Nadcházející dny jsou pro předpěstování zeleniny i okrasných rostlin naprosto ideální, proto bychom neměli zahálet a vše si pečlivě připravit. Co vše je k předpěstování potřeba, jak správně postupovat při sázení i následné péči o rostlinky a čeho všeho se vyvarovat vám objasníme v tomto článku.

Rostliny vhodné pro předpěstování

Pro předpěstování je vhodná zelenina, jako jsou saláty, také košťáloviny (zelí, brokolice, kedlubny), okurky, dýně, papriky, rajčata, celer či lilky. U zeleniny jako je mrkev, fazole, špenát, nebo červená řepa předpěstování není nutné, semínka se mohou zasazovat přímo do záhonů. S předpěstováním okrasných rostlin se začíná nejčastěji v únoru a březnu, ale jsou i takové rostliny, které se mohou vysévat již od prosince. Jednou z nich je například oblíbená pelargonie. Pokud koupíte semínka v sáčku, vždy se řiďte podle pokynů výrobce a nevysévejte je dříve, než uvádí. Mohlo by se stát, že by vaše sazenice přerostly a takové se pak špatně ujímají, špatně rostou a často jsou napadány různými chorobami. V neposlední řadě pak také podstatně méně plodí.

Do čeho semínko zasadit?

Pro výsev semen budeme potřebovat misku, kelímek nebo jinou plastovou nádobku. Možností je také použití „miniskleníku“ s rovnou nebo lichoběžníkovou stříškou. Co se týče zeminy, bude zapotřebí substrát, který neobsahuje moc živin. Pro výsev a následný růst sazenic se často používají také jiffy (speciální rašelinové sadbovací tablety), Agroperlit, lisované kokosové vlákno, nebo speciální substráty určené pro předpěstování.

Jiffy, někdy nazývané také „bobtňáky“ mají téměř 100% úspěšnost a jejich použití je velmi jednoduché. K jejich výhodám patří, že dobře drží vodu i vzduch a při přesazování klíčků nepoškodíme kořeny- jiffy se vkládají i s klíčkem do truhlíku. Agroperlit je ideální pro výsev paprik, jeho drobná zrna nerostného původu mají jedinečné vlastnosti – zlehčují a provzdušňují zeminu a přispívají k její chemické rovnováze. Kokosové vlákno má podobné vlastnosti jako jiffy a příznivě ovlivňuje růst semenáčků. Možné je samostatné použití nebo smíchání se substráty. Nabízí se samozřejmě také použití klasického zahradnického substrátu, který má však ve srovnání se speciálními substráty poměrně málo humusu.

Dezinfekce substrátu je nutná!

Ať už jste zvolili jakoukoliv zeminu, musíte ji před výsevem semen propařit a tím ji dezinfikovat. Odstraníte tak veškeré zárodky nemocí a drobných škůdců. U nepropařených substrátů hrozí, že budou sazeničky napadeny houbovou chorobou známou jako padání klíčních rostlin. Ta způsobuje odumření rostlin. Propaření je nejlepší provádět v horkovzdušné troubě při teplotě 90 až 100 stupňů po dobu zhruba deseti minut. Jiffy, kokosové vlákno ani perlit se propařovat nemusí, do nich můžete beze strachu rovnou vysévat.

Jak zasadit semínko?

Výsevní misku naplňte do dvou třetin substrátem a nasypte do něj semínka. Ta překryjte hlínou a poté vše zalijte vodou – nejlépe dešťovou nebo vlažnou. Celou misku (pokud nemáte miniskleník) zakryjte průhlednou fólií a najděte pro ni teplé místo bez přímého světla. Není dobré dávat sazeničky přímo na topení, ideální je teplota od 17 do 22 stupňů Celsia. Nezapomeňte si na misku napsat název rostlinky, kterou v ní pěstujete. Jedině tak budete posléze vědět, čemu se daří a čemu naopak ne.

Jak se o výsevní misku starat?

Fólie, kterou jste misku překryli, přispívá k průběhu fotosyntézy a tím urychluje růst rostlin. Jednou či dvakrát denně fólii odkryjte, abyste semenům dopřáli čerstvý vzduch. Jakmile vyraší první klíčky, větrejte misku častěji a na delší dobu. Teď je důležité, abyste rostlinkám zajistili vyrovnanou teplotu a dostatek světla. V nádobkách je třeba rosením udržovat i dostatečnou vlhkost, ale nesmíte je přelít. Vysoká vlhkost škodí, způsobila by hnilobu a měla by za následek i houbové choroby. Rostlinky roste tak akorát, správnou vlhkost vzduchu poznáte podle zapařené fólie, která vegetaci zakrývá.

Kdy je třeba sazeničky přesadit?

Mladé rostlinky jsou vhodné pro přesazení do květináčů a truhlíků v době, kdy jsou silné, začínají se táhnout do výšky a mají již vyvinuté dva pravé lístky. Kořenový systém takovéto rostliny je již dosti silný a tak mu opatrná manipulace neublíží. Zhruba v polovině března, kdy se začnou prodlužovat dny, dojde také ke zrychlení růstu rostlin. Veškerá pěstební zařízení je tak třeba přesunout na světlé a teplé místo. První jarní sluneční paprsky mají na sazeničky opravdu blahodárné účinky. Nejvhodnější dobou pro vysazování zeleniny do záhonků je zhruba polovina května, ale u salátů a některých druhů zelí je možné začít s výsevem již v průběhu dubna.

Jak přesazujeme?

Pokud máte sazeničky v jiffech, kokosových vláknech či rašelinových květináčích, můžete je dát do zeminy společně s rostlinkou. Jde o přírodní materiál, takže květináč v půdě bez jakýchkoliv škodlivých zbytků zetlí. Nejenže si tím usnadníte práci, ale také zamezíte možnému poškození kořenů. Květináč je třeba nejdříve ponořit do vlažné vody, poté naříznout a vsadit do půdy. Metoda používání rašelinových květináčů se mezi zahrádkáři těší velké oblibě, protože zároveň pomáhá chránit rostlinky před šokem, ke kterému někdy při klasickém přesazování dochází. Pokud máte sazeničky v jiffech, nezapomeňte nastřihnout síťku, která drží kořenáček pohromadě.

- jpa -

Foto: Hornbach