Jak pěstovat šípkovou růži

Šípková růže, Rosa canina, je trnitý keř vysoký až tři metry. Pokud není vysazena na zahradu, roste planě na mezích, u cest, na skalnatých slunných stráních od nížin až po podhůří. Dává přednost vápnitým, ale chudým půdám, avšak nesnáší suché písčité půdy, ani mokrá stanoviště. Kvete v červnu až červenci růžovými nebo bílými květy a typickými pěti okvětními plátky a žlutou korunou pestíků. Pro pěstování je nejdůležitější její vzrůst, neboť neúnavně každoročně odnožuje a vytváří neproniknutelnou trnitou stěnu. Proto je vhodná pro živé ploty přírodního stylu. Vhodnými sousedy jsou trnky, dřišťály či jiné druhy růží. Pro udržení určité linie plotu je nezbytný neustálý udržovací řez, kterým omezí tvorbu výmladků a usměrní růst keře.
Plody šípkové růže jsou jedlé a léčivé. Pro pěstování na domácích zahradách je však výhodnější se poohlédnout po ovocných odrůdách růží. Jedná se o odrůdy botanických růží, například Rosa rubiginosa růže vinná, Rosa rugosa růže svraskalá či růže jablíčková (Rosa villosa ´Karpatia´). Ovocné odrůdy každoročně dávají úrodu velkých a dužnatých šípků. Ovšem pozor, některé se rozrůstají a odnožují stejně rychle jako planá šípková růže.

V šípkovém plodu je celá lékárna

Na sběr šípku je nejlepší čas od října do listopadu. Někdy se doporučuje sbírat šípky až po prvních mrazech, neboť tehdy jsou prý chutnější a sladší, ale bohužel, mráz většinu vitamínů v plodech zničí.

Šípky sbíráme zralé, tmavě červené, nepoškozené mrazem a samozřejmě zdravé. Najdeme v nich nejen vitamín C, ale také "áčko" a "béčko", železo, dokonce i vápník. Šípky obsahují také flavonoidy, které jsou známé svými antioxidačními vlastnostmi a dokonce působí i proti rakovině. Šípky díky obsahu tolika pozitivních látek pomáhají zvyšovat obranyschopnost a zároveň bojují se záněty a viry v těle. K tomu si ještě připočítejme pozitivní účinky v boji s osteoartrózou, aterosklerózou, močovými kameny, i zánětem průdušek.

Šípkový receptář

Použití šípků je skutečně široké a vyrobit se z nich dá opravdu ledacos. Používají se džemy, kompoty, omáčky, sirup nebo na výrobu domácího vína.

Šípkový čaj
Nejběžnějším použitím je však jejich konzumace v podobě čaje. Použít se na něj dají sušené, ale i čerstvé šipky. V případě chřipky se doporučuje vypít dva až tři šálky šípkového čaje za den. Vhodné je šípky přecedit přes husté sítko, protože tím se vyhnete požití drobných ostrých chloupků, které jsou velmi dráždivé.
Čtěte také: Zpříjemněte si podzim relaxačními čaji, domácími nebo koupenými

Sušené šípky
Šipky je vhodné sušit v sušičce ovoce nebo v troubě, neboť je důležité, aby se šípky usušily co nejrychleji. Šípky sušíme nejlépe při teplotě od 10 C do 35 °C, jinak velmi rychle ubývá vitamin C. Usušené šípky neskladujeme déle než rok, protože po této době obsah vitamínů výrazně klesne.

Šípkový džem
Na kilogram šípků budeme potřebovat čtvrt kila želírovacího cukru a vodu. Šípky omyjeme a odřízneme z nich oba konce. Šípky vaříme ve vodě, dokud nezměknou. Pak je rozmačkáme nebo rozmixujeme a propasírujeme přes husté síto. Přidáme cukr a vaříme na jemném plamenu do zhoustnutí.

Šípkové víno
Nasbíráme si jeden a půl litru šípků. Budeme ještě potřebovat 3 l vody, 1 a ¾ kg cukru. Šípky opereme, odřízneme (stonek i čepičku) a vložíme do pěti litrové lahve. Cukr svaříme s vodou, necháme vychladnout a nalijeme přes plátýnko na šípky. Láhev převážeme dvojitým pergamenem a necháme stát na teplém místě asi osm týdnů. S lahví nehýbeme. Jakmile poslední šípek klesne ke dnu, víno slijeme do lahví, zazátkujeme a uložíme v chladu. Vínu prospěje delší uležení, čím déle tím lépe.

Šípková omáčka
Skvostná a nenahraditelná omáčka k tmavé zvěřině se v gurmánské historii zapsala jako jedna z nejslavnějších. U nás ji proslavil spisovatel Bohumil Hrabal, který zbožňoval kančí kýtu s omáčkou ze šípkových povidel s bílým vínem. Sláva šípkové omáčky však přesáhla i hranice naší republiky. Pochutnávala si na ní i královna Viktorie na hostině na zámku Balmoral ve Skotsku. No ovšem, vždyť britská kuchyně jako jedna z mála světových kuchyní je plná receptů na zvěřinu. My vám nabízíme recept na tradiční šípkovou omáčku na staročeský způsob:
Jednu osminku bílého vína typu Ryzlink svaříme s jedním hřebíčkem a lžičkou cukru na dvě třetiny objemu. Přidáme dvě až tři lžíce šípkového protlaku, dvě lžíce rajčatového protlaku (pro pěknou barvu), zakápneme citrónovou šťávou, mírně osolíme a opepříme, zalijeme osminkou smetany a zlehka povaříme. Před podáváním hřebíček vyjmeme a servírujeme k pečené zvěřině a houskovému knedlíku.

Šípkový dip
Recept na dip nepatří ke klasickým návodům, jak šípky v kuchyni využít. Kdo rád zkouší nevšední chutě a kombinace, může překvapit hosty neobvyklou omáčkou k pikantním sýrům či ji využít při grilování masa.
Nejdříve si z čerstvých šípků uvaříme protlak. Důkladně očištěné, překrájené šípky zbavené chloupků mírně podlijeme vodou a udusíme do měkka. Potom je prolisujeme. Protlak zakápneme limetkovou šťávou, dochutíme bílým pepřem, lehce osolíme a dobře promícháme. Nakonec do ještě teplého dipu zamícháme čtyři lžíce medu a necháme vychladnout. Před podáváním dip vylepšíme dvěma panáky sherry, opět zlehka promícháme a asi hodinu dobře vychladíme. (Recept počítá s množstvím dvou set gramů čerstvých šípků).

Autor: Irena Forejtová

Přečtěte si také
Podzimní interiérové dekorace z vřesů
Chryzantémy jsou královny podzimních záhonů
Oživte váš interiér i terasu podzimními dekoracemi z bobulí
Účinné domácí recepty proti nachlazení