Pěstování borůvek na balkoně i na zahradě
25.09.2015
Když dostanete chuť na borůvky, nemusíte pro ně do lesa, na trh či do supermarketu, ale můžete si sklidit svou vlastní úrodu na zahrádce či na balkóně. Mezi oblíbené druhy, které se nejčastěji pěstují, patří velkoplodá kanadská borůvka. Vypěstovat si toto zdravé ovoce není ani složité, jen je třeba borůvkám dopřát vše, co potřebují.
Šlechtit borůvky začali na počátku 20. století Američané, kteří se zaměřili hlavně na velikost a kvalitu plodů, jejich chuťové vlastnosti a také odolnost proti mrazu. Dnes jsou tak známy desítky odrůd borůvek, z nichž se však pro pěstování na zahradách doporučují jen některé druhy. Vedle chuťově vynikajících borůvek je totiž možné narazit i na takové, které jsou chuťově průměrnější. Chuťový rozdíl mezi kanadskou velkoplodou borůvkou a borůvkou rostoucí v lese, je znatelný. Každá borůvka je jiná, ale obě jsou velmi chutné. Lesní borůvky jsou malinko kyselejší, obsahují více vitamínů a barví, zatímco zahradní borůvky nebarví, mají větší a o něco sladší plody. Kanadská borůvka pocházející ze Severní Ameriky ve své domovině dorůstá výšky klidně až 2,5 metru. Mezi nejčastěji pěstované odrůdy kanadských borůvek patří Bluecrop, Patriot a Duke.
Borůvka dlouholetá
Ze tříletého keříku je možné získat v průměru okolo 250 g borůvek, ze starších rostlin, která mají přes 120 cm a více pak může být výnos vyšší, od 2 až třeba do 6 kilogramů plodů. Obecně tedy platí, že čím starší je rostlina, tím je z ní větší výnos. Borůvka je relativně dlouhověká rostlina a v případě, že je správně vysazena a má zajištěny optimální podmínky, tak se z jednoho keříku můžeme těšit 20 až 25 let. Po celou tuto dobu bude plně plodit. Borůvky začínají plodit až 3 rok, plné plodnosti dosahují cca 6 leté keříky vysoké kolem 150 cm.
Podmínky pro pěstování borůvek
Pokud chceme na své zahrádce, nebo na balkoně či terase pěstovat borůvky, musíme jim zajistit vhodné pěstební podmínky. Ty jsou dosti podobné s těmi, které vyžadují rododendrony. Borůvky potřebují hodně slunce, kyselou půdu (s pH 3,5-4) a vysokou vlhkost vzduchu. Dále je nutné jí dopřát také pravidelnou zálivku, je třeba, aby substrát zůstával stále vlhký. Jenomže borůvky nesnáší chlór ani vápník, proto je třeba je zalévat pouze dešťovou vodou. Borůvky jsou částečně samosprašné, což znamená, že pokud budeme pěstovat v záhonku či květináči pouze jednu, plodit bude, ale ne moc a ne příliš kvalitně. Vhodnější je proto umístit na jedno místo více rostlin, které si budou v tomto ohledu vzájemně pomáhat.
Výsadba borůvek
Pro výsadbu borůvek je ideální jaro, neboť sazenice mají možnost do podzimu zakořenit. Mnoha lidem se pěstovat borůvky nedaří, ale většinou je to tím, že jim nejsou schopni zajistit právě ty podmínky, které vyžadují. Jednou ze základních věcí, bez níž se při pěstování borůvek neobejdete, je rašelina. Pokud v půdě není obsažena, musíme jí do ní zapracovat. Vykopeme tedy jámu, která by pro jeden keřík borůvek měla mít v průměru alespoň 80 cm a hluboká by měla být okolo 40 cm a zasypeme ji rašelinou. Dvou až tříleté rostliny sázíme do sponu 2x1 m. Na dno jámy je vhodné ještě předtím přimíchat také speciální hnojivo na borůvky. Ideální je plné, pozvolně rozpustné hnojivo, naopak nikdy nepoužíváme na borůvky hnojiva s obsahem vápníku a chlóru.
Jelikož je rašelina dosti suchá, je třeba ji lehce zvlhčit – hráběmi ji tedy rozhrabáváme a kropíme vodou. Na povrch rašeliny, do místa, kde plánujeme výsadbu keříku, přisypeme znovu ještě trochu hnojiva. Rostlinku vyklopíme z nádoby, lehce jí promneme kořenový bal, a vložíme ji do připravené jámy v rašelině. Vysazujeme o 1-2cm hlouběji, než jak byla vysazena v kontejneru. Rašelinu k rostlině lehce přitlačíme ze všech stran a znovu ji zalijeme. Nakonec vytvoříme kolem rostliny 3-4 cm vrstvu mulče, což zajistí menší odpar vody během letního období.
Řez borůvek
Borůvky je třeba pravidelně prořezávat. Řez borůvek se provádí vždy na začátku vegetačního období a končí před obdobím květu. První dva roky po výsadbě však keře neřežeme. V dalším roce je důležité odstraňování starých (3 ročních) výhonů, které se nahradí mladými a silnými výhony. Slabé výhony by keř zbytečně zahušťovaly a vyčerpávaly. Správně udržovaný keř by měl mít 5 až 8 silných, rovných větví s dostatečnými přírůstky. V následujících letech je pak třeba postupně obnovovat staré větve s malými přírůstky.
- jpa -
Další články z rubriky Zahrada
Zimolez kamčatský a muchovník – oblíbené alternativy borůvek
Velkoplodé borůvky pomáhají proti stresu i rakovině
Zakrslé ovoce můžete pěstovat i na balkóně
Chcete zavařovat ovoce a zeleninu? Kupte si zavařovací hrnec
Ovocné dřeviny v květináči - vypěstujte si broskve doma na balkóně
Článek byl zobrazen 23269 krát.
Diskuze k článku
Nenalezen žádný záznam
Kontextová reklama
Dřevěné šperky a bytové dekorace
Výrobky ze dřeva - dřevěné šperky, módní a bytové doplňky, velikonoční a vánočná dekorace. Široká nabídka produktů přímo od českého výrobce.Schody na zakázku od českého výrobce
Trepp-art vám nabízí dřevěné a ocelové schody a schodiště na zakázku. Máme za sebou téměř 20 let zkušeností a tisíce realizací po celé Evropě. Digitální zaměření po celé ČR je zdarma.SYSTRA - žaluzie, rolety, markýzy
Český výrobce stínící techniky - dodáváme venkovní žaluzie, screenové rolety, venkovní rolety, interiérové stínění, markýzy a slunolamy. Atypy jsou naše specialita.
Další články na téma Zahrada
Kosatce, rostliny, které hrají všemi barvami
Iris neboli kosatec je jedna z mála květin, která se může pochlubit širokou škálou barev svých květů. Vzpomeneme-li si na jakoukoliv barvu duhy, květ kosatce tuto barvu ponese. Právě jeho latinské jméno Iris má svůj původ u antické bohyně duhy.
Bonsaje – když se pěstitelství spojí s uměním
Mnoho lidí si myslí, že bonsaj je určitý druh rostliny, ale není tomu tak. Jde pouze o specifický způsob pěstování rostlin – zjednodušeně řečeno o pěstování malých stromů v miskách. Přestože to vypadá složitě, není třeba se tohoto způsobu miniaturizace stromů bát. Jako začátečník můžete začít pěstovat například bonsaje fíkusů.
Jak vybrat kompostér? Důležitý je materiál i rozměry
Kvalitní kompost z vlastní zahrady je požehnáním pro každého pěstitele a ceněným hnojivem. Je ale také možností, jak zužitkovat maximum zahradního a kuchyňského bioodpadu. Nevíte, jaký kompostér vybrat? Poradíme vám, na co se zaměřit.
Listopad na zahradě
Kdo má zahrádku nebo kousek zeleného plácku okolo domu, dobře ví, že i z příchodem podzimních plískanic je ještě spousta práce se zazimováním a úklidem. Několik praktických tipů může být pro vás dobrým rádcem na co nezapomenout.
Co se zahradou po dokončení stavby domu?
Zahrada je v případě finančně méně náročných domů určitým nadstandardem. Na druhé straně, k náročnějšímu domu umístěném na prostorném pozemku, profesionálně navržená a realizovaná zahrada nepochybně patří.
Jak pečovat v zimě o pokojové rostliny
Znáte to, celý rok se o vaše rostlinky v bytě pečlivě staráte, ony vám za to krásně rostou, kvetou a dělají radost. Pak ale přijde zima a všechno je špatně. I když jim věnujete stejnou pozornost jako jindy, začínají vadnout a viditelně ztrácí na zdraví i kráse. Čím je to způsobeno? Co musíme udělat proto, aby nám prospívaly i přes zimu?
Používejte bakterie do odpadů a získejte užitkovou vodu k zalévání zahrady
Některé bakterie mohou být užitečné a najít využití např. při úpravě odpadní vody v domácích čistírnách odpadních vod (DČOV). Naučte se využívat biologické procesy, pomocí kterých bez zbytečné chemie vyčistíte odpadní vody a získáte užitkovou vodu k zalévání zahrady.
Co se zahradním nábytkem přes zimu?
Bez zahradního nábytku si komfort zahradních zákoutí, pergol a teras ani nelze představit. Žádný zahradní nábytek však dlouho nevydrží není-li náležitě ošetřen a dobře uskladněn přes zimu.