Krátké seznámení s kopřivou

Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica L.) pocházející z Asie, severní Afriky a jižní Evropy patří v současnosti mezi naše nejléčivější byliny. Nejčastěji dorůstá výšky od 30 do 150 cm a zdobí ji zubaté tmavozelené listy poseté drobnými žahavými chloupky. Díky nim si vysloužila jména jako žahavka, žíhavka či žihlava. Kopřiva se řadí mezi plevel, roste především na okrajích lesů, u cest, plotů i na rumištích. Daří se jí zkrátka všude a setkáte se s ní jak v nížinách, tak i na horách. Vyhledává spíše stinná stanoviště a vlhké půdy bohaté na dusík. Pokud by si někdo chtěl pořídit kopřivový záhon, postačí jeden výsev a rostlina se dále již vysévá sama. Navíc se rozmnožuje i kořenovými odnožemi. Kvete v období od června do října drobnými nazelenalými kvítky.

Foto: Jan Prančl, Botany.cz

Účinné látky obsažené v kopřivě

Kopřiva obsahuje velké množství minerálních látek, jako je vápník, hořčík, draslík, fosfor a železo a také vitamíny C, B a karoten, chlorofyl, třísloviny, glukokininy, celulózu acetylcholin, sacharidy, bílkoviny, histamin, fytoncidy apod. Na chloupcích se vytváří kopřivový jed a v rostlině najdete také kyselinu mravenčí a známý hormon štěstí - serotonin. V kopřivě je navíc také dvakrát vyšší obsah proteinů než v sojových bobech.

Léčivé účinky kopřivy

Kopřiva dvoudomá má velmi pozitivní vliv na lidské zdraví. Má čisticí, detoxikační, posilující a antirevmatické účinky. Dokáže ředit a čistit krev, pomáhá lepšímu krevnímu oběhu a snižuje krevní tlak. Používá se při léčbě dny, revmatických onemocnění a aterosklerózy. Vzhledem k tomu, že také odporuje tvorbu červených krvinek, je posilujícím lékem při anémii. Jde o rostlinu s antiseptickými a protizánětlivými účinky, proto je účinná v boji proti nejrůznějším kožním nemocem, jako je akné, lupénka, ekzémy, nečistá pleť atd. Také působí antivirově, je možné ji užívat proti kašli a chřipce. Zbavuje tělo kyseliny močové a snižuje hladinu krevního cukru, proto se hodí i pro diabetiky. V neposlední řadě pomáhá kopřiva také při trávení, uklidňuje žaludek a usnadňuje vyprazdňování střev. V jarním období je skvělým pomocníkem pro celkové oživení organismu. Vedlejší účinky kopřivy se objevují jen výjimečně, u citlivějších jedinců může kopřiva vyvolat alergické reakce, jako je podráždění žaludku, porucha trávení či průjem.

Jak užívat kopřivu?

Kopřiva má všestranné použití, a to jak v kuchyni, tak i ve farmacii. Pro vnitřní užití se připravují odvary z kořenů a nadzemních částí rostliny. K vnějšímu užití, tedy pro nejrůznější odvary, tinktury a nálevy jsou zapotřebí kořeny a macerované listy.

Sušení a sběr kopřivy

Pro sběr kopřiv je dobré se vybavit rukavicemi, abychom se nepopálili. Nejvhodnější dobou pro sběr jsou jarní měsíce. Od března do dubna je dobré sbírat mladé výhonky (4 až 6 nejvýše posazených listů včetně řapíku), které mají nízký obsah dusičnanů a jsou silné. Pokud však chcete využívat celé rostliny, můžete kopřivy sbírat kdykoliv během roku. Kořeny a semena se sbírají od srpna až do listopadu. Kdo chce kopřivy sušit, měl by sbírat rostliny, které jsou před květem. Také pro sušení je nejvhodnější dobou pro sběr jaro, nebo pak období od června do září. Je možný také pozdní sběr, ale musíme se vyhnout starým listům rostoucím ve stínu, které obsahují spoustu dusičnanů. Nedoporučuje se sbírat kopřivy u silnic a na rumištích. Kdo chce sušit nadzemní části kopřivy, musí je zavěsit na stinné, suché a vzdušné místo. Je možné sušení i v sušičce, ale teplota nesmí přesáhnout 60 stupňů. Kořeny kopřivy se pak suší na slunci. Usušená kopřiva se měla skladovat nejlépe v plátěných pytlících.

Kopřiva na zahradě

Ač se to nezdá, tak kopřiva je velmi užitečným pomocníkem každého zahrádkáře. Z rostliny se vyrábí kopřivová jícha, což je hnojivo na stromy a rostliny, které odpuzuje mšice a housenky. Kopřivy jsou také vyhledávanou pochoutkou motýlích housenek. Kopřivou je možné mulčovat záhony, nebo se hodí i do kompostu.

Kopřiva v kosmetice

Kopřiva je známá, že posiluje vlasy a zabraňuje jejich vypadávání. Kopřivový šampon je již stálicí na pultech drogerií. Silný odvar z kopřivy je skvělý pro omývání vlasů nebo vlasové zábaly, potlačuje také svědění vlasové pokožky a tvorbu lupů. Dodává vlasům lesk a ztmavuje světlé vlasy.

Kopřiva v léčitelství

Z kopřivy je možné si připravit kopřivový čaj, který je dobré pít při chudokrevnosti, nedostatečné tvorbě mateřského mléka, při problémech s trávením, nadýmáním, při bolestech hlavy, cukrovce a dalších neduzích. Kopřivová tinktura je vhodná při žaludečních obtížích (křeče, zahlenění, vředy), revmatismu, astmatu a chorobách vnitřních orgánů (žlučník, játra, plíce, slezina). Čerstvá kopřivová šťáva pak pomáhá při průjmech, hemoroidech, žloutence i kopřivce. Vzhledem k tomu, že kopřiva podporuje trávení, je vhodným pomocníkem při hubnutí. Nelze ji však užívat dlouhodobě, jelikož odvádí z těla vodu. V případě, že chcete kopřivu nasadit do boje s nadbytečnými kily, je nutné zvýšit příjem tekutin. Při dlouhodobějším užívání je třeba také doplňovat draslík, který je obsažen například v banánech nebo čerstvé zelenině.

Kopřiva v kuchyni

Mladé zelené a nepoškozené kopřivové listy jsou výborné do salátů. Z kopřivy lze však připravit také klasický špenát, kopřivovou polévku nebo nádivku. Aby mohly být kopřivy použity v kuchyni, je třeba listy otrhat ze stonku, v sítku (ne kovovém) omýt čistou vodou a spařit vroucí vodou.

Krémová kopřivová polévka
Potřebujeme: 500 g nasekaných kopřiv, 1 litr vody, 5 brambor, 2 cibule, 4 lžíce smetany, 5 lžiček másla, sůl, pepř nebo jiné koření.
Postup: nakrájené kopřivy, brambory a také jemně nakrájenou cibuli uvaříme ve slané vodě. Vše v hrnci rozmixujeme, přidáme smetanu a zjemníme máslem. Ochutíme solí, pepřem a oblíbeným kořením.

Kopřivový špenát
Čerstvé listy mladých kopřiv spaříme vroucí vodou a hned zase zchladíme studenou vodou. Necháme okapat, nahrubo pokrájíme a asi 15 minut dusíme. Na tuku si osmažíme drobně nakrájenou cibulku. Přidáme do kopřiv, rozmixujeme, můžeme přilít smetanu a nakonec přidáme prolisovaný česnek a koření.

Zapékané brambory s kopřivami
Potřebujeme: 2 cibule, 1 kg pórku, 1 kg brambor, 500 g spařených, nakrájených kopřiv, půl litru mléka, 3 sýry žervé, sůl, pepř
Postup: nakrájíme si cibuli a pórek na kolečka a brambory na nudličky. Vymažeme pekáč a do něj vrstvíme brambory, pórek, kopřivy, cibuli a jednotlivé vrstvy průběžně solíme a pepříme. Poslední horní vrstva by měla být bramborová. Sýr žervé rozšleháme v mléce a nalijeme na směs. Na vrch poklademe plátky másla a pečeme ve vyhřáté troubě, dokud nebudou brambory měkké a nebudou mít zlatavou kůrku.

Kopřivová nádivka
Nakrájené housky nebo rohlíky zalijeme horkým vývarem a necháme změknout. Přidáme na malé kostičky pokrájenou předvařenou zeleninu, jako je mrkev, petržel a celer, nakrájená drůbeží játra, vejce a nadrobno nakrájené a spařené kopřivy. Směs okořeníme majoránkou a popepříme. Přidáme nakrájenou petrželku, pažitku, nebo libeček. Pečeme pozvolně v troubě asi 45 minut.

- japa -