetačního klidu. Rostlina odpočívá a regeneruje síly pro další období růstu. Růst se právě v období vegetačního klidu zastavuje a zpomalují se metabolické pochody, což se může projevit opadem listů. Během vegetačního klidu rostliny z jejich spánku “nebudíme” nadměrnou zálivkou ani hnojením. Teplota vhodná pro přezimování pryšců trojúhlých je 15 stupňů Celsia, ale problém jim nedělají ani běžné pokojové teploty či teplo jdoucí od ústředního topení. Mnohem hůře rostliny snáší chladné prostředí pod 10°C - může dojít k hnilobě stonků, které černají, měknou a rostlina se tak může zlomit. Zimování je proto dobré provádět v bytě. Pozor je třeba dávat také na větrání, průvan ledového vzduchu způsobí rostlinám šok.

Pozor na "mléko", dráždí pokožku a může poškodit zrak

Stejně jako ostatní druhy pryšců, i pryšec trojúhlý obsahuje latex - mléčnou bílou šťávu, která z nich vytéká při poranění. V angličtině je proto označován jako African Milk Tree. Mléko je odstrašujícím prvkem pro býložravce, kteří by rostlinu chtěli okusovat a také tímto způsobem pryšce léčí svá poranění. Tato míza má díky obsahu terpentových esterů žíravé a dráždivé účinky. Při kontaktu s kůží způsobuje svědění a pálení, pokud se dostane do očí, nosu či úst, může způsobit bolestivé záněty. V případě zasažení očí může dokonce způsobit i trvalé poškození zraku. Také pouhé výpary z latexu mohou v uzavřené místnosti způsobit vážné podráždění očí a to i na několikametrovou vzdálenost. S pryšcem trojúhlým je tak třeba zacházet opatrně a pokud by se jeho šťáva dostala na pokožku, je nutné zasažené místo okamžitě důkladně omýt. Jakmile latex částečně nebo úplně ztuhne, je nerozpustný ve vodě, ale dá se odstranit krémem na ruce či tělovým mlékem. Pryšce je tak třeba umístit mimo dosah dětí a domácích zvířat.

Kultivary Pryšce trojúhlého

Pryšec trojúhlý se nejčastěji pěstuje v klasické zelené variantě, ale známý je také kultivar nazývaný “Rubra”. Rostliny mají výrazně červené tělo i listy. Pokud však tento kultivar pěstujeme na místě bez dostatku slunečního svitu, ztrácí své barevné zabarvení a je možné si jej splést s běžným zeleným druhem.

Krácení, množení a přesazování

Pryšce trojúhlé poměrně rychle rostou do výšky a pokud nechceme mít v květináči jen vysoké dlouhé stvoly, musíme je po čase krátit. Rostliny se řezem dají dobře udržovat v požadovaných rozměrech a tvarovat. Seříznutí hlavního stonku podporuje růst odnoží a rostliny se tak rozšiřují a vytvářejí bohaté koruny. Množení je velmi jednoduché, stačí nožem odříznout odnož a nechat ji pár dnů ve skleničce s vodou, kterou je však třeba dvakrát denně měnit. Další možností je řádné omytí odnože pod tekoucí vodou, aby latex vycházející z místa řezu nezaschnul. Zamezil by totiž růstu kořenů. Poté je možné řízek strčit do vlhkého písku a nechat zakořenit. Mladé rostliny můžeme každoročně přesazovat, starší pak jednou za čas, nejlépe na jaře.

- jpa -