Průmyslová hnojiva jsou k dostání buď jako jednosložková obsahující jednu hlavní živinu, nebo vícesložková. Mohou být kapalná nebo tuhá, prášková nebo ve formě granulí.

Ve specializovaných obchodech pro zahrádkáře je dostanete nejčastěji v balení od jednoho do deseti kilogramů, ale koupit si samozřejmě podle potřeb můžete i větší. Výhodou je, že si můžete vždy vybrat přesně to, co nejlépe vyhovuje vaší půdě.

Jednotlivá průmyslová hnojiva se od sebe liší vzhledem, svým skupenstvím i obsahem živin.

Druhy průmyslových hnojiv

Dusíkatá hnojiva – dusík je na zahradě nezbytně nutný. Pokud jej půda neobsahuje, rostliny neplodí. Přílišné hnojení ale na druhou stranu zatěžuje zeleninu i ovoce dusičnany a více prospívá zeleným částem rostlin než plodům a semenům. Mezi dusíkatá hnojiva patří Ledek amonný, který je nejčastěji k dostání ve formě krystalků nebo granulí a používá se při přípravě půdy i v době vegetace. Patří sem i Ledek amonný s vápencem nebo vápenatý, který se užívá při nedostatku vápníku především v době vegetace. Močovinu koupíte v podobě bílých granulí, které jsou snadno rozpustné ve vodě.

Dusíkatá hnojiva se aplikují při přípravě půdy a v době vegetace k přihnojování postřikem. Před výsadbou nebo výsevem je vhodné použít Síran amonný.

Fosforečná hnojiva – fosfor není potřeba dodávat v příliš velkém množství, většinou je v půdě v potřebném množství obsažen. Jeho nadbytek poznáte podle načervenalých konců listů a jejich předčasného opadávání, rostliny celkově nemají sílu a jsou slabé. Patří sem Hyperfosfát, Superfosfáty a Superfosfát trojitý.

Většinou jde o prášková hnojiva nebo malé granule rozpustné ve vodě, která se používají při nedostatku fosforu, při přípravě půdy i k zásobnímu hnojení na podzim. Využívají se u kyselých půd nebo k doplnění fosforu do kompostu.

Draselná hnojiva – draslík je pro rostliny velmi důležitý pro správnou látkovou výměnu, pro tvorbu škrobu i cukru. Rostliny s nedostatkem draslíku zpomalují svůj růst a postupně uvadávají. Především zelenina má draslíku velkou spotřebu, ovšem to neznamená, že je nutné hned jej do půdy uměle dodávat. Většina půd jej obsahuje v dostatečné míře. Pokud ne, je vhodné vzít na pomoc Draselné soli v podobě krystalického prášku, které se používají k základnímu hnojení. Popřípadě Kamex nebo Magnézium kainit, který není vhodný používat u rostlin citlivých na chlór.

Draselná hnojiva se používají na jaře a na podzim. Během vegetace sáhněte raději po Síranu draselném.

Vápenatá hnojiva – Vápník se používá u velmi kyselých půd. Při nedostatku vápníku v půdě se rostlinám nedaří, špatně rostou a květy i plody brzy odumírají. Z průmyslově vyráběných hnojiv můžete použít Dolomitický vápenec, Mletý vápenec nebo hašené vápno.

Hořečnatá hnojiva – Hořčík je nezbytný pro látkovou výměnu v rostlinách, zajišťuje jejich barvu a podporuje také účinky draslíku a vápníku. Nedostatek se projevuje nedostatečným zbarvením květů i listů. Kieserit koncentrát vám u kyselých a písčitých půd dodá potřebné množství hořčíku. Používá se i při jarním a podzimním hnojení, ale i v průběhu vegetace. Jde o krystalickou hmotu rozpustnou ve vodě.

Hnojiva se stopovými prvky – Mezi stopové prvky patří zinek, železo, bor, mangan a molybden. Pokud jich není v půdě dostatek, rostliny špatně rostou a brzy odumírají. Mezi nejznámější hnojiva patří zelená, modrá a bílá skalice neboli Síran železnatý, měďnatý a zinečnatý. Jak již jejich samotné názvy napovídají, do půdy dodávají železo, měď a zinek.

Vícesložková neboli plná hnojiva – hnojiva, jež obsahují všechny nezbytné živiny, minerální látky a stopové prvky pro danou rostlinu. Stačí si tedy jen vybrat, co konkrétně potřebujete pohnojit a podle toho zvolit vhodné hnojivo.

Způsoby hnojení

Hnojit lze přímo do půdy - tím se vyživují především kořeny rostlin a to rozhozením na záhon a následným zapracováním do půdy. Pokud hnojivo do půdy nezapracujete, můžete buď zpomalit anebo úplně znehodnotit jeho účinek. Tekutá hnojiva se používají ve formě zálivky, která by neměla přijít do styku se samotnou rostlinou. Důležitá je stejnoměrnost. Proto byste neměli hnojit rozhazováním ve dnech, kdy fouká vítr.

Hnojit lze také přímým postřikem na rostliny. Výhodou je prohnojení při mnohem menší koncentraci hnojiva, než u tuhých hnojiv. Nepřekračujte doporučenou dávku hnojiva, jinak byste mohli rostlinu spálit.

Zásady správného uskladnění i práce s hnojivy

K hnojení přistupujte opatrně, mějte na paměti, že přehnojení může nenávratně zničit půdu pro pěstování zeleniny i na několik let. Používat byste je měli jen při skutečném nedostatku živin v půdě a po hnojení vždy celou zahradu důkladně zavlažovat. U půdy po hnojení se totiž zvyšuje nárok na vodu.

Při manipulaci s hnojivy dodržujte přesně pokyny výrobce a hygienické zásady. Většina hnojiv není pro lidi ani zvířata zdravotně závadných, nicméně nejsou ani poživatelná. Proto je uskladňujte mimo dosah dětí, zvířat i potravin. Uchovávejte je v originálních obalech, nikdy je nepřelévejte do obalů od limonád, mohlo by dojít k záměně. Raději si všechna pečlivě označte. Po každé práci s hnojivy je nutné důkladně si omýt ruce teplou vodou a mýdlem a ošetřit krémem. Skladujte je na suchém místě, kde teplota neklesá pod bod mrazu, jinak může dojít ke zkrystalizování hnojiv. Pokud k tomu dojde, můžete přesto hnojivo použít. Rozpusťte je ve vodě a použijte jako zálivku, nebo je přidejte do kompostu.

Řiďte se vždy pokyny od výrobce, které jasně udávají poměr ředění nebo množství, jež je nutné aplikovat pro co nejlepší účinnost. Některá hnojiva se mezi sebou mohou míchat, ušetříte si tím práci, ale pamatujte, že ne všechna lze spolu mísit. Hnojiva, která obsahují vápník ve formě oxidu, nebo hydroxidu nelze smíchat s hnojivy obsahujícími amoniak, nebo s fosforečnými hnojivy.

Autor: Petra Martišková

Články s podobnou tématikou 
Hnojiva šetrná k přírodě
Trávníkový bedekr
Hydroponické pěstování rostlin