Pěstování jiřin, královen podzimních zahrad
13.08.2011
Původním domovem jiřiny neboli "slečny mezi kvítím, s nádherným šatem, ale prázdnou lící", jak ji nepříliš lichotivě nazval obrozenecký básník František Ladislav Čelakovský, je americký kontinent, a přesto se jiřiny v zahradách staly královnami pozdního podzimu.
Jiřiny byly pro ozdobu evropských zahrad objeveny poměrně pozdě v mexických horách koncem sedmnáctého století. O dovoz jiřin na starý kontinent se postaral španělský místokrál, který nechal ihned odeslat několik exemplářů do Madridu. Několik let trvalo, než dvorní zahradníci vyšlechtili za vysokými zdmi královského sídla Escorialu jiřinu do takové podoby, kdy se s ní král mohl pochlubit veřejně. Jednu hlízu věnoval také anglickému vyslanci, a tím začala nejslavnější éra v pěstování jiřin, neboť jejich šlechtění se stalo módním koníčkem lepší společnosti, který se ujal i v Čechách. V osmnáctém století se však ještě nekonaly speciální květinové výstavy, ale krása jiřin se prezentovala na vyhlášených jiřinkových slavnostech ve Skaličce u České Skalice, jejichž účelem bylo vedle předvádění dcer na vdávání i předvádění nově vyšlechtěných druhů jiřin.
K jejich rozšíření přispělo i to, že se snadno pěstují téměř v každé zahradě. Nepotřebují totiž žádnou speciální půdu, a dokonce se mohou sázet opakovaně na totéž místo. Velmi jim však prospěje, pokud jim vyhradíme místo na plném slunci a upravíme kyselost půdy k neutrální hodnotě přidáním dolomitického vápence.
Hlízy jiřin se vysazují koncem dubna až začátkem května tak, aby byly zakryty asi deseticentimetrovou vrstvou půdy. Při mělké výsadbě mohou "krčky" hlíz poškodit pozdní jarní mrazy, a rostlina již znovu neobrazí a uhyne. (Krček je místo na přechodu mezi hlízou a stonkem rostliny). Hlízy opatrně očistíme od zeminy a rozdělíme je na tolik částí, kolik z nich vyrůstá stonků. Hlízu uložíme do jamky, do poloviny zahrneme zeminou, dobře nohama upěchujeme půdu a důkladně zalijeme. Po vsáknutí vody na hlízy nahrneme zbývající suchou zeminu (třeba i do hrůbku), aby dobře izolovala vlhkost a pupeny mohly začít růst. Protože ne všechny jiřiny mají dostatečně pevné stonky, aby odolaly polámání větrem, při sázení ze severní strany k hlíze zasuneme opěrný kolík.
Během vegetace odřezáváme odkvetlé květy, a pokud chceme vypěstovat opravdu výstavní a velké květy, vylamujeme boční výhony.
Protože jiřiny nepatří mezi mrazuvzdorné rostliny, hlízy z půdy vybíráme v průběhu října nebo pokud listy spálí první podzimní mráz: Správně se hlízy mají uskladnit v chladném prostředí, ale bohužel, v moderních sklepích s ústředním topením je poměrně teplo. Kdo chce uchovat hlízy jiřin pro příští rok, může použít následující osvědčený postup:
Hlízy z půdy opatrně vyndáme rycími vidlemi, aby se nepoškodily. Stonky seřízneme deset až patnáct centimetrů nad zemí a necháme několik hodin zaschnout. Mezitím si připravíme dostatečně velké, dostatečně pevné kapsy z pevných plastových sáčků, do nichž na dně i na bocích kancelářskou děrovačkou vytvoříme otvory. Oschlé hlízy, i se zbytkem půdy na kořenech vložíme do kapes, které nahoře svážeme tak, aby stonky vyčnívaly ven. Kapsy narovnáme do bedničky, označíme je štítkem se jménem druhu nebo podle barvy jiřin a uskladníme je ve sklepě nebo chladné místnosti. Výhodou je, že hlízy nevysychají a průhledný obal umožní snadnou kontrolu, zda hlízy nehnijí.
V současnosti jsou všechny pěstované jiřiny převážně vyšlechtěné hybridy. Podle tvaru květních úborů se zařazují do několika skupin: Z nízkých druhů, které se často využívají na obruby trávníků, záhonů nebo okenních truhlíků jsou vhodné jednoduše kvetoucí jiřiny, které mají typický vzhled květů se žlutým středem obklopený lístky, které mohou mít různé barvy. Poloplné jiřiny mají mezi žlutým středem a okrajovými lístky "náhrdelník" drobných různobarevných lístečků a anemonkovité jsou ty, kde je žlutý střed nahrazen do trubky stočenými lístky téže barvy jako okrajové. Vysoké velkokvěté jiřiny se dále dělí podle tvaru na tzv. dekorační, s velkými, široce rozloženými květy, leknínovité s velkými květy připomínajícími květ leknínu. Jiřiny, jejichž květní lístky jsou stočené do trubek a na konci jsou různé rozeklané, označujeme jako kaktusovité a polokaktusovité. Pokud jsou květy uspořádány do kuličky nebo do polokoule, patří do skupiny pompónkovitých, a jiřiny s různým exotickým zbarvením, se skvrnami nebo zvláštním tvarem lupenů se pak řadí mezi orchidejovité, pivoňkovité a mnoho dalších.
K řezu do vázy se více hodí velkokvěté dekorační jiřiny a pompónky, které můžeme do aranžmá kombinovat s letničkami, okrasnými trávami, květy trvalek či větévkami s okrasnými plody.
Autorka: Irena Forejtová
Foto: Langrovo zahradnictví
Související články
Pěstujeme šantu neboli nepetu
Nechejte rozkvést klematis na vaší zahradě
Podzimní a zimní nápady pro aranžmá dekorací
Pěstujeme levanduli
Článek byl zobrazen 17124 krát.
Diskuze k článku
Nenalezen žádný záznam
Kontextová reklama
Dřevěné šperky a bytové dekorace
Výrobky ze dřeva - dřevěné šperky, módní a bytové doplňky, velikonoční a vánočná dekorace. Široká nabídka produktů přímo od českého výrobce.Schody na zakázku od českého výrobce
Trepp-art vám nabízí dřevěné a ocelové schody a schodiště na zakázku. Máme za sebou téměř 20 let zkušeností a tisíce realizací po celé Evropě. Digitální zaměření po celé ČR je zdarma.SYSTRA - žaluzie, rolety, markýzy
Český výrobce stínící techniky - dodáváme venkovní žaluzie, screenové rolety, venkovní rolety, interiérové stínění, markýzy a slunolamy. Atypy jsou naše specialita.
Další články na téma Zahradnictví a zahradnické potřeby
Pěstování masožravých rostlin v bytě
Pokud vám běžné pokojové rostliny přijdou nudné, můžete si domů pořídit rostliny masožravé, které jsou nejen krásné na pohled, ale zároveň v nás vzbuzují jakýsi respekt. My se však ničeho bát nemusíme, pro nás jsou neškodné, ale pro řadu hmyzích druhů představují hrozbu. S pěstováním můžete začít kdykoliv, je to poměrně nenáročné.
Okrasné trávy – skvosty babího léta
Okrasné trávy doplňují trvalkové záhony po celý rok, ale teprve na sklonku léta a na podzim naplno vynikne jejich půvab. A zdobí i v zimě. Jsou oblíbené zejména pro svou jednoduchost a přirozenost, navíc se hodí na každou zahradu – u venkovského stavení i v moderní městské zástavbě.
Pěstujeme granátovník
V našich podmínkách je granátovník cennou pokojovou rostlinou. Je především velmi dekorativní svými listy a květy, na pěstování je nenáročný, vyžaduje však studené zimování.
Proč mít na zahradě dvouletky
Ještě donedávna bývaly nepostradatelnými květinami venkovských zahrádek, ale dnes už si na ně málokdo vzpomene. Babiččina zahrádka se bez dvouletek zkrátka neobešla už proto, že řada z nich patří mezi léčivky.
Jaro v květináčích a miskách – jarní květiny a cibuloviny
Jak se nejlépe rozloučit se zimou než kyticí pestrých barev! Na terase či balkoně je ještě pro většinu rostlin příliš chladno, o to lépe se však budou jarní květiny vyjímat třeba na stole nebo na okně, za nímž zuří jedna z posledních letošních vánic. Atmosféru jara si můžete navodit doma v podobě různých aranžmá.
Zahradní květiny V. – Pelargonie neboli muškát
Jednou z nejčastějších kvetoucích rostlin, které můžeme spatřit na balkónech, terasách a zahradách, jsou muškáty neboli pelargonie. Tato nijak zvlášť náročná květina, jejíž květy existují hned v několika barvách, kvete celé léto.
Jak vybrat kompostér? Důležitý je materiál i rozměry
Kvalitní kompost z vlastní zahrady je požehnáním pro každého pěstitele a ceněným hnojivem. Je ale také možností, jak zužitkovat maximum zahradního a kuchyňského bioodpadu. Nevíte, jaký kompostér vybrat? Poradíme vám, na co se zaměřit.
Pěstování zázvoru v květináči nebo na zahradě
Zázvorový kořen se v devadesátých letech minulého století stal módní záležitostí. Kdo nepije zázvorový čaj či pivo a nežvýká kandovaný zázvor, jakoby ignoroval zásady zdravé výživy. Patříte-li k vyznavačům čerstvého zázvoru, můžete se pokusit si jej vypěstovat, ale upřímně – kvalitní oddenky je lepší koupit v supermarketu.