Kompostování na sídlišti? Proč ne!
12.08.2012
Šetrný přístup k přírodě by měl být pro každého z nás samozřejmostí. Naštěstí pro životní prostředí a přírodu vůbec se stále více lidí chová vůči svému okolí opravdu ohleduplně.
Toto chování plně podporuje také občanské sdružení EKODOMOV, které se všemi možnými prostředky snaží zvyšovat podvědomí lidí o kompostování a třídění odpadu a snaží se prosazovat takové technologické postupy výroby, které jsou šetrné k přírodě. Kromě kampaní na podporu jak domácího tak i komunitního kompostování a sběru bioodpadu, zajišťuje také vzdělávací semináře především pro hospodářské pracovníky samospráv měst a obcí a připravuje a vydává materiály, jež provedou každého světem bioodpadu. Jednou z jejich velmi záslužných aktivit je seznámení široké veřejnosti s komunitním kompostováním.
Co je komunitní kompostování?
V podstatě jde o úžasně jednoduché řešení pro všechny obyvatele panelových nebo činžovních domů, sídlišť a velkoměst, ale také třeba škol, prostě všech, kteří nemají vlastní zahrádku, kde by mohli založit kompost. Vychází z předpokladu ochoty určité skupiny lidí žijící například v jednom domě nebo ulici začít se chovat ekologicky. Na místě k tomu určeném se vybuduje kompostoviště, kam mohou všichni bezplatně odkládat bioodpad. Kompostéry jsou navrženy a vyrobeny tak, aby byla zaručena jejich správná funkce. V zemi se nejprve vyhloubí asi dvaceticentimetrová díra. Ta je vyplněna hrubým štěrkem, který odvádí nepotřebnou vodu a zabraňuje hnilobným procesům, s nimiž je spojený nepříjemný a obtěžující zápach. Spodní část je tvořena roštem, díky čemuž se k odpadu nedostanou drobní hlodavci a vršek zakrývá víko, jež zabraňuje zbytečnému promoknutí kompostu. Celý kompostér je chráněn vrstvou izolace bránící jej proti zamrznutí, ale také proti silnému slunečnímu záření v letních měsících. Každý, kdo se přihlásí ke komunitnímu kompostování, dostane od nádoby svůj vlastní klíč, což zabraňuje vhazování jiných než povolených odpadů a tím i znehodnocení práce ostatních. Vzniklý kompost potom využívají občané pro svou potřebu, ať už soukromě k přesazování pokojových a balkonových rostlin, nebo pro hnojení společných ploch před domy.
V současné době je zatím v naší republice jen málo míst, kde se praktikuje komunitní kompostování a je to docela jistě škoda. Kromě jiného bychom totiž ušetřili nemalé peníze za svoz odpadu. V zahraničí je tato forma nakládání s bioodpadem nejenže rozšířenější, ale také jsou občané motivováni jak úsporou za svoz odpadu, tak i finanční podporou od příslušného městského úřadu.
Ale i u nás se blýská na lepší časy. Stále častěji se totiž můžete setkat se speciálními nádobami na bioodpad. Najdete je vedle nádob na plasty, sklo a papír a poznáte je podle popisku i podle hnědé barvy. Tento způsob kompostování se nazývá komunální kompostování a zajišťuje jej obec včetně odvozu a následného zpracování. Pokud vás zajímá, jestli se i vaše město zapojilo nebo zapojí do tohoto projektu, zeptejte se na městském či obecním úřadě.
Domácí kompostování Kompostovat můžete ale i na balkoně, v garáži nebo v předsíni a to za pomoci žížal. Žížaly, jak je obecně známé totiž dokážou přeměňovat zbytky na kvalitní hnojivo. Tedy alespoň některé druhy žížal toto ovládají tak dobře, že je můžete využít i doma. Postačí si k tomu pořídit nádobu z plastu nebo dřeva s otvory na dně o rozměrech minimálně 40x40x15 cm. K dostání jsou ale i přímo vermikompostéry, které jsou tvořeny několika patry pro co nejefektivnější způsob kompostování. Důležitou podmínkou pro úspěch je stálá teplota okolo dvaceti stupňů Celsia a dostatečná vlhkost. V létě je potřeba kompostér se žížalami chránit před přímým slunečním zářením a v zimě zase před promrznutím. Do kompostéru můžete dát zbytky ovoce a zeleniny, opatrně ale s masem a mléčnými výrobky. Na podzim je vhodné sbírat listí, které obsahuje pro žížaly tolik potřebné minerální látky. Pokud začne kompost zapáchat, je zřejmě příliš přemokřen. Zápach i nadbytečné množství vody odstraníte pomocí na kousky natrhaného papíru a případně přidáním žížal. Zápach totiž svědčí také o tom, že se odpad hromadí a žížaly jej nestíhají zpracovávat. Pro čtyřčlennou rodinu postačí půl kila žížal na to, aby rozložily odpad z celého dne.
Co a proč kompostovat?
Kompostovat můžete všechny zbytky z ovoce a zeleniny, listí, plevele, suché květiny, zbytky z kuchyně v podobě kávových a čajových zbytků, zbytky jídel, skořápek od vajec nebo zbytky pečiva. Vhodit do kompostéru můžete také papírové kapesníky nebo ubrousky, vlasy, chlupy, popel ze dřeva nebo starou zeminu.
Pochybujete o tom, jak budete v panelákovém bytě skladovat zbytky jídel? Rozhodně nemusíte. K dispozici vám jsou totiž kompostovatelné sáčky, do kterých jednoduše ukládáte bioodpad a jakmile jej naplníte, vhodíte jej do kompostéru nebo sběrné nádoby na bioodpad. Tyto sáčky je vhodné skladovat ve speciálním koši na bioodpad, který umožní díky odvětrávání efektivní vysoušení odpadu a zabraňuje tak hnilobným procesům. U klasického koše na odpadky není dostatek vzduchu, který odpad vysouší a dochází pak k nežádoucímu hnití a šíření zápachu.
Možná si říkáte, že není potřeba přeci na sídlišti uprostřed rušného velkoměsta zakládat kompost. Avšak než tento projekt odsoudíte, vězte, že v současné době dochází nejen u nás, ale prakticky po celém světě k úbytku organické hmoty v půdě. To způsobuje nedostatečnou kvality půdy a následkem jsou menší výnosy ze sklizní i menší propustnost půdy, což je nebezpečné zvláště při přívalových deštích a lijácích. Dalším nezanedbatelným problémem je docela jistě svoz zbytků bioodpadu na skládky, kde vlivem rozkladu dochází ke vzniku plynů, které výrazně ovlivňují klimatické podmínky. Díky průběžnému rozkladu a procesu tlení je okolí skládek zamořeno nepříjemným zápachem, nemluvě o nebezpečí sesuvu hromad díky rozkladu zbytků. Hrozí také kontaminace spodních vod, ale hlavně se zcela bez užitku zbavujeme užitečných a potřebných látek. Nezanedbatelný je také finanční efekt. Zatímco při domácím kompostování nezaplatíte ani korunu a při komunálním kompostování zhruba 600 korun za tunu odpadu, tak za odvoz na skládku zaplatíte zhruba 2200 korun a za spálení odpadu pak i více jak 3000 korun za tunu. A to už je opravdu rozdíl, který musíme zaplatit ze svých peněženek.
Připravila: Petra Martišková
Foto: Reflex Zlín, Obec Vlašim
Články s podobnou tématikou
Jednoduše na zahradní odpad
Průmyslová hnojiva na našich zahradách
Kompost, kompostování a ekozahrádka
Jak hubit škůdce bez chemie
Podzim na zahrádce
Článek byl zobrazen 19178 krát.
Diskuze k článku
Nenalezen žádný záznam
Kontextová reklama
Tepelná čerpadla Mach – Chameleon
Česká tepelná čerpadla Mach Chameleon s rozsáhlým řízením. Servis a vzdálená správa přímo od výrobce s tradicí 28 let. Vývoj, výroba, instalace a servis tepelných čerpadel.Kvalitní nábytek české výroby
Moderní český nábytek za rozumnou cenu - kuchyně, obývací pokoje, ložnice, dětské pokoje, předsíně, kanceláře. Vybavte si celý dům v jednom stylu. Nábytek MONARC - nábytek s tradicí od roku 1991.Schody na zakázku od českého výrobce
Trepp-art vám nabízí dřevěné a ocelové schody a schodiště na zakázku. Máme za sebou téměř 20 let zkušeností a tisíce realizací po celé Evropě. Digitální zaměření po celé ČR je zdarma.Domácí vodíková terapie ImunoH2!
Vodíkové terapie pomáhají při respiračních onemocněních, výrazně ulevují od postcovidových potíží, při chronické únavě a poruchách spánku. Vodíkové inhalace si můžete dopřát v klidu svého domova anebo při návštěvě našeho ImunoH2 centra, Praha 9Umělé zelené stěny do soukromých i komerčních interiérů
Umělé zelené stěny FLORUM jsou trvanlivé, nenáročné na údržbu a poskytují vysokou míru zakrytí. Nepotřebují závlahu a jsou vhodné i do tmavých míst
Další články na téma Zahrada

Solární zavlažování, fontány a potůčky
Voda je nedílným prvkem zahrad už od pradávna. Vodu v zahradě využijete nejen pro zalévání a zavlažování, vodní prvek v podobě jezírka, fontány nebo potůčku je vítaným zpestřením a také relaxační zónou. Velmi snadno si můžete vytvořit potůček nebo fontánu pomocí solární energie, stejně tak zavlažovací systém na solární pohon.

Jak na úspěšné pěstování citrusů?
Myslíte si, že není možné v našich klimatických podmínkách úspěšně pěstovat citrusy? Neházejte flintu do žita, všechno jde, když se chce! Pokud se tedy chcete věnovat pěstování citrusů doma, stačí si pořídit velký květináč, vybrat vhodné místo a dodržovat zásady pěstování. Které to jsou a čemu je potřeba věnovat pozornost?

Výsadba zeleniny v dubnu: S čím do skleníku a co patří na záhon?
Zatímco některé druhy zeleniny je třeba začít vysévat do truhlíků už od února, s jinými druhy můžete v dubnu rovnou na venkovní záhonek. Svou roli sehrají také skleníky, například pro již předpěstované sazeničky rajčat. Kam a co v dubnu vysévat a sázet?

Zimolez kamčatský a muchovník – oblíbené alternativy borůvek
Nedaří se vám pěstovat borůvky, protože jim nejste schopni zajistit vhodné pěstební podmínky? Neházejte flintu do žita, existují ještě jiné rostliny, které nejsou na pěstování tak náročné a nejen svým vzhledem, ale i chutí jsou borůvkám hodně podobné. Letos můžete ze zahrady sklízet zimolez nebo třeba muchovníky.

Leden na zahradě
Lidové pořekadlo tvrdí, že když je leden studený, bude duben zelený. Na to si ale ještě počkáme. Nejdřív necháme zahrádku odpočinout, ale přesto se z její krásy můžeme těšit i v zimě. Ojíněné větévky keřů a sněhobílý poprašek mají svůj půvab.

Střecha oděná do zeleně
Střecha osázená zelení má lepší tepelněizolační vlastnosti než běžná, byť dobře odizolovaná střecha. Navíc, kvalitní materiály zaručují minimální životnost střechy minimálně padesát let. Její největší předností není jen estetická stránka, ale zeleň na střeše přináší ještě mnoho dalších výhod.

Jarní výsev zeleniny
Zima sice ještě zdaleka není za námi, ale začátek března je i přesto ideální dobou na předpěstování první jarní zeleniny. Pokud si tedy chcete co nejdříve dopřávat čerstvé vitamíny z vlastní zahrádky, neměli byste otálet a do jarního výsevu se co nejdříve pustit.

Tipy pro svěží trávník i během parného léta
Suché letní měsíce nenabízí zrovna ideální podmínky pro růst svěžího a zelenajícího se trávníku. Prudké slunce způsobuje jeho žloutnutí a usychání, a pokud se o trávník dobře nestaráme, místo dokonalého pažitu nám zbudou jen oči pro pláč. Přitom k tomu, aby byl trávník i v letním období krásný, stačí dodržovat několik jednoduchých pravidel.