Definice jedovaté rostliny říká, že jedovatost způsobují látky v rostlině, které po vniknutí do těla způsobují minimálně nepříjemnou až životu nebezpečnou reakci. Většina otrav se stává nešťastnou náhodou způsobenou záměnou nebo neznalostí. Obětí se stávají zejména zvědavé malé děti. Nemluvě o domácích zvířátkách, které jsme dostatečně nepohlídali. Nezbytná je opatrnost, informovanost o možných otravách a znalost případné první pomoci.

Určitě není od věci zopakovat si alespoň ty nejběžnější, a přitom nebezpečné rostliny, které často pěstujeme na zahradách nebo v domácnostech, a máme o nich jen matné povědomí, že úplně nevinné nejsou. Asi si všichni vzpomenou na klasický „tchýnin jazyk“ neboli Sansevieru, případně na nejčastěji pěstovanou jedovatou rostlinu – difenbachii, která patří mezi oblíbené pokojové rostliny, protože patří k nejodolnějším a pěstuje se velmi snadno.

Šťáva diefenbachií obsahuje kromě jedů ještě jehlicovité krystaly šťavelanu vápenatého, které dokážou poškodit pokožku a sliznice. Stačí promnutí oka potřísněnou rukou a nastává bolestivá reakce, olíznutí nebo sežvýkání způsobuje slinění, otoky a křeče. Vždy je nutné lékařské ošetření.

Rovněž další tzv. áronovité rostliny jako například filodendrony, zmijovce nebo anturie – všechny mají vysoký obsah šťavelanu vápenatého včetně dalších směsí z nejrůznějších alkaloidů a saponinů, které při požití způsobují pálení v ústech a prudké zvracení se střevním katarem. Tyto exempláře se dostanou do domácností obvykle jako řezané rostliny svázané v kytici. Zmíněný „tchýnin jazyk“ se po rozžvýkání nebo spolknutí listů projeví zvracením, bolestmi hlavy a břicha. Proto je před nimi potřeba ohlídat zvláště malé děti.

Neméně zákeřné jsou africké kopřivy a dracény. Otravy z nich se projevují zvracením, křečemi a průjmem. Záludné a velmi jedovaté jsou bobule a listy břečťanů. Stačí sežvýkání dvou listů a nastávají křeče doprovázené dechovými potížemi. Konzumace listů ve větším množství může způsobit smrtelnou otravu.

Pozor na sukulenty

Rostliny patřící mezi pryšcovité roní po poranění bílé jedovaté mléko – latex. V domácnostech je nejčastěji pryšec znám jako pokojová rostlina s názvem „trnová koruna“ (Euphorbia), ale vyskytují se i další druhy jako třeba pryšec mnohobarvý (Euphorbia epithymoides), který bývá jednou z prvních jarních okras řady zahrad. Populárním zástupcem pryšce nádherného je rostlina oblíbená pod názvem vánoční hvězda, jejíž jedovatost je notoricky známá. Méně se však už ví, že jedovaté jsou i na pohled nenápadné bramboříky. Rozhodně je třeba potřísněnou pokožku ihned umýt, neboť dokáže vyvolat těžkou alergickou reakci. Při zasažení oka rovněž ihned vypláchněte a pospíchejte za lékařským ošetřením.

Značně nebezpečné jsou i rostliny klejichovité (Asclepiadaceae). Poznáte je podle květů ve tvaru pěticípé hvězdy, které jsou velmi atraktivní – kupříkladu svícníky, smrdutky, karalumy a další. Ke klechovitým patří i oblíbené voskovky nebo liány (Stephanotis), které se namotávají na drát stočený do kruhu, takže za oknem máte pak pěknou výzdobu v podobě kvetoucího věnečku. Voskovky obzvlášť lákají děti, které mají snahu olizovat její sladké kapičky. Na místě je předchozí varování, že to nesmí dělat!

Zahradní pasti a nástrahy

Neexistuje snad jediná zahrada, která by nebyla útočištěm nějaké té „jedůvky“. Durman, jehož domovem jsou hory tropické Ameriky, se na zahradách často pěstuje jako mobilní zeleň. K jeho moderním odrůdám se řadí Orlíček nebo Brugmansia, která se často zaměňuje s rodem Datura, což je pravý durman. Prudce jedovaté jsou oba rody.

O tom, že mák je toxický, ví skoro každý, ale málokdo si uvědomí, že jeho jedovatost může malým dětem způsobit potíže. Děti na zahrádkách láká také především na srdčitý tvar květů srdcovka nádherná (Dicentra spectabilis). Rovněž petúnie se řadí mezi jedovaté rostliny, které by se neměly dostat do rukou malým dětem.

Samostatnou kapitolou jsou náprstníky, jejichž jedovatost asi nikoho nepřekvapuje. V zahradách se často vyskytuje též fazol šarlatový, jehož lusky patří k vyhledávané zelenině. Zapomíná se však na to, že je bezpodmínečně nutná tepelná úprava, neboť zasyrova jsou všechny části fazolu jedovaté. Mnohem více jedovatý je lilek (Solanum rantonettii).

Z dovolené si často vozíme cizokrajné rostliny a keře, které nám v zahraniční přírodě učarovaly, ale moc o nich nevíme. Známe sice oleandry, které sice snadno zakoření, ale několik jeho listů stačí ke smrtelné otravě dítěte. Ve Středomoří se používá nádherně kvetoucí keř Nerium oleander k trávení potkanů a krys. K prudce jedovatým rostlinám patří třeba i keř Thevetia peruviana z tropické Ameriky, který se u nás teprve začíná pěstovat.

Běžným keřem parků a zahrad je „zlatý déšť“, jehož nejjedovatější částí jsou semena. Ke smrtelné otravě jich stačí jen několik. Na hřbitovech a v parcích si dávejte pozor na drobnou rostlinku pokrývající půdu s názvem barvínek menší, která se právě v těchto místech často vysazuje.

Užitečné rady pro první pomoc

Řada zmíněných rostlin vyvolává u citlivějších jedinců alergie. Stačí jen malý kontakt, kupříkladu když, se přilepí lísteček na ruku při nesení kytice. Nejprve zčervená postižená pokožka, kůže svědí a vytváří se zánět.

Při všech otravách je první pomoc podobná – po požití jedovaté rostliny nejprve pořádně vypláchnout ústa a vyvolat zvracení. Rozhodně neotálet s odbornou lékařskou pomocí na pohotovosti. Dobrým tipem je mít v paměti mobilu uložené číslo na toxikologii, protože nikdy nevíte, kdy se může hodit.

Rozhodně věnujte více pozornosti výběru druhů rostlin ve svých domovech, přečtěte si odbornou literaturu a i malým dětem vysvětlujte, jak se mají chovat doma i v přírodě na výletech. Pak vám nádherně barevné rostliny a jejich svěží zeleň přinese potěšení místo starostí.

- ar -
 

Články s podobnou tématikou
Bezpečná zahrada
Zahradní květiny I. - Narcis
Pozor na jedovaté pokojové rostliny
Pokojové rostliny XXII. – Lilek ozdobný