Oblíbené sukulenty zvládnou vypěstovat i začátečníci
10.10.2013
Latinský výraz „suculento“ znamená „šťavnatý“. A přesně takové jsou sukulenty, které ve svém těle dokážou hromadit vodu a tak přečkat i dlouhá období sucha. Tyto rostliny se pro svou nenáročnost těší velké oblibě jak u začínajících pěstitelů, tak i zkušených botaniků. Dnes je známo okolo deseti tisíc sukulentních druhů a tak je výběr opravdu pestrý.
Sukulenty pocházejí z pouštních a polopouštních oblastí, kde skvěle využívají právě své schopnosti hospodaření s vodou. Dnes existuje velké množství druhů s různým stupněm sukulence – tedy zadržováním vody, které je patrné zejména na listech, stoncích a kořenech. Pokud byste rozřízli list sukulentu, pravděpodobně byste byli překvapeni, kolik vody se v něm skrývá. Za hlavní výhodu je tak považována právě jejich pěstitelská nenáročnost i fakt, že je možné je sehnat v zahradnictvích kdykoliv během roku.
Mnoho lidí neví, jaký je rozdíl mezi sukulenty a kaktusy. Vysvětlení je jednoduché – kaktusy jsou podskupinou sukulentů. Každý kaktus je tedy ve skutečnosti také sukulentem. Ze zhruba deseti tisíc známých sukulentních druhů se vytvořilo šest hlavních čeledí:
Tlusticovité (Crassulaceae)
Jde o nejznámější druhy sukulentů, kterých existuje velké množství druhů. Charakteristické jsou pro ně oblé lodyhy, silně zdužnatělé a hustě rostoucí listy. Může jít o byliny, polokeře i nízké stromy, o letničky i trvalky. U nás se nejčastěji setkáme s tlusticí Crassula ovata, která má množství rozmanitých kultivarů. Oblíbené jsou především nízké kulovité formy a zpřímené varianty s kmínkem. Jejich výhodou je jednoduché tvarování řezem. Mezi tlusticovité patří také rody jako je netřesk, rozchodnice, rozchodník a masnice.
Tlustice, Crassula ovata, Foto: www.jardinexotiqueroscoff.com
Pryšcovité (Euphorbiaceae)
Tyto jednoleté až vytrvalé byliny rostou hlavně v pouštích, kde se podobají kaktusům a pak také v tropech, kde se vyskytují ve formě dřevin. Přestože vypadají různě, spojuje je jeden charakteristický znak a to produkce mléčně bílé šťávy – latexu. Pryšec začne latex ronit v případě poranění. Ve většině případů jsou tyto rostliny jedovaté. U nás jsou z pryšcovitých zastoupeny dva rody a to pryšec a bažanka.
Pryšec, foto: pixabay.com/users/LoggaWiggler/
Klejichovité (Asclepiadaceae)
Jde o vytrvalé popínavé dřeviny, liány nebo sukulenty, které rovněž produkují mléčné šťávy. V České republice je tato čeleď zastoupena pouze bylinami rodu klejicha, voskovka a tolita. Druhy této čeledi se nejčastěji vyskytují v tropech a subtropech, minimálně jsou pak zastoupeny rovněž v mírném pásmu.
Asfodelovité (Asphodelaceae)
Tyto pozemní vytrvalé byliny mohou dřevnatět a mít následně až stromkovitý vzhled s oddenky. Tato čeleď je poněkud komplikovaná a její pojetí se neustále mění. Rostliny, které do ní původně spadaly, se dnes již rozdělují na samostatné čeledi a to bělozářkovité (Anthericaceae), áloeovité (Aloaceae) a agávovité (Agavaceae).
Aloe vera, foto: Nejzahradnictvi.cz
Kosmatcovité (Mesembryanthemaceae)
V této čeledi jsou zastoupeny jednoleté nebo víceleté byliny nebo malé keře, které jsou často poléhavé nebo plazivé. V našich podmínkách jsou kosmatcovité sukulenty pěstovány jako skalničky. Nejznámějším rodem z čeledi kosmatcovitých je Lithops – živý kámen.
Živý kámen neboli lithops, foto: seedrevolver.com
Kaktusovité (Cactaceae)
Jedná se o jednu z největších čeledí sukulentních rostlin na světě. Zahrnuje pod sebe přibližně 2500 druhů rostlin většinou kulovitého nebo sloupovitého tvaru. Jejich stonky jsou silně zdužnatělé, zploštělé a článkované. Typickým znakem kaktusovitých jsou „areoly“ – zakončení zkrácených větévek, které jsou poseté trny, ostny, zahnutými háčky i chlupy. Květy bývají nápadné, velké, plody představují většinou bobule.
Pěstování sukulentů
Sukulenty snesou dlouhodobější absenci zálivky a vysoké teploty. Proto není třeba se o ně být ani v případě, že odjedeme na dovolenou. U zálivky platí pravidlo, že by substrát neměl být nikdy trvale mokrý. V zimě se pak sukulenty zalévají ještě méně, při opadu listů prakticky vůbec. Ideální je pro tyto rostliny světlé stanoviště, nejlépe na jižní straně. Sukulenty vyžadují propustný substrát, který zajistí rychlý odtok vody. Měla by jej tvořit zemina, písek a rašelina v poměru 2:1:1. Není na závadu, když substrát obsahuje také drcenou cihlu, říční štěrk nebo jemnou lávovou drť – tyto ingredience je možné nahradit agroperlitem.
Mladé rostliny můžeme přesazovat každoročně, starší pak jen výjimečně, nejlépe na jaře. Sukulenty mohou zdatného pěstitele překvapit i květem. Pokud chceme kvetení podpořit, měli bychom rostlinám dopřávat letnění – tedy pobyt venku během letních měsíců. V případě častějších dešťů stačí zpod sukulentů odebrat misky, aby voda odtékala. Během letnění rostliny zesílí a ozdraví se. Zvlášť dobře na něj reagují echeverie a také sukulenty rodu Lithops - kvetoucí kameny. Než se objeví první mrazy je třeba rostliny přenést zpět do bytu na jejich původní stanoviště.
Důležité je rovněž dodržování vegetačního klidu, aby se rostlina mohla zregenerovat a nabrala síly pro další růst. S vegetačním klidem začínáme někdy na podzim, v době, kdy se zkracují dny. Sukulenty zastavují svůj růst a mohou jim opadat listy. Abychom je ve spánku „nebudili“, zaléváme je jen velmi sporadicky a nehnojíme je. Ideální teplotou pro přezimování je cca 15 stupňů Celsia. Sukulentům nevadí běžné pokojové teploty ani teplo vycházející z ústředního topení.
Pozor na vlhkost a chlad
Sukulenty více než na napadání škůdci trpí na hniloby, které jim můžeme způsobit nadměrnou zálivkou. Rostliny může velmi poškodit také ledový vzduch v zimě, který se do bytu dostane během větrání. Pokud tedy potřebujete větrat, přeneste rostliny na chvíli do teplejší místnosti. Mezi škůdce, které sukulenty nejčastěji trápí, jsou červci a puklice. V oblibě mají zejména agáve, aloe a podobné rostliny. Pokud jsou rostliny napadeny, je třeba se pustit do dlouhého boje a pravidelně je ošetřovat. Otírání listů namočenou vatou nemá smysl, nutné je pořídit si přípravek na chemické či biologické bázi a tím rostlinu pravidelně ošetřovat. Někdy se může stát, že se na sukulentech usadí také svilušky a háďátka.
- jpa -
Další články z rubriky Zahrada
Pěstování a využití aloe vera neboli aloe pravé
Dovezli jste si z dovolené kaktus?
Jedovaté okrasné rostliny kolem nás
Sukulenty
Nakupujeme pokojové rostliny
Článek byl zobrazen 18684 krát.
Diskuze k článku
Nenalezen žádný záznam
Kontextová reklama
RD Rýmařov - rodinný dům se slevou 3%
Největší dodavatel montovaných dřevostaveb RD Rýmařov přichází s mimořádnou nabídkou - podepište smlouvu na nový dům do 31.3.2021 a ušetřete 3% z jeho základní ceny!Univerzální komínový systém CJ BLOK®
Je určený pro všechny druhy paliv, pro suchý i mokrý provoz, je bezpečný a odolný vůči požáru. Dodáváme i komínový systém pro pasivní a nízkoenergetické domy s větráním rekuperací. Kompletní stavebnice všech prvků se zárukou 30 let spolehlivé funkce i při stavbě svépomoci.Kvalitní české zábradlí JH TECH
Dopřejte si zábradlí v kvalitě za příznivou cenu, kalkulace a návrhy zdarma, prodej i odborná montáž. Zábradlí schodiště, balkonů, fr. oken, madla na zeď i zábradlí do zahrady, moderní materiály – nerez, sklo, lak.PROFI TERASY - WPC a dřevěné terasy
TERASU POŘIZUJTE VČAS! Již nyní vybírejte materiál a domluvte si termín realizace. PROFI TERASY Vám nabízí velký výběr WPC i dřevěných teras a poradí s detaily. Navštivte TERASOVÉ CENTRUM PROFI TERASY v Praze, Horních Počernicích. www.profi-terasy.cz.
Další články na téma Zahradnictví a zahradnické potřeby

Jak a kde fungují komunitní zahrady?
Bydlíte v paneláku na sídlišti a jediná vaše možnost, kde byste si mohli vypěstovat vlastní ovoce, zeleninu či čerstvé bylinky je balkón? A co když ani ten nemáte? Nevěšte hlavu, právě pro vás jsou ve městech zakládány komunitní zahrady. Zahradničit tak můžete klidně mezi bloky paneláků a seznamovat se přitom s novými lidmi či sousedy.

Na jaře nezapomeňte na hnojení trávníku
Příroda kolem nás se již probouzí ze zimního spánku. Ale co ten trávník? Pokud se ještě pořád nemůže vzpamatovat, zatímco narcisy, petrklíče a tulipány už začínají pučet, je na čase mu trochu pomoci. Duben je tím ideálním měsícem, kdy s péčí o váš trávník začít.

Zahradní květiny XI. – Kakosty
Když se řekne kakost, mnozí si vzpomenou na svůj herbář ze základní nebo střední školy a na luční drobnou květinku zvanou kakost smrdutý. Nenechte se však zmýlit - kakostů je totiž kolem tří set druhů a mnohé z nich jsou hojně pěstovány na zahradách a skalkách.

Liatris spicata neboli Šuškarda klasnatá – nenáročná květina kvetoucí celé léto
Pokud hledáte odolnou a nenáročnou rostlinu pro vaši zahradu, která bude zároveň její nevšední ozdobou, pořiďte si šuškardu klasnatou. Tato rostlina je velice zajímavá svým tvarem a získá si vás také barvou. Tvoří ji třásnité fialové klasy, které kvetou v průběhu celého léta. Často se šuškardě říká také shorakvět, protože se její květy otevírají netradičně odshora dolů.

Pěstujeme růže
Jednou z nejušlechtilejších květin našich zahrad je královna všech trvalek – růže. Voňavé květy všech možných barev vyniknou ve váze i na zahradě, v trávníku i na záhoně. Už proto si růže zaslouží obdiv a patřičnou péči.

5 přehlížených pokojových rostlin, které přežijí i tmu.
Zná to asi každý. Koupíte si zdravou rostlinu a po několika týdnech ejhle. Uschne nebo uhnije. Věřte, že ne vždy to je vaše chyba. Možná, že se vašemu bytu nedostává tolik světla, kolik jej vaše rostlinky vyžadují.

Srpen na zahradě
Léto se překulilo do druhé poloviny a po teplých nocích a vlahých ránech nezbude ani památky. Zato se objeví první rosa a sluníčko na svatého Vavřince oznámí příchod pozdního léta. Inu, vyměřený čas se stejně zastavit nedá a tak si zahrádkář ještě může dopřát tu typickou vůni dozrávajícího ovoce, pozorovat noční oblohu s padajícími hvězdami a když má chuť něco dělat, je srpen právě ten nejvhodnější čas na dělení a přesazování rozrostlých trvalek.

Potřebujete novou konev nebo konvičku na zalévání? Nechte se inspirovat...
Konve a konvičky jsou nezbytnou pomůckou každého zahradníka i pěstitele pokojových rostlin. I na tomto běžném vybavení je však možné sledovat určité designové proměny. Mnohé konvičky jsou tak dnes k nerozeznání od interiérových dekorací. Při jejich nákupu je však třeba se zaměřit nejen na vzhled, ale především na funkčnost.