Jaké ovoce použít pro výrobu ovocného kvasu 

Základem každé pálenky je příprava kvasu. Ovocný kvas (rmut) je břečka vyrobená ze zralého ovoce. Kvašením této břečky, resp. cukrů obsažených v ovoci, vzniká alkohol. Nejlepší je proto takové ovoce, které obsahuje hodně cukru. Pro výrobu kvasu tedy používáme pouze dobře vyzrále ovoce, které obsahuje hodně cukru. U švestek je ideální stav přezrálost, tedy doba, kdy už se švestky začínají scvrkávat a sami ze stromu spadnou. Pro usnadnění kvašení je dobré ovoce rozmělnit. Jablka je dobré rozemlít, případně vylisovat mošt a nechat zkvasit pouze mošt. Švestky je dobré před kvašením rozmačkat nebo jinak narušit jejich celistvost. Jablka i švestky je nutné zbavit stopek, do kvasu v žádném případě nepatří ani listí, tráva, větvičky nebo hlína, která ulpí na ovoci, které sbíráme pod stromem. Všechny tyto nečistoty v kvasu mají negativní vliv na výslednou chuť pálenky. Znečištěné ovoce omyjeme, ovoce bez viditelného znečištění nemyjeme, na povrchu ovoce žijí kvasinky, které způsobují potřebné kvašení. Do kvasu dále nepatří ovoce nahnilé nebo plesnivé. Červivé plody nevadí a do kvasu je přidáme.

Foto: pomačkané švestky do kvasu

V čem připravit kvas 

V dřívějších dobách se kvas připravoval především v dřevěných nádobách, nejčastěji sudech, ale běžně i ve velkých lavorech a neckách a všem, co bylo zrovna dispozici. Dnes jsou pro přípravu kvasu nejvhodnější plastové sudy s uzávěrem, které se dobře vymývají  a s kterými se dobře manipuluje. Minimální vhodný objem bečky je 50 litrů, čím větší sud bude, tím lépe pro kvalitní kvašení, na druhou stranu je ale dobré myslet na to, že se sudem budeme dále manipulovat (budeme kvas převážet do pálenice). A je jasné, že naložit do auta např. 400 litrovou bečku s kvasem může být docela oříšek. Nejčastěji se proto používají bečky s obsahem 50 – 100 litrů. Důležité je, aby byla nádoba pro přípravu kvasu čistá a dobře vymytá. Ovoce na kvas plníme zhruba do 4/5 obsahu nádoby, musíme myslet na to, že kvašení obsah nádoby zvedne a kvas by nám tak mohl z nádoby vytéct. Švestky, které sbíráme padané, můžeme plnit do bečky postupně v průběhu několika dnů. Kvas z jablek ale vždy zakládáme najednou, bečku nedoplňujeme.  Po naplnění bečku zakryjeme igelitem nebo víčkem, myslíme ale na to, že kvašením vzniká oxid uhličitý, který musí z bečky unikat, do igelitu tedy uděláme např. hřebíkem pár děr, víkem bečku pouze zakryjeme, aby oxid mohl unikat. Nejlepším řešením, ne však nutným, je opatření bečky tzn. kvasnou zátkou. Kvasná zátka umožňuje unikání  plynu z kvasu pomocí hadičky vedoucí do nádobky s vodou, ale zamezuje přístupu vzduchu ke kvasu. Zamezením přístupu vzduchu ke kvasu potlačujeme octové kvašení, které je nežádoucí a které kvas znehodnotí (takový kvas nepříjemně zapáchá po octu a pálenka z něj vyrobené svou vůní připomíná nejvíce aceton). 

Foto: začátek kvašení může být bouřlivý, v kvasu se tvoří pěna

Kvašení

Po naplnění bečky ovocem umístíme bečku na vhodné místo. Kvas by neměl být vystaven přímému slunečnímu záření, ideální teplota pro kvašení je kolem 20 stupňů. Nižší teploty kvašení zpomalují, vysoké teploty pak kvašení výrazně zrychlují, což také není žádoucí. V případě, že teplota klesne pod 10 stupňů, přestává kvašení probíhat. V takové situaci stačí kvas přesunout do tepla a kvašení se opět nastartuje a probíhá dále. Po několika dnech se na kvasu vytvoří tzv. koláč nebo deka z ovoce, která přirozeně chrání kvas infekcemi a zabraňuje úniku alkoholu. Tuto deku neodstraňujeme, ale pravidelně kontrolujeme a v případě, že se na povrchu tvoří plíseň, tak plíseň opatrně (třeba lžící) odstraníme.

Foto: standardní zdravý kvas asi po 2-3 týdnech kvašení

Ve standardních podmínkách probíhá kvašení švestek nebo jablek 8-12 týdnů, záleží především na okolní teplotě. Kvašení je ukončeno, když neuniká již oxid uhličitý. Poznáme to tak, že kvas nebublá. Hotový kvas má příjemnou vůni a není po ochutnání sladký (neobsahuje cukr, cukr je vykvašený). Po ukončení kvašení se také začne propadat deka na povrchu kvasu, v tuto chvíli je dobré tuto deku z kvasu odstranit, do pálenice ji vozit nemusíme. Po dokončení kvašení nádoby pořádně uzavřeme a vezeme kvas do pálenice.

Poznámka: Často se uvádí, že během kvašení s kvasem nemícháme. Tato léty osvědčená praxe pochází z dob, kdy kvas nebylo možné dostatečně chránit před vzduchem a hlavní ochranu tak tvořil právě koláč na povrchu. V dnešních dobách, kdy máme uzavíratelné sudy a kvasné zátky, můžeme kvas promíchávat a vytvoření deky tak zabránit. Promícháním by mělo dojít k lepšímu prokvašení a větší výtěžnosti u kvasu. Názory na to, zda kvasem míchat nebo ne, se velmi různí, proto je na každém z nás, jakou metodu zvolíme a která se nám praxí osvědčí více. 

Přidávání cukru a vody do kvasu

Přidávání cukru do kvasu je velmi diskutované téma. Z hlediska zákona je věc jasná, cukr, ani žádné jiné cukernaté a škrobnaté látky (melasa, med, obilí …) se do kvasu přidávat nesmí. Realita je však takové, že spousta pěstitelů cukr do kvasu přidává. Důvodem může být malá cukernatost ovoce, a tedy následná malá výtěžnost kvasu. Ideální cukernatost kvasu je do 20% (můžeme změřit cukroměrem), více cukru ve kvasu obvykle znamená, že kvasinky všechen cukr neprokvasí a ten potom v pálence způsobuje nepříjemné „škrábání“ v krku. Spousta lidí však jakýkoli přídavek cukru do kvasu neuznává a pálenku vyrábí pouze z ovoce. 

Dalším diskutovaným tématem je přidávání vodu do kvasu. Obecně nemá přídavek vody smysl, akorát se tím zbytečně zvýší objem kvasu, který je nutné v pálenici zpracovat. Význam tak má přidání vody jen v případě, že zpracováváme ovoce málo vodnaté a vzniklá břečka je více sypká než tekutá, což se nám může přihodit např. u drcení některých odrůd jablek. 

Tip na závěr

Pokud se rozhodnete vyrobit si vlastní pálenku, snažte se dodržovat osvědčené postupy při zakládání a vedení kvasu, odměnou vám bude výborná pálenka z vlastní úrody. A naše rada na závěr. Do pálenice se objednejte s předstihem, je možné, že v době hlavní sezony (tedy na podzim) bude pálenice na týdny dopředu beznadějně plná a vy tak budete muset čekat na vypálení kvasu třeba až do ledna. Po vypálení nechte pálenku několik týdnů vyvětrat (v otevřené skleněné nádobě, demižónu), zjemní se tím její vůně.