Oblíbené sukulenty zvládnou vypěstovat i začátečníci
10.10.2013
Latinský výraz „suculento“ znamená „šťavnatý“. A přesně takové jsou sukulenty, které ve svém těle dokážou hromadit vodu a tak přečkat i dlouhá období sucha. Tyto rostliny se pro svou nenáročnost těší velké oblibě jak u začínajících pěstitelů, tak i zkušených botaniků. Dnes je známo okolo deseti tisíc sukulentních druhů a tak je výběr opravdu pestrý.
Sukulenty pocházejí z pouštních a polopouštních oblastí, kde skvěle využívají právě své schopnosti hospodaření s vodou. Dnes existuje velké množství druhů s různým stupněm sukulence – tedy zadržováním vody, které je patrné zejména na listech, stoncích a kořenech. Pokud byste rozřízli list sukulentu, pravděpodobně byste byli překvapeni, kolik vody se v něm skrývá. Za hlavní výhodu je tak považována právě jejich pěstitelská nenáročnost i fakt, že je možné je sehnat v zahradnictvích kdykoliv během roku.
Mnoho lidí neví, jaký je rozdíl mezi sukulenty a kaktusy. Vysvětlení je jednoduché – kaktusy jsou podskupinou sukulentů. Každý kaktus je tedy ve skutečnosti také sukulentem. Ze zhruba deseti tisíc známých sukulentních druhů se vytvořilo šest hlavních čeledí:
Tlusticovité (Crassulaceae)
Jde o nejznámější druhy sukulentů, kterých existuje velké množství druhů. Charakteristické jsou pro ně oblé lodyhy, silně zdužnatělé a hustě rostoucí listy. Může jít o byliny, polokeře i nízké stromy, o letničky i trvalky. U nás se nejčastěji setkáme s tlusticí Crassula ovata, která má množství rozmanitých kultivarů. Oblíbené jsou především nízké kulovité formy a zpřímené varianty s kmínkem. Jejich výhodou je jednoduché tvarování řezem. Mezi tlusticovité patří také rody jako je netřesk, rozchodnice, rozchodník a masnice.
Tlustice, Crassula ovata, Foto: www.jardinexotiqueroscoff.com
Pryšcovité (Euphorbiaceae)
Tyto jednoleté až vytrvalé byliny rostou hlavně v pouštích, kde se podobají kaktusům a pak také v tropech, kde se vyskytují ve formě dřevin. Přestože vypadají různě, spojuje je jeden charakteristický znak a to produkce mléčně bílé šťávy – latexu. Pryšec začne latex ronit v případě poranění. Ve většině případů jsou tyto rostliny jedovaté. U nás jsou z pryšcovitých zastoupeny dva rody a to pryšec a bažanka.
Pryšec, foto: pixabay.com/users/LoggaWiggler/
Klejichovité (Asclepiadaceae)
Jde o vytrvalé popínavé dřeviny, liány nebo sukulenty, které rovněž produkují mléčné šťávy. V České republice je tato čeleď zastoupena pouze bylinami rodu klejicha, voskovka a tolita. Druhy této čeledi se nejčastěji vyskytují v tropech a subtropech, minimálně jsou pak zastoupeny rovněž v mírném pásmu.
Asfodelovité (Asphodelaceae)
Tyto pozemní vytrvalé byliny mohou dřevnatět a mít následně až stromkovitý vzhled s oddenky. Tato čeleď je poněkud komplikovaná a její pojetí se neustále mění. Rostliny, které do ní původně spadaly, se dnes již rozdělují na samostatné čeledi a to bělozářkovité (Anthericaceae), áloeovité (Aloaceae) a agávovité (Agavaceae).
Aloe vera, foto: Nejzahradnictvi.cz
Kosmatcovité (Mesembryanthemaceae)
V této čeledi jsou zastoupeny jednoleté nebo víceleté byliny nebo malé keře, které jsou často poléhavé nebo plazivé. V našich podmínkách jsou kosmatcovité sukulenty pěstovány jako skalničky. Nejznámějším rodem z čeledi kosmatcovitých je Lithops – živý kámen.
Živý kámen neboli lithops, foto: seedrevolver.com
Kaktusovité (Cactaceae)
Jedná se o jednu z největších čeledí sukulentních rostlin na světě. Zahrnuje pod sebe přibližně 2500 druhů rostlin většinou kulovitého nebo sloupovitého tvaru. Jejich stonky jsou silně zdužnatělé, zploštělé a článkované. Typickým znakem kaktusovitých jsou „areoly“ – zakončení zkrácených větévek, které jsou poseté trny, ostny, zahnutými háčky i chlupy. Květy bývají nápadné, velké, plody představují většinou bobule.
Pěstování sukulentů
Sukulenty snesou dlouhodobější absenci zálivky a vysoké teploty. Proto není třeba se o ně být ani v případě, že odjedeme na dovolenou. U zálivky platí pravidlo, že by substrát neměl být nikdy trvale mokrý. V zimě se pak sukulenty zalévají ještě méně, při opadu listů prakticky vůbec. Ideální je pro tyto rostliny světlé stanoviště, nejlépe na jižní straně. Sukulenty vyžadují propustný substrát, který zajistí rychlý odtok vody. Měla by jej tvořit zemina, písek a rašelina v poměru 2:1:1. Není na závadu, když substrát obsahuje také drcenou cihlu, říční štěrk nebo jemnou lávovou drť – tyto ingredience je možné nahradit agroperlitem.
Mladé rostliny můžeme přesazovat každoročně, starší pak jen výjimečně, nejlépe na jaře. Sukulenty mohou zdatného pěstitele překvapit i květem. Pokud chceme kvetení podpořit, měli bychom rostlinám dopřávat letnění – tedy pobyt venku během letních měsíců. V případě častějších dešťů stačí zpod sukulentů odebrat misky, aby voda odtékala. Během letnění rostliny zesílí a ozdraví se. Zvlášť dobře na něj reagují echeverie a také sukulenty rodu Lithops - kvetoucí kameny. Než se objeví první mrazy je třeba rostliny přenést zpět do bytu na jejich původní stanoviště.
Důležité je rovněž dodržování vegetačního klidu, aby se rostlina mohla zregenerovat a nabrala síly pro další růst. S vegetačním klidem začínáme někdy na podzim, v době, kdy se zkracují dny. Sukulenty zastavují svůj růst a mohou jim opadat listy. Abychom je ve spánku „nebudili“, zaléváme je jen velmi sporadicky a nehnojíme je. Ideální teplotou pro přezimování je cca 15 stupňů Celsia. Sukulentům nevadí běžné pokojové teploty ani teplo vycházející z ústředního topení.
Pozor na vlhkost a chlad
Sukulenty více než na napadání škůdci trpí na hniloby, které jim můžeme způsobit nadměrnou zálivkou. Rostliny může velmi poškodit také ledový vzduch v zimě, který se do bytu dostane během větrání. Pokud tedy potřebujete větrat, přeneste rostliny na chvíli do teplejší místnosti. Mezi škůdce, které sukulenty nejčastěji trápí, jsou červci a puklice. V oblibě mají zejména agáve, aloe a podobné rostliny. Pokud jsou rostliny napadeny, je třeba se pustit do dlouhého boje a pravidelně je ošetřovat. Otírání listů namočenou vatou nemá smysl, nutné je pořídit si přípravek na chemické či biologické bázi a tím rostlinu pravidelně ošetřovat. Někdy se může stát, že se na sukulentech usadí také svilušky a háďátka.
- jpa -
Další články z rubriky Zahrada
Pěstování a využití aloe vera neboli aloe pravé
Dovezli jste si z dovolené kaktus?
Jedovaté okrasné rostliny kolem nás
Sukulenty
Nakupujeme pokojové rostliny
Článek byl zobrazen 17948 krát.
Diskuze k článku
Nenalezen žádný záznam
Kontextová reklama
Moderní rodinné domy ze zateplených tvárnic Durisol
Zateplené tvárnice DURISOL mají řadu předností. Domy stavěné z tohoto systému jsou navíc moderní, promyšlené do posledního detailu a krásné. Prohlédněte si náš katalog RD!Luxusní vířivky a infrasauny od společnosti Centralplast
Vsaďte, stejně jako my, na léty prověřenou kvalitu pohodlných, bezporuchových a extrémně odolných vířivek Hanscraft nebo relaxujte ve špičkových infrasaunách b-Intense. Kontaktujte našeho obchodníka a domluvte si návštěvu našeho showroomu.RD Rýmařov nabízí novinku - RD LARGO 110 za zaváděcí cenu
Největší dodavatel montovaných dřevostaveb RD Rýmařov přichází s novinkou LARGO 110 - prvních 20 domů do konce roku 2020 je za zaváděcí cenu!Sauny na zakázku podle Vašich představ
Špičkové sauny na zakázku od společnosti Dyntar přináší relaxaci a odpočinek až k Vám domů. Kvalitní materiály a poradenství s výběrem. Vsaďte na kvalitu dlouholetého českého výrobce saun, společnost Dyntar, s.r.o.Rostoucí nábytek pro školáky MAYER - akční sety se slevou 8%
Vybavte dětem jejich domácí pracovní kout kvalitním rostoucím nábytkem značky MAYER CZ. Akční sety stolů a židlí můžete až do konce roku nakoupit se slevou 8%!
Další články na téma Zahradnictví a zahradnické potřeby
Solitérní kameny dají zahradě nový rozměr
Máte velkou zahradu a zdá se vám, že postrádá nějaký zajímavý prvek? Nebo toužíte mít originální dekoraci, která je naprosto jedinečná, a přitom vypadá jakoby tam byla již odjakživa? Vyberte si pěkný solitérní kámen a máte hned neobyčejnou dominantu zahrady.
Proč mít na zahradě dvouletky
Ještě donedávna bývaly nepostradatelnými květinami venkovských zahrádek, ale dnes už si na ně málokdo vzpomene. Babiččina zahrádka se bez dvouletek zkrátka neobešla už proto, že řada z nich patří mezi léčivky.
Jaké trvalky vysazovat na podzim?
Bohatě kvetoucí jiřiny a pozdní letničky nahradily podzimní trvalky a pestrou paletu barev a tvarů nabízejí i chryzantémy. Ještě je pár dní času na doplnění či na novou výsadbu trvalek.
Jarní saláty – první jarní zelenina ze zahrádky
Po zimní přestávce se začíná zahrada probouzet. Pokud se nemůžete dočkat jara, začněte s výsevem raného salátu. Pěstování je velmi snadné a zvládne jej i začátečník.
Latnaté hortenzie kvetou až do podzimu
Hledáte-li pro svou zahradu mrazuvzdornou květinu, která bohatě kvete sytými barvami až do podzimu, bude hortenzie latnatá tou správnou volbou. Barvy jejích květů velikosti XXL se postupně vybarvují až do sytých odstínů a jsou ozdobou každé podzimní zahrady.
Jak postupovat při pěstování rododendronů?
Bez nadsázky můžeme říci, že rododendrony jsou nejvýraznějšími jarními dřevinami. Jsou oblíbené zejména pro velké květy, které se na keři objevují na jaře, ale i pro barevnou škálu, kterou nabízejí. Typickými barvami jsou červené a růžové odstíny. Vzrůstem jsou velmi variabilní, od nejmenších druhů vhodných do skalky až po solitérní a skupinové výsadby.
Interiérové květináče pro samozávlahu i okrasu
Přestože jsou mnohé pokojové rostliny krásné již samy o sobě, můžeme jejich krásu ještě více podtrhnout výběrem vhodného interiérového květináče. Kromě plastových a keramických květináčů můžete vybírat květináče nerezové, sklolaminátové, nebo také samozavlažovací, díky nimž žádná rostlina neuschne.
Rakytník řešetlákový – posiluje obranyschopnost i odolnost vůči stresu
Příroda nám poskytuje spoustu rostlin, které působí blahodárně na naše tělo a pomáhají nám udržovat zdravý životní styl. Jednou z nich je i rakytník řešetlákový – opadavý keř, jehož oranžové plody obsahují velké množství vitamínů a zdraví prospěšných látek. Jejich využití je proto široké – setkáme se s nimi v potravinářství, kosmetice i léčitelství.
