Zelenina a bylinky 

Víte, jak poznáte zahradníka? Zatímco v únoru najdete u běžných lidí na okenním parapetu knížku a hrnek čaje, u zahradníků se tam nevejdou. Okupují ho totiž sazeničky raného salátu, celeru, brokolice, lilku, rajčat a paprik.  

Úspěšnému naklíčení semínek pomůžeme máčením ve vodě nebo v bylinném nálevu (třeba ve vychladlém heřmánkovém čaji). Salátu stačí 4 hodiny, košťálovinám den, rajčatům a paprikám až dva dny a cibule s celerem potřebují i 3 dny. Vodu měníme dvakrát denně a přidáváme kapku probiotik pro rostliny weiki. Pomáhá totiž rostlinám s klíčením i obranou proti plísni, která celé to klíčící snažení občas moc ráda zhatí. 

Jakmile semínka naklíčí, šup s nimi do hlíny! Dobře poslouží kelímky od jogurty nebo vaječné skořápky, které se pak dobře podrcené mohou stěhovat s rostlinkou do většího a chrání sazeničky před hnilobou.

Naše tipy, jak předejít častým chybám:

Naklíčená semínka do půdy jen jemně zatlačíme prstem do zhruba čtyřnásobku jejich velikosti. Žádné zasypávání velkou vrstvou hlíny! 

Malé rostlinky nemají velké nároky na živiny. Hroudou hnoje nebo kompostu je spíš zadusíme, než vykrmíme. Pro začátek bohatě stačí lehký výsevní substrát, ideálně bez rašeliny, která je neobnovitelným zdrojem.

Jakmile vylezou první dva děložní listy, přihnojíme je ředěnou rostlinnou jíchou a probiotickou zálivkou. Ta zajistí vstřebatelnost dodaných živin a bohatý kořenový systém. 

Semínka i první křehké lístky a stonky je lepší rosit rozprašovačem. Proud vody z konvičky by jim mohl ublížit.

Do skleníku se stěhují první otužilci. Rané ředkvičky můžou do skleníku nebo pařeniště už v únoru. Jen jim tam nezapomeňte zatopit vrstvou nevyzrálého kompostu nebo hnoje, který zakopeme alespoň do 20 cm hloubky. Tak teplotu v okolí rostlinek zvýšíme i o 5 °C. Únorové ředkvičky budou k nakousnutí už v druhé půlce března a následovat je může také raná karotka. 

Koncem února klíčíme sadbové brambory. Položíme je do bedýnek tak, aby očka koukala nahoru. Potom je přeneseme pěkně na světlo do teploty 10–15 °C, tedy ideálně na nevytápěnou chodbu. Čím více světla, tím silnější a vitálnější klíčky vzejdou. 

Ovoce 

Z kmenů ovocných stromů odstraníme lišejníky a mech.  

Shrabeme zbytky starého listí pod stromy. Přes zimu se v něm rády zabydlí zárodky nemocí, proto výjimečně nepatří ani do kompostu. 

Pokud nemrzne, na konci února roubujeme třešně, višně a meruňky. Odřezáváme také rouby jabloní, hrušní a rybízu. 

Nezapomeneme na výživu: ke kořenům stromů navezeme tenkou vrstvu vyzrálého kompostu, který dodá výživu na další sezónu. Kompost vždy zaléváme probiotickou zálivkou

Když nám počasí přeje a půda není zmrzlá, vykopáme jámy pro plánovanou výsadbu nových dřevin.  

Prořežeme rybíz. Pryč patří všechny viditelně nemocné, přestárlé a slabé výhony.

Preventivním zkrácením výhonů angreštu aspoň o 5 cm předejdeme obávanému hnědému padlí.

Vinnou révu v teplejších oblastech prořezáváme už v půlce února. 

Okrasná zahrada 

Něžní poslové jara: Jako první vykvétají tavolíny a čemeřice. Jakmile později vykouknou i sněženky a krokusy, je to jasná zpráva! Už brzy ožije celá zahrada. 

Ze zimního spánku se probouzí i pelargónie. Seříznutím jejich výhonů si zajistíme košatou nádheru po celou sezónu. 

Prořežeme okrasné keře. 

Úpravu a jarní sestřih si zaslouží také živý plot. 

Trávník 

Stále dodržujeme dvě základní pravidla zimní péče: nešlapat a nerušit. Když už musíme přes trávník, tak si pokaždé prošlapeme novou cestičku. 

V únoru se pod tajícím sněhem často tvoří rozbahněná místa. Ošetříme je pískem, ale všeho s mírou. Kupa písku nadělá víc škody než užitku, mohla by křehká stébla udusit. Proto mokrá místa jen zlehka pocukrujeme jako bábovku. 

Někteří zahradníci doporučují trávník přihnojit už v předjaří, jiní čekají na březen. Jestli jste nedočkaví, použijte raději ředěnou rostlinnou jíchu místo průmyslově zpracovaného hnojiva. 

Skleníky a fóliovníky 

Od péče o trávník si sice ještě odpočineme, ale ve skleníku to rychle dohoníme. Čeká nás tady totiž generální úklid po zimě. Vymeteme cestičky, odstraníme případné zbytky rostlin a umyjeme skleněné plochy, aby se do nich mohlo sluníčko pěkně opřít. 

Půdu probudíme k životu vrstvou kompostu a blahodárnou zálivkou s weiki. Přátelské mikroorganismy výživné látky z kompostu přechroustají na sousta stravitelná pro budoucí sazeničky.  

Nevyzrálý kompost a chlévský hnůj rostlinkám kromě výživy zajistí také ekologické vytápění. Pozor ale, ať rostlinky nespálí! Jak kompost, tak hnůj, musíme zakopat nejméně 20 cm hluboko.

Odvážlivci mohou rovnou vysévat a začít s předpěstováním uraných ředkviček, karotky, salátu, celeru, lilku, květáku, brokolice, pórku nebo kedlubny.

Jakmile se teplota ustálí mezi 10–15 °C, stává se skleník ideálním místem pro klíčení brambor. Budou tady mít dost světla, které k naklíčení potřebují. 

Pokud dokážeme ve skleníku zajistit sazeničkám teploty nad 15 stupňů Celsia, můžeme se pustit do předpěstování zeleniny a bylinek (a ulevit tak přeplněným parapetům doma).

Pokojovky 

Pokojovky na konci vegetačního klidu ve vytápěném prostředí nevypadají úplně k světu. Nejčastěji je trápí uschlé konce listů. Můžeme je zastřihnout nůžkami, ale nikdy nestříháme „do živého“. Na konci řezu by měl zůstat aspoň milimetr zbývajícího suchého pletiva. 

Předjaří láká k nákupu rychlených cibulovin. Kvetoucí primulky, narcisy a tulipány potřebují chlad, spokojené budou mezi okny. Chcete je později přestěhovat na zahradu? Nezapomeňte zalévat i po odkvetení. 

Všechny fantastické úlovky z květinářství před cestou domů pečlivě zabalíme a převážíme je v lepenkových krabicích. Stačí chvilka promrznutí a může být po parádě. Doma nové rostlinky přesuneme na světlo a pohostíme zálivkou s probiotiky, ať se jim daří.

Kompost 

Ať se o kompost staráme sebelépe a dodržujeme všechna kompostovací přikázání, na konci zimy z něj bývá rozespalý medvěd bručoun. Mohou za to dlouhotrvající nízké teploty tlumící aktivitu rozkladných mikroorganismů. 

My ale potřebujeme kompost v kondici na výživu všech záhonů. Budíček, jaro ťuká na dveře! 

Kompost přeházíme a mezi jednotlivé vrstvy nasypeme urychlovač kompostu, což je potrava pro rozkladné bakterie.  

Zároveň vrstvy zalijeme roztokem probiotik pro kompost. Ten obsahuje sehraný tým bakterií, které umí vyrobit z organické hmoty ten nejnadýchanější drobivý humus – hnědé zlato všech zahrádkářů.

Balkon 

Muškáty se probouzí a chtějí k oknu na světlo, aby zesílily před stěhováním ven. Výhony seřízneme o třetinu a rostliny můžeme rovnou i přesadit.  

Fuchsie si žádá ještě kratší účes. Loňské výhonky zkrátíme o polovinu pro košatý keřík na letošní sezónu. 

V únoru si můžeme předpěstovat sazenice muškátů a petúnií. 

Většina balkónových rostlin patří mezi teplomilky, kterým vyhovují teploty nad 10 °C. Proto se v únoru ještě nikam neženeme s otužováním začneme až později. 

Další zahradnické práce 

Nachystáme si zeleninové záhony na sezónu. Odstraníme z nich případné zbytky rostlin a navezeme na ně vyzrálý kompost, který nám postupně obohatí půdu pro budoucí sazeničky.  

Chce to plán! Klidně si návrh letošní výsadby namalujte na velký papír. Jednotlivé plodiny je dobré střídat, ale pozor, někteří sousedé se spolu nesnesou. Třeba jako kopr s celerem.

Vybereme semínka a objednáme co nejdříve, dokud jsou skladem.

Alternativou mohou být permasemínka osvědčených starých odrůd. Jsou zvyklé na naše klimatické podmínky a vybroušené k dokonalé chuti desítkami i stovkami let pěstování. Na rozdíl od hybridů označených F1, F2 či F3 z nich můžete mít po sezóně svoje vlastní semena.

Připravíme do korun stromů ptačí budky. Sýkorky a další pěvci pomáhají přirozeně regulovat housenky a další mlsouny, kteří mají křehkou zeleninku rádi stejně jako my. Pokud chceme ubytovat spíše menší a méně průbojné ptáčky, jako je například sýkorka modřinka, postačí průměr vletového vchodu 27–28 mm. Pokud chcete, aby budku využívaly spíše větší druhy jako koňadra a pěnkava, otvor by měl být cca 35 mm.

Zároveň pokračujeme s dokrmováním přezimujících ptáků. Na konci zimy bývají vyčerpaní a přirozených zdrojů potravy je zatím málo. Nezapomeňme krmítko pravidelně dezinfikovat (nejlépe jednou za 14 dní), abychom předešli rozvoji tzv. krmítkových chorob.

Foto: Weiki