Něco málo z historie

Vinná réva se k nám dostala podle dochovaných nálezů již ve druhém století díky římským legiím. Další zmínky o ní jsou z pověstí o sv. Ludmile, která si chuť vína natolik zamilovala, že jej nechala přivézt z Moravy do Čech a začala jej sama pěstovat. Na vinících v oblasti Mělníka pak údajně pracoval i její vnuk, budoucí kníže Václav. Ale úplně první zmínka o vinicích v tištěné podobě je teprve z jedenáctého století z darovací listiny Spytihněva II. Velkého rozmachu dosáhlo u nás vinařství v dobách vlády Karla IV., který nařídil zakládání vinic, nechal přivézt nové odrůdy zejména z Francie a vinaře podporoval třeba i tím, že je zprostil placení daní. O dvanáct let později musel vydat nařízení o zákazu dovozu vína z jiných zemí, neboť bylo vína až příliš a chtěl tak zabránit konkurenci. Další rozkvět přichází v době vlády císaře Rudolfa II., ale války, které zemi sužovaly po celá staletí, se na vinicích krutě podepsaly. Na konci devatenáctého století napadl většinu českých a moravských vinic révokaz, díky němuž rapidně klesla produkce vína. Naštěstí pro všechny milovníky dobrého vína se vývoj ubíral stále dopředu a tak se vyšlechtily odrůdy, které byly vůči plísním a nemocím rezistentní.

Pěstování

Vinná réva je velmi náročná na klimatické a půdní podmínky. Vyžaduje teplo, neboť rostlina roste a vyvíjí se jen, pokud okolní teplota dosáhne minimálně deseti stupňů. Stanoviště musí být po celý den na slunci, ideálně pokud je vinice umístěna na svahu orientovaném na jih. Pro sklizeň sladkých a velkých plodů je nejvhodnější zakládání vinic do tři sta metrů nadmořské výšky. Ve vyšších polohách je pak potřeba rostliny chránit, nebo je sázet u zdí, osvědčily se také nejrůznější pergoly. Vinnou révu lze na zahradách s úspěchem pěstovat také ve skleníku.

A jaká je vhodná půda pro pěstování? Hlinité a jílovité půdy hodně táhnou vodu, ale mají malou propustnost, nejsou vzdušné a jsou poměrně těžké, velmi pomalu přijímají také sluneční paprsky. Hodí se pro pěstování zvláště aromatických odrůd vína. Před výsadbou je však potřeba půdu důkladně zásobit živinami. V průběhu růstu, pak používejte zelené hnojení. Štěrkovité půdy s příměsí jílu není nutné příliš zalévat, pokud jíl chybí, je nutné pořídit k rostlinám závlahu. Daří se v ní především modrým odrůdám. Kamenité půdy jsou pro révu asi nejideálnější. Kameny totiž ohřívají povrch a dokážou teplotu udržet i v noci, kdy klesá rapidně dolů, zabraňují také vysychání půdy a je-li zároveň i bohatá na jíl, pak se v ní daří téměř všem odrůdám vinné révy.   Pouze pro některé z nich se hodí ale půdy písčité. Daří se v nich odrůdám pro červená vína, jako je Frankovka nebo Modrý Portugal, z bílých vín je to Rulandské šedé a hodí se i pro odrůdy stolní tedy odrůdy určené k přímé konzumaci, jejich plody jsou krásně zbarvené a nepodléhají hnilobě.

Výsadba

Sazenice byste měli sázet, pokud budou na volném prostranství, v rozpětí zhruba jednoho metru od sebe a je potřeba jim zajistit dostatečnou oporu. U pergol a zdí je důležité, zda porostou více do výšky nebo do stran a podle toho zvolit jejich počet. Vysazují se buď na jaře a to v době zhruba od poloviny dubna do začátku května, nebo potom na podzim, ideálně na konci září a začátku října. Půda před samotnou výsadbou by měla být dobře prohnojená a prokypřená. Připravte si na místech, kde hodláte vinnou révu pěstovat jámy do hloubky asi šedesáti centimetrů, sazenicím seřízněte kořeny na deset centimetrů a nejsilnější výhon na dvě očka. Na několik hodin je před samotnou výsadbou dejte do vody. Rostliny vysazujte tak, aby směřovaly k opoře a pořádně přitlačte zeminu, udusejte a zalijte dostatečným množstvím vody.

Aby byly hrozny chutné

K tomu je zapotřebí dostatečná péče. Především se zaměřte na probírku květenství. Jakmile necháte příliš mnoho květů, nebudou mít dostatek potřebných živin a budou malé s minimem hroznů a nevalné chuti. Nebojte se odstranit některá květenství, provádí se to v době, kdy dorostou do délky asi deseti centimetrů a trčí do stran, právě v této době se jednoduše vyštipují. U odrůd s hustými hrozny počkejte s probírkou až na první kuličky.

Aby měl hrozen velké a chutné bobule, je vhodné také odstranit jeho přední část. Zaštípnutím dáte prostor k většímu růstu jednotlivým bobulím a také zajistíte dostatečný přísun světla a s tím spojené rovnoměrné dozrávání. Bobule pak mají také mnohem lepší chuť a jsou sladší. Další metodou, která má přinést kýžený vyšší výnos je kroužkování. Jde v podstatě o odstranění asi tří centimetrů širokého pruhu kůry. Kroužkováním ale můžete také celou rostlinu nenávratně zničit, proto by jej měl provádět skutečně jen ten, kdo tomu rozumí.

Odrůdy

Odrůdy vinné révy se dají rozlišit podle způsobu následného využití. Moštové odrůdy jsou určeny především k výrobě vína a moštů a jsou buď modré, z nichž se následně vyrábějí červená vína, nebo bílé a červené určené pro výrobu vín bílých. Jejich bobule jsou menší, ale více aromatičtější než je tomu u stolních odrůd. Z moštových odrůd jsou oblíbené především Chardonnay, původem z Burgunska. Tato odrůda je odolná proti mrazu, ale už ne tolik proti plísním, dozrává poměrně pozdě. Odrůda Děvín byla vyšlechtěná na Slovensku a má velmi vysoký obsah cukrů. Muškát moravský chutná ptákům i vosám, proto je nutné jej před nimi chránit. Má ale dobrou odolnost proti mrazu. Tradiční Neuburské pochází z Rakouska a vyznačuje se obtížným zpracováním. Ale odměnou vám bude skvělé plné víno s příchutí ořechů. Rulandské modré je odrůda známá téměř po celém světě a to hlavně díky jedinečné chuti v níž ucítíte ostružiny, povidla i třešně.

Stolní odrůdy jsou ty, jež se dostávají k přímé konzumaci na náš stůl a vyznačují se velkými bobulemi s lahodnou chutí. Díky nedostatku aromatických látek se nehodí k výrobě vín. Pokud budete chtít pěstovat víno na pergole, pak vyzkoušejte docela jistě odrůdu Krystal, která se vyznačuje pevnou slupkou a výrazně sladkou dužninou. Je odolná vůči mrazu a dobře i proti chorobám a plísním. Oceníte, že není nutné používat chemii na ochranu i to že plody na keřích nezahnívají. Odrůda Prim se vyznačuje příjemným muškátovým aroma a její bobule jsou poměrně velké, dozrává koncem srpna.

Zvláštním druhem jsou takzvané podnožové odrůdy, které většinou vůbec netvoří hrozny, ale využívají se jako podnože pod jiné sazenice, které mají ochránit před napadením škůdci.

Škůdci a nemoci

Nejnebezpečnějším škůdcem, který svého času u nás zničil celé vinice a nejen u nás, ale i v Evropě je révokaz, který k nám byl zavlečen z Ameriky. Malá mšice saje z kořenů révu a způsobuje jejich uhnívání a následně pak úhyn celé rostliny. Jako jediná možná ochrana bylo štěpování na odolné podnože. Pokud se chcete tomuto škůdci vyhnout, pak kupujte zásadně již rezistentní odrůdy a sazenice. Proti plstnatosti listů, kterou způsobuje vlnovník cévovník se lze chránit účinnými postřiky, které je nutné aplikovat těsně před rašením. Postřikem lze chránit rostliny také proti kadeřavosti, kterou způsobuje hálčivec révový. Ta způsobuje zkadeření mladých listů a nedostatečný vývin i zakrslost letorostů.

Nebezpečná jsou také plísňová onemocnění révy a to především Plíseň révová. Ochranu před ní zajistí nákup rezistentní sadby a postřik. Plíseň totiž napadá všechny zelené části keřů, které hnědnou a odumírají, květenství opadnou a následně v zimě vymrznou celé rostliny. Padlí révové způsobuje na rostlinách šedý povlak, který se postupně z listů šíří i na bobule, které jsou poté nepoužitelné. Ochranou je postřik před vegetačním obdobím.

Rostlinky a sadbu révy vinné zakoupíte ve většině zahradnictví, vybírat byste měli vždy takovou, která se bude hodit do klimatických podmínek, v nichž žijete a hodláte jí pěstovat. Vybírejte také odrůdy rezistentní vůči plísním.

Připravila: Petra Martišková

Foto: Zahradnictví Eden

Články s podobnou tématikou 
Jak správně pěstovat košťáloviny
Užitečná pařeniště do každé zahrádky
Rybíz na našich zahradách
Čím osadit balkón
Průmyslová hnojiva na našich zahradách

Firmy z tohoto oboru naleznete v sekci
Zahradnictví a zahradnické potřeby