Původem jsou avokáda z Jižní Ameriky, ale španělští kolonizátoři se postarali o jejich rozšíření i na ostatní kontinenty. Nejdříve se objevily v Západní Indii, poté na Kanárských ostrovech a některých dalších ostrovech v Atlantském oceánu. Na počátku 20. století byly založeny rozsáhlé avokádové plantáže v Kalifornii a dodnes je tak tento americký stát jedním z předních producentů této plodiny. Na evropský trh se pak dostávají převážně avokáda ze Španělska, nebo Izraele. Avokádo je stálezelený strom z čeledi vavřínovitých, dorůstající výšky šesti až dvaceti metrů. Zralé avokádo je velké 7 až 20 cm, má tmavě zelenou až hnědou barvu, uvnitř je měkké a světle žluté. Dužina by u zralého kusu měla být měkká a dobře roztíratelná. Uprostřed plodu se nachází 3 až 5 cm veliká pecka, která je nejedlá. Na jednom stromě vyroste až 120 plodů, které mohou vážit podle druhu avokáda od 100 gramů až po 1 kilogram.

Avokádo a lidské zdraví

Plody avokáda neboli hruškovce přelahodného (Persea americana) v České republice již zcela zdomácněly a tak toto ovoce používá v kuchyni stále více lidí. Avokádo se objevuje především na jídelníčku těch, kteří se zajímají o zdravou výživu. Avokádo je totiž bohatým zdrojem různých minerálních látek, jako je draslík, fosfor, měď, ale také obsahuje spoustu vitamínů, například vitamin C, E, K, H, B3 a B5 (kyselina pantothenová). Nechybí v něm ani foláty, luteiny a beta-sitosterol. V dužině je dále obsaženy kvalitní tuky, jako kyselina olejová, palmitová či linolová. Přestože má avokádo vysokou energetickou hodnotu a obsahuje velké množství tuků, hodí se i do dietní stravy, protože tuky jsou rostlinného původu. Jsou tedy zdravé a zároveň člověka nasytí. Avokádo neobsahuje cukry a je tedy v rozumné míře vhodné i pro diabetiky. Konzumace avokáda pozitivně působí při chorobách kůže a sliznic, dále pomáhá posilovat srdce, snižovat krevní tlak a má příznivé účinky také při nemocech jater, ledvin a močových cest. Dále také avokádo snižuje obsah cholesterolu v krvi. Dužnina z avokáda se také uplatňuje v kosmetice, kde se z ní vyrábí pleťové masky.

Vybíráme avokádo

Při nákupu avokáda je třeba zkontrolovat, aby na něm nebyly žádné tmavé skvrny ani příliš měkká místa. Zralé avokádo sice má být měkké, ale ne příliš kašovité. V obchodech se ale častěji setkáme s plody spíše nezralými a tvrdými, které se nedají použít, protože nezralá dužina je hořká. Pokud si koupíme tvrdé avokádo, musíme jej nejdříve nechat dozrát a změknout. Stačí jej uložit do papírového pytlíku, nebo do novin a nechat 2 až 3 dny v pokojové teplotě. Teplota pro skladování avokáda nesmí klesnout pod 10 stupňů Celsia, jinak by plod začal uvnitř černat. Rozhodně není dobré jak čerstvé avokádo, tak i pokrmy z něj připravené dávat do mrazáku. Možné je skladování v nejspodnější části lednice a to maximálně po dobu 3 dnů.

Použití avokáda v kuchyni

Avokádo je velmi chutné jak syrové, tak i tepelně upravované, proto má v kuchyni široké možnosti využití. Přestože jde botanicky o ovoce, nemá sladkou chuť, ale připomíná spíše ořechy. Avokádo můžeme použít tedy ve studené i teplé kuchyni, dá se z něj udělat zdravá a chutná pomazánka, dresink, salát či polévka. Někde avokádo používají i na přípravu zákusků, zmrzlin či osvěžujících nápojů. Avokádo by se mělo zpracovávat podle následujícího postupu. Ovoce umyjeme, podélně nakrojíme kolem pecky ostrým nožem, nakrojené půlky proti sobě vytočíme, až se dužina kolem pecky uvolní a zůstanou nám v rukou dvě půlky. Poté opatrně vyjmeme pecku, která zůstala v jedné půlce. Lžící pak vydlabeme dužinu a připravíme z ní, na co máme chuť, tady je pár tipů:

Jednoduchá pomazánka z avokáda
Dužinu „rozpatláme“ vidličkou případně rozmixujeme, přidáme k ní nastrouhanou mrkev a nakrájenou cibulku. Osolíme, opepříme a máme hotovo.

Studená avokádová polévka
Potřebujeme: 4 avokáda, 2 lžíce citronové šťávy, stroužek česneku, 2 středně velké červené cibule, 1 feferonku, 350 ml zeleninového vývaru, 200 ml minerální vody, 2 lžíce sekaného koriandru, 150g krevet, sůl, pepř

Postup: Dužinu avokáda nakrájíme na kostky a pokapeme citronovou šťávou. Oloupeme a nakrájíme cibuli a česnek, rozpůlíme feferonku a vybereme z ní semena. Vše společně rozmixujeme na jemnou kaši, přilijeme studený vývar a minerální vodu. Osolíme, opepříme a dáme do ledničky uležet. Při podávání polévky do ní vmícháme koriandr a uvařené krevety.

Avokádo plněné kuřecím masem
Potřebujeme: 2 avokáda, citronovou šťávu, 50 g hořčice, proužky kapie na ozdobu, 300 g pečeného kuřecího masa, majonézu, pepř, sůl, petrželku a 50 g zakysané smetany

Postup: Avokáda podélně rozkrojíme, vybereme z nich dužninu, nakrájíme ji na nudličky a zakapeme citronovou šťávou. K dužnině přidáme na nudličky nakrájené pečené kuřecí maso, přimícháme majonézu, zakysanou smetanu a hořčici. Ochutíme pepřem a solí. Kuřecí směsí poté naplníme půlky avokád a ozdobíme snítkami petrželky a nudličkami kapie.

Zapékané avokádo
Potřebujeme: 1 avokádo, bazalku, 1 červenou cibuli, 1 stroužek česneku, lístky čerstvé máty, 100g mozzarelly, olivový olej, mletý bílý pepř, 3 malá rajčata a sůl.

Postup: Na rozehřátém oleji krátce osmahneme drcený česnek a cibuli, kterou jsme nakrájeli na kolečka. Avokádo rozpůlíme a vyndáme z něj pecku. Do dutiny avokáda vložíme lžičku osmažené cibule s česnekem, čtvrtky rajčat a několik plátků mozzarelly. Osolíme, opepříme a v rozehřáté troubě zapékáme asi 5-7 minut, aby se avokádo prohřálo a sýr rozpustil. Před podáváním ozdobíme lístkem bazalky a podáváme s bílým pečivem.

Pasta Guacamole
Potřebujeme: 2 avokáda, 1 cibuli, 2 stroužky česneku, šťávu z 1 limetky, bílý pepř, 2 oloupaná rajčata, sůl, případně pálivou omáčku

Postup: Dužninu avokád rozmačkáme v misce na kaši, přidáme k nim nadrobno nakrájenou půlku cibule, na kostičky nakrájená rajčata, promícháme a dochutíme prolisovaným česnekem, solí a citrónovou šťávou. Kdo má rád pálivá jídla, může si přidat trošku pálivé omáčky.
Moc dobře guacamole chutná zapečené na bagetce nebo pita chlebu s plátkem hermelínu navrchu.

Jak si vypěstovat avokádo?

Pokud vás napadlo, že si vypěstujete vlastní avokádo, pak vězte, že to není nijak jednoduché, ale ani ne nemožné. Chce to jen trochu více trpělivosti a péče, než u jiných rostlin. Pokud jste si ponechali avokádovou pecku s tím, že si ji prostě jen jednoduše zasadíte do hlíny, pak zabrzděte – avokádo se již od počátku pěstuje tak trochu nezvykle. Nejdříve nám musí pecka vyklíčit a to není jen tak.

Jakmile vyndáme nepoškozenou pecku z ovoce, musíme dobře umýt čistou vodou od zbytků dužiny. Poté ji můžeme připravit k naklíčení a k tomu potřebujeme malou skleničku, několik párátek, vodu a samozřejmě onu pecku. Pecku postavíme špičatější částí nahoru, odkud budou vyrůstat lístky, zatímco z dolní části porostou kořeny. Pecka však potřebuje specifické zacházení, musí být jen z poloviny ponořená ve vodě, aby začala klíčit. Jak to udělat, aby se semínko celé neponořilo? Je třeba vzít párátka a ze stran je zabodnout do pecky tak, aby pevně držela. Podobně jako tomu děláme, když stavíme zvířátka z kaštanů. Takto připravenou pecku položíme na okraj malé skleničky, kterou jsme naplnili vodou. Pecka tak bude jen z poloviny ponořená ve vodě. Jednou za dva dny je třeba vyměnit vodu, nebo vodu doplnit. Pecka potřebuje co nejvíce světla, proto ji postavíme na okenní parapet. Asi za 2 týdny se začne zespod pecky drát první klíče a za 3 až 6 týdnů pak začne ze špičky vylézat stonek. Avokádovou pecku bychom měli ve fázi klíčení udržovat asi 3 měsíce.

Naklíčenou pecku avokáda je dobré sázet mezi únorem až dubnem. Semínko je třeba zasadit do dobré zahradní směsi rašeliny a písku (poměr 1:1). Špička semínka by měla ze substrátu vyčnívat, aby mohl šlahoun bez problémů růst. Rostlina roste poměrně rychle a může mít i více kmínků. V půl roce bude mít okolo 50 cm a objeví se první větve. Zalévat je třeba pravidelně odstátou vodou, půda musí být vlhká, ale nikoliv přemokřená. Optimální je teplota okolo 25 stupňů, v zimě, kdy má rostlina vegetační klid, může být umístěna v místnosti, kde teplota neklesá pod 10 stupňů Celsia. V létě je možné avokádo dát ven do polostínu, ideální je jihovýchodní orientace bez přímého slunečního žáru.

Živiny pravidelně co tři týdny doplňujeme hnojením pomocí speciálního hnojiva na palmy. Na jaře je možné rostlinu na vrhu seříznout, což zajistí její rozvětvení. Vzhledem k tomu, že sucho může způsobovat opadávání listů, je dobré rostlinu pravidelně rosit. Avokádo nemá příliš rádo přesazování, proto je dobré semeno zasadit předem do většího květináče. Prvních květů se zdatný pěstitel může dočkat ve čtvrtém roce pěstování, ale většinou k tomu v našich podmínkách dochází ještě později, klidně až za 8 let. Avokádo má nenápadné květy a problémem bývá jejich opylování. Je možné to zkusit obyčejným štětečkem, ale pokud se nezadaří, nevadí. Hruškovec patří mezi rostliny, které plodí, i když se opylení nepovede – rozdíl je pouze v tom, že v plodech nejsou pecky. Pokud se o rostlinu budete dobře starat a poskytnete ji vše, co potřebuje, můžete se tedy dočkat i plodů.

Upozornění pro majitele zvířat

V avokádu je obsažena látka persin, která lidem vůbec neškodí, ale například pro papoušky je velmi toxická. Požití avokáda papouškem vede k silné otravě, překrvení plic, jater a sleziny, případně také k odumírání tkáně slinivky břišní. Toxická je nejen dužina, ale i slupka a pecka avokáda a dokonce i listy a větve avokádových stromů. Ptáci hynou do několika hodin, maximálně do druhého dne od pozření avokáda. Z důvodu hrozby intoxikace persinem by se avokádo nemělo podávat ani psům, kočkám či jiným domácím zvířatům.

- jpa -