Zejména začínající pěstitelé často nevědí, jak a kdy ovocné stromy prořezávat a tak se mnohdy dopouštějí zásadních chyb. Nejčastější chybou mnoha zahrádkářů je, že buďto řežou stromy příliš a tak se nemohou těšit z bohaté úrody, nebo zase málo a tak sice sklízejí hodně ovoce, ale nepříliš kvalitního. Ale i méně zkušený pěstitel se může dočkat úspěchu, pokud bude respektovat přírodní zákonitosti.

Kdy řezat ovocné stromy?

Zimní řez se provádí v lednu u starších stromů a vysokokmenů, s výjimkou druhů, které jsou náchylné na mráz. V lednu či únoru tak můžeme prořezávat bobuloviny, tedy například angrešt, maliník, kanadské borůvky, červený rybíz i vinnou révu. Mladé stromy bychom měli řezat až později, v době, kdy už teplota neklesá pod nulu. Peckoviny a skořápkoviny řežeme až v době, kdy jim nehrozí mrazy, tedy nejlépe od května do září. V této době se totiž na řezných plochách ještě vytváří hojivé pletivo, tzv. kalus. Jádroviny, jako jsou jabloně a hrušně je také lepší řezat, až když skončí mrazy, nejlépe v březnu nebo dubnu a to i přesto, že nejsou na dobu řezu tolik náročné.

Ořezané dřevo, které bylo napadeno houbami, by se mělo spálit. Rozhodně jej nesmíme nechat ležet na pozemku, ani jej přidat do kompostu či mulčovací směsi. U zdravých stromů můžeme v lednu také provést řezání roubů. Výhony by měly mít dostatek pupenů, které jsou blízko u sebe. Rouby je třeba označit, založit do bedýnek naplněných pískem a schovat ve sklepě, kde nemrzne. Nesmíme je však skladovat v blízkosti ovoce!

Jádroviny

Jádroviny, jako jsou jabloně a hrušně, jsou na našich zahradách nejčastějšími ovocnými stromy. U nich je třeba před řezem znát jejich odrůdu, stáří, vlastnosti, předpokládanou květní násadu i podnož. Řezy můžeme provést dva, které volíme podle stáří stromu. Řez výchovný provádíme od vysazení stromu po dobu, než začne plodit. Řez udržovací pak provádíme v době plné plodnosti. Existuje také řez zmlazovací, který je určen přestárlým stromům, které již nejsou v dobré kondici.

Řez udržovací - tento typ řezu provádíme na zahradách asi nejčastěji. Pokud je strom mohutnější, seřezáváme větve až těsně před květem, nebo zvolíme letní řez ve druhé polovině srpna. Některé odrůdy vytváří delší plodonosný obrost a tuto vlastnost je třeba při řezu respektovat. Šetřit bychom měli hlavně květní pupeny tvořící se na konci letorostů, jako je tomu u odrůd jablek Bohemia, Rubín a Rubinola. V případě, že bychom stromy řezali šablonovitě, připravili bychom se o většinu úrody. Důležité je, abychom u jádrovin nevhodným řezem nevyvolali střídavou plodnost. U odrůd, které jsou ke střídavé plodnosti náchylné samy od sebe, například jablka Ontario, Melodie či letní Skleněné žluté, je třeba stromu řez přizpůsobit podle daného roku. V roce s předpokládanou vysokou květní násadou jej ořežeme více (asi 30 až 40% větví) a v roce, kdy má strom květní násadu nízkou, jej řežeme málo (5 až 10% větví), případně vůbec.

Peckoviny

Peckoviny jsou na řez poměrně nenáročné, tedy kromě broskvoní. Nesmíme je však řezat v zimě, v době vegetačního klidu, protože by na nich řezné rány mohly namrznout a na stromech by se z vytékající mízy vytvořila klovatina. Řez je třeba odložit na období od května do září. Třešně a višně řežeme při sklizni nebo po ní, ale neodřezáváme příliš silné větve. Peckoviny většinou neplodí na již odplozeném dřevě a tak se plodonosný obrost stěhuje na obvod koruny. Zpětné sesazení není možné, což platí i pro meruňky, slivoně a švestky. U broskvoní je tomu jinak – řez se u nich provádí detailně těsně před květem a všechny výhony je třeba zkrátit asi o tři čtvrtiny. Slabé dřevo se odstraní úplně, silné se nechá, protože mladé silné výhony přináší lepší ovoce. Broskvoně patří mezi stromy dosti náročné na světlo a tak se tvarují do kotlovité koruny bez terminálního výhonu. V případně nepravidelného řezu se plodonosný obrost odstěhuje na konec letorostů, čímž se zkrátí jejich životnost. Větší řezané plochy je dobré zatřít stromovým balzámem či latexem.

Vinná réva

Také vinná réva je poměrně náročná na řez. Pokud si tedy chceme vypěstovat kvalitní hrozny stolních odrůd, musíme řezu věnovat značnou pozornost. Vinnou révu řežeme v únoru, kdy u rostlin ponecháme na výhonu 1 až 2 očka a řežeme na čípek, tedy tak, že za očkem ponecháme kousek dřeva. Důležité je zachovat silnější dřevo a slabší výhony odstranit. Pokud bychom révu pravidelně neřezali, získali bychom sice také velkou úrodu hroznů, ale jejich kvalita by byla podstatně horší.

Skořápkoviny

Skořápkoviny nejsou na řez náročné. Tyto stromy, zejména pak vlašské ořešáky, se nesmí řezat v době vegetačního klidu, tedy od října do dubna - dlouho by totiž ronily mízu. Ideální dobou na řez je konec května až polovina září. Při květnovém řezu stihnou stromy rány po řezu zacelit a vytvořit kalus. I tak je ale lepší plochy zatřít tak jako u peckovin, speciálním stromovým balzámem, nebo latexem.

Bobuloviny

Bobuloviny jsou na řez středně náročné. Z angreštů a rybízů odřezáváme staré a odplozené výhony. Každý rok tak provedeme zhruba o třetinu. Nejlepšího ovoce se dočkáme z jednoletých, případně dvouletých výhonů, které mají světle hnědou barvu. Staré, tmavé a příliš rozvětvené výhody je třeba odstranit. U maliníku a ostružiníku necháváme jen jednoleté mladé výhony, u nichž můžeme mírně zkrátit nevyzrálé konce. Odplozené výhony odstraňujeme. Kanadské borůvky se řežou stejně jako rybíz, tedy tak, že staré dřevo odstraníme a ponecháme jen jednoleté a dvouleté výhony.

Více v článcích
Pěstování angreštu a netradiční angreštové dobrot
Maliny zvládne vypěstovat úplně každý
Zimolez kamčatský a muchovník – oblíbené alternativy borůvek
Velkoplodé borůvky pomáhají proti stresu i rakovině

Jak správně řezat?

Na řez ovocných stromů je třeba si obstarat vhodné náčiní. Skvěle poslouží například univerzální zahradnické nůžky nebo pilka na hrubší větve. Větve odřezáváme tak, že po nich nenecháváme žádné suky. Mohly by totiž nejen zasychat a nekrotizovat, ale také se stát podhoubím pro dřevokazné houby, nebo nectriovou rakovinu. Pokud bychom po silnějších větvích ponechali pahýly, vytvořily by se ze spících pupenů jalové letorosty, tzv. vlky, které strom zbytečně zahušťují, a koruna působí nesourodě. Je třeba se jich proto zbavit ostrým vylomením někdy v červnu nebo červenci. V případě, že se na větvích objeví padlí (bílý povlak), musíme napadené letorosty ihned odstranit. Korunu stromu ponecháváme vždy vzdušnou a snažíme se vytvořit tvar pyramidy, tedy nahoře užší a dole širší. Plodonosný obrost by měl být několik hodin denně na slunci, aby se ovoce dobře vybarvilo. Mezi jednotlivými plodonosnými patry je dobré ponechat volný prostor (60 – 80cm), v případě bujně rostoucích stromů i 1 metr.

Vyvarujte se chyb!

Pokud stromy vytvořily příliš mnoho bujných výhonů, může za to fakt, že jsme jejich letorosty zkrátili na ven směřující poslední pupen. Toto zkrácení je vhodné pouze pro slabě rostoucí odrůdy na nejslabších podnožích, nebo u nově vysazených stromků. Po takovém zkrácení letorostu se obvykle neprobudí jen poslední očko (pupen), ale hned dva až tři pupeny. V období plodnosti je tak lepší vybrat pupen, kam chceme budoucí výhon usměrnit – neřežeme přímo nad ním, ale o jeden pupen výše (nezáleží na tom, kam směřuje). Provedeme tak „řez na vnitřní pupen“. Příští rok kolmý výhon s kouskem dřeva odstraníme a druhý výhon ponecháme bez zkrácení. Pokud bychom řezali na první pupen, který směřuje z koruny ven, poroste ven příliš strmě. Druhý následující výhon pak poroste dovnitř koruny a bude strom zahušťovat. Takovýto úhel růstu je příliš ostrý a tedy nevhodný.

Může se stát, že poroste i třetí pupen. V případě, že roste nevhodným směrem, můžeme jej odstranit, ale jestli roste vhodně do strany, ponecháme jej bez krácení – většinou totiž v dalším roce obroste květními pupeny. Jako nejvhodnější pro založení plodonosného obrostu se jeví výhony mírně šikmé až vodorovné. U starších stromů se může vytvářet ze starého plodonosného obrostu tzv. paroží. To je třeba úplně odstranit, nebo květní násadu podstatně zredukovat. Odřezávat by se měly také všechny dovnitř a kolmo rostoucí výhony, zatímco slabší a vodorovné výhony by se měly ponechat. Pokud máme na zahradě přestárlý strom, můžeme se u něj pustit i do radikálního sesazení koruny, čímž strom omladíme. Záhy nasadí mnoho mladých výhonů, ale z nich ponecháme jen ty nejvhodnější. Takto můžeme zapěstovat korunu úplně od začátku, minimálně na dva roky se však připravíme o úrodu. Takovýto „zmlazovací řez“ je tak až krajním řešením.

- jpa -

Foto: archiv firem Gardena, Fiskars