Gabiony patří k modernějším alternativám

Nemusí se však nutně jednat pouze o kameny, které budou vyplňovat koše z drátěných ok. Výplní těchto drátěných klecí může být beton, hrubý štěrk, dokonce i písek anebo zemina. Pokud je na výplň používán sypký materiál, klece se nejdříve zevnitř potahují netkanou textilií.

Gabiony opatřené v horní části dřevěným sedátkem dobře poslouží jako zahradní lavičky. Jako součásti zahrad znamenají jistou výzvu pro zahradníky, kteří je osazují rostlinami. Výsadbou nejrůznějších rostlinných druhů tak zjemňují tvrdý vzhled gabionů. Dají se osázet různými druhy netřesků, nebo je možné k nim ve spodní části vysadit břečťan či jiné plazivé rostliny. Popínavé rostliny využijí drátěná oka jako opěrnou a záchytnou konstrukci. 

Drátěné konstrukce gabionů se vyrábějí z ocelových, galvanicky pozinkovaných drátů. Díky tomu je zaručena jejich vysoká odolnost vůči korozi. Celkové konstrukce jsou sestavovány z tvarů krychlí nebo kvádrů. Může se však jednat i o válce či koše shora otevřené. Prakticky lze napodobit jakýkoli tvar. Oka na sítích jsou ve dvou rozměrech: 10 x 5 nebo 10 x 10 cm. Záleží tedy jen na vaší volbě, aby výsledek nakonec splňoval vaši představu o zahradní zídce.

Ještě před položením gabionů počítejte s nutností úprav terénu. To musí zahrnovat zhutnění povrchu a srovnání základové spáry na potřebné rozměry. Ve většině případů se využívá nakloněná základová spára v poměru 1:10. V gabionu jsou umístěny spony, ty mají za úkol zaručit pevnost přední stěny celé konstrukce a rovněž odolnost vůči jejímu vyboulení. Ke spojování sítí jsou určeny spirály. Pomocným prostředkem pro vytváření požadovaných tvarů je montážní drát.

Pro lepší estetický dojem se na vyplnění pohledové strany gabionu používá obvykle lomový kámen ve větší velikosti, než je rozměr oka drátěné sítě. Jakmile je celá drátěná klec vyplněna, uzavře se víkem. Následně je vrchní síť zasypána drobným štěrkem či kamenem.

Mezi výhody gabionových systémů řadíme přírodní vzhled, kompaktnost a vysokou odolnost. Od věci není ani rychlá montáž a vysoká variabilita použití. Pro tvorbu zahradních zídek, ať už v rovině, nebo ve svažitém terénu jsou gabiony dobrou volbou. Nelze opomenout ani jejich vodopropustnost a vysokou zvukovou pohltivost. Vzhledem k vysoké hmotnosti těchto konstrukcí a nutnosti dobrého zajištění jejich statiky počítejte s dozorem geotechnika, zvláště při rozsáhlejších projektech.

Více v článku Gabion jako multifunkční architektonické řešení do exteriéru i interiéru

Suché zahradní zídky pokládané z kamenů

Hloubka základů pro suchou zídku by měla dosahovat asi třetiny výšky zdi. Kde je půda prorostlá, postačí hloubka 30 – 40 cm. Základ suché zahradní zídky tvoří kamenné úlomky nebo štěrk. Ten musí být pečlivě stlačen. Tato vrstva musí být schopna odvádět ze svahu přitékající vodu. Tam, kde je povrch z navezené zeminy, je nutné zapustit základ tak hluboko, až se dostanete na pevné podloží, případně skálu.

S pokládkou kamenů se začíná cca 10 cm pod povrchem. První vrstvu tvoří velké a těžké kameny. Dobré jsou vazáky, to jsou dlouhé kameny, které se zapustí hluboko do zdi.  Sklon ke svahu je 10 maximálně 20 %.  U vyšších zdí by měl být sklon až 30 %. Sklon v průběhu stavby zídky kontrolujte pomocí provázků.

Do rohů vybírejte hlavně velké kameny, které musí být pečlivě opracované ze dvou stran. To proto, že budou mít dvě pohledové plochy. Výšku následně použitých kamenů stanoví výška rohového kamene.  Pro lepší stabilitu zídky musí být kameny postaveny v náklonu směrem do svahu. Po celé délce zdi pokládejte kámen na kámen. Po čase provázek natáhněte výš.  Pro zadní vyzdívku lze použít méně vzhledné kameny.

Stejně důležitá jako velké kameny je i drenáž, která bude odvádět vodu stékající po svahu. Drenáž můžete zbudovat třeba z trubkového vedení s pomocí porézních hliněných trubek, nebo také z umělohmotných drenážních trubek. Ty se pokládají podél zdi a pak zasypou hrubým štěrkem případně jiným sypkým materiálem.  Jejich vyústění má být u kanálu.

Suché zídky se také osazují, a to nejčastěji polštářovými rostlinami. Je ale potřeba zakomponovat je do zídky už během stavby. Pro tento druhy výsadby jsou zvláště vhodné druhy s kůlovitými kořeny. Patří mezi ně tařice, floxy čili plamenky a šáter. Přidaná zemina u kořenů rostlin zajistí spojení mezi rostlinami a půdou svahu. Nemusíme se pak obávat zaschnutí rostlin. Osazení suché zídky se dokončuje na vrcholu zídky. Pohledově se na tomto místě budou nejvíce vyjímat rostliny jako pupalka, tařička a huseníky.

Zídky z betonových tvárnic

Široký sortiment nabízených betonových tvárnic je další možností, jak v zahradě, u domu nebo na jiném pozemku vytvořit zídku. Taková zídka bude nejen plně funkční, ale stane se i zajímavým estetickým prvkem ve vašem okolí, pokud ji osázíte vhodnými rostlinami. Betonové tvárnice nebo také betonové svahovky udělají stejně dobrou službu jako kameny. Navíc dodají svahu jako konstrukční prvek mnohem větší stabilitu.  

Přečtěte si také Zahradní zídky - estetické a funkční zahradní prvky.

Jaké typy tvárnic lze využít pro stavbu zahradních zídek

1.  Ztratné čili ztracené bednění -pomocí něj bude mít stavba okrasné zídky velkou pevnost a přesnost, navíc bude trvanlivá, přesto, že bude spojovaná na sucho.

2.  Pilířová tvárnice - šedé pilířové tvárnice bývají k dispozici v několika rozměrech, ale i v odlišných tvarech. 

3.  Šedé zahradní květináče - jejich zajímavý tvar je skvělý pro využití jednak ve formě dekoračních zahradních květináčů, ale i ve formě konstrukčního prvku pro okrasné či opěrné zídky.

Ve všech zmíněných případech se pochopitelně místo vylití tvárnic betonem využije k jejich vyplnění zemina (ornice). Podle druhu květin, kterými je hodláte osadit, vyberte na doplnění také vhodný zahradní substrát.

Jak postupovat při stavbě opěrné zdi či zahradní zídky

1. Výběr materiálu - pro výběr materiálu bude pravděpodobně nejdůležitější váš osobní     vkus a názor na to, zda zvolit raději rovné betonové tvárnice, nebo jejich okrasnější verzi. Ke zvážení je i cena konstrukčních prvků.  

2. Provedení výkopových  prací - v některých případech postačí odstranit vrchní vrstvu zeminy – ornici. Tu dejte při vykopávání stranou a použijte ji posléze k vyplnění otvorů vyskládaných tvárnic. Jinde se může vyplatit spíše výkop do hloubky 20 - 30 cm, a to zvláště tam, kde se staví opěrná zeď ve svahu. Následně se udusá dno, zasype drenážní vrstvou drceného štěrku a nakonec se vyznačí rozměry budoucí zídky.   

3. Vlastní stavba zdi - jednotlivé tvárnice se kladou do horizontálních vrstev neboli řad. Důležité je ukládat tvárnice pevně a stabilně, neboť jakékoli viklání má vždy zásadní vliv na pevnost celé opěrné zdi. S konstrukcí začínejte vždy v rohu zídky. Dále pokračujte směrem doprostřed. V dalších řadách klaďte vždy jednu tvárnici nad dvě spodní a dále dvě nad jednu. Každá nová řada tvárnic musí trochu ustupovat směrem ke svahu, má-li zeď sloužit jako opěrná. Míru ustoupení odhadněte podle sklonu zdi. Při stavbě opěrné zídky se doporučuje odsadit každou řadu minimálně o 1,5 cm oproti předcházející řadě. Záleží však i na tom, jaké tvárnice jste použili a zda zídku hodláte osazovat rostlinami. Správný sklon stavby opěrné zdi můžete kontrolovat přiložením šablony, například dřevěné lati.    

4. Vyplnění a osazení – po dostavbě zdi požadované výšky přichází na řadu vyplnění jednotlivých tvárnic zeminou a osazení zdi rostlinami.

Text: Zuzana Bohdalová 

Foto: Pinterest