Brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus) je rostlina z čeledi vřesovcovitých, rodu brusnice, která je známá spíše pod lidovým názvem borůvka. Souvislý porost je označován jako borůvčí a vyskytuje se ve vlhkých listnatých a smíšených lesích i na pasekách po celé Evropě, v Asii a Severní Americe. Plodem brusnice borůvky jsou modré bobulovité plody mající výraznou chuť.

Odrůdy borůvek

Od roku 1905, kdy začal ve Spojených státech amerických doktor Coville šlechtit divoce rostoucí borůvky, bylo již vyšlechtěno množství odrůd a ještě dnes vznikají nové. Šlechtitelé se snaží dosáhnout výraznější chuti borůvek a větší velikosti plodů. Výběr vhodné odrůdy tak dnes není zrovna snadnou záležitostí. Jednotlivé odrůdy se od sebe liší nejen zmiňovanou chutí a velikostí plodů, ale také velikostí samotných rostlin a třeba dobou zrání.

Vaccinium myrtillus, Foto: http://www.globalherbalsupplies.com

Velmi často se setkáváme s borůvkami kanadskými a americkými, ale málokdo je schopen říct, jaký je mezi nimi rozdíl. Toto rozdělení vzniklo právě v Americe a v Evropě vytvořilo trochu chaos, protože u nás pod pojmem borůvka známe klasickou brusnici borůvku (Vaccinium myrtillus), tedy borůvku obyčejnou, kterou nacházíme v lesích. V Americe však pod pojmem blueberry dostanete borůvku americkou „highbush“, která je pěstována pro přímý konzum a zmrazení. Nikdy se nepoužívá do marmelád, šťáv, džemů apod. Díky své velikosti je ideální na přímou konzumaci. Kdo by za velkou louží zatoužil po evropské brusnici borůvce, najde jí pod názvem billberry.

Keříky borůvky kanadské jsou oproti americkým podstatně nižší a také plody jsou menší, zato však aromatičtější a více barví. Proto se používají v konzervárenství pro výrobu šťáv, džusů, marmelád atd. Aby toho nebylo málo, vyskytují se u nás ještě další, zcela jiné rostlinné druhy, které je možné s borůvkami zaměnit. Jde například o zimolez (Lonicera), který je nazýván také Kamčatská borůvka, nebo s muchovníkem (Amelanchier), jež je známý jako borůvkový stromek, nebo Amelanchierova borůvka.

Na našich zahrádkách se nejčastěji setkáte s borůvkou chocholičnatou (Vaccinium corymbosum), která je známá spíše pod názvem borůvka zahradní či velkoplodá a často je označována také za borůvku kanadskou. Má několik odrůd a při výběru té nejvhodnější se musíte zamyslet nad tím, jestli chcete plody sklízet velmi brzy, nebo upřednostňujete pozdější měsíce. Borůvky je totiž možné zakoupit v několika kultivarech v různé ranosti.

K osvědčeným odrůdám borůvky chocholičnaté patří:
Rané - Earliblue, Duke
Středně rané - Blueray, Bruecrop
Polopozdní - Berkeley
Pozdní - Herbert, Jersey

Jak borůvky pomáhají?

Borůvky jsou již po staletí známy svými léčivými účinky. Jsou bohatým zdrojem antioxidantů (karoten, antokyan, pterostilben, bioflavonoidy, třísloviny) a blahodárně tak působí na lidský organismus. Jsou bohaté na vitamin C, vitamíny skupiny B a provitamin A, obsahují rovněž ovocné cukry a látky jako železo, měď, zinek, chrom, hořčík, draslík a mangan. Díky všem těmto prospěšným látkám pomáhají borůvky posilovat imunitní systém, působí proti volným radikálům, užívají se jako prevence proti některým druhům rakoviny, snižují hladinu cholesterolu v těle, cukry a tuky v krvi, čistí ledviny i močové cesty, pomáhají při střevních obtížích, kolikách i otravách jídlem. Konzumací borůvek zbavujeme tělo škodlivin a zlepšujeme funkci lymfatického systému. Tyto bobule také zlepšují zrak, léčí šeroslepost a pomáhají při hubnutí. Dále mají uklidňující a antistresové účinky. Tělu prospěšné jsou však také listy borůvek, které mají velmi podobné účinky jako plody samotné. Odvar z listů pomáhá tlumit projevy lupénky a různých kožních onemocnění.

Highbush blueberry, Foto: Agriculture and Agri-Food Canada

Pěstování borůvek

Borůvku chocholičnatou pěstujeme na kyselých půdách, dobře se jí daří jak v nížinách, tak i ve výškách do 750 metrů nad mořem. Ve vyšších nadmořských výškách se doporučuje pěstovat jen rané, středné rané a středně pozdní odrůdy s dostatečnou mrazuvzdorností. Pokud myslíte, že vaše půda není dost kyselá, můžete si vhodné podmínky pro pěstování vytvořit pomocí speciálních substrátů, hnojiv, okyselovačů a komplexů enzymů. Aby bylo vaše pěstování borůvek úspěšné, musíte respektovat nároky rostlin na stanoviště, půdu a dodržovat několik zásad pěstování. Borůvky začínají plodit až 3 rok, plná plodnost pak nastupuje v šestém roce. Keře jsou dlouhověké, běžně se dožívají 30 let, výjimkou nejsou ani 60leté keře. Z jednoho keře je možné v období plné plodnosti sklidit 2,5 až 6 kilogramů bobulí.

Výsadba

Borůvka je sice samosprašná rostlina, ale je dobré ji vysazovat ve svou a více rostlinách, protože to pozitivně ovlivní opylení a následnou sklizeň. Nejvhodnější je vysazení několika různých odrůd, které tak budou dozrávat postupně a my si prodloužíme dobu sběru plodů až do pozdního léta. Půda pro borůvky musí mít zvýšenou kyselost (pH kolem 4,5) a zvýšenou vlhkost. Vhodná je rašelina, ne však čistá! Rašelina sice vytváří v půdě kyselou reakci, ale neobsahuje žádné živiny. Ideální je proto speciální substrát, který má vyvážené pH a navíc obsahuje správný poměr živin. Pokud si můžeme vybrat, umístíme rostliny na slunné stanoviště – výsledkem bude ranější sklizeň a aromatičtější plody.

Nejvhodnější dobou pro výsadbu je jaro, protože rostliny budou mít dostatek času na zakořenění. Keříky umisťujeme do jámy o průměru minimálně 0,5 metru. Na dno a na strany dáme ještě netkanou textilii, nebo proděravěnou fólii a jámu zasypeme rašelinou. Před samotnou výsadbou je dobré namočit kořeny rostlin na 2 hodiny do vody. Keře vysazujeme alespoň 1,5 metru od sebe.

Zálivka a hnojení

Jelikož borůvky nesnáší chlor a vápník, je důležité na zalévání používat dešťovou vodu. Voda z kohoutku není vhodná, protože právě tyto dva prvky obsahuje. Na dostatečnou zálivku nezapomínejte zejména v období tvorby plodů. Také při hnojení je nutné se vyvarovat hnojiv s obsahem chloru a vápníku. Nejvhodnější je používat hnojiva určená přímo na borůvky. V prvním roce však ještě nehnojíme, protože kořeny jsou velmi citlivé a mohly by tak být poškozeny. V dalších letech už se nemusíme obávat a dopřejeme rostlinám množství uvedené na návodu daného hnojiva. Hnojivo se rozprostře na povrch půdy a zasype mulčem. Rostlinám se dá také přilepšit komplexem enzymů a huminových kyselin, které jsou hlavní složkou humusu.

Řez pro zdraví borůvek

Pokud chcete dosáhnout co největší sklizně kvalitních plodů, musíte borůvky čas od času prořezat. První roky keříky ještě nepotřebují stříhat, řez stačí provést až po dvou nebo třech letech. Poté pokračujte ve zhruba tříletém intervalu. Řez je vhodné provádět na konci zimy, ideální dobou je únor. V tuto dobu již bezpečně poznáme květní pupeny, které jsou v porovnání s těmi listovými nápadně kulatější. Řezem odstraníme nejstarší větvičky s malými přírůstky, které se nachází až u země, tím podpoříte růst výmladků. Dřevo borůvek je plodné několik let, pokud tedy chcete, můžete rostliny nechat přirozeně růst jako keře.

- jpa -