Příprava zahrady na jaro
24.02.2023
Zapálení zahradníci se nemůžou dočkat, až zaboří ruce do půdy. Před ostrým startem sezony ale nepodceňte důkladnou přípravu. To, co investujete do zdraví a vitality rostlin a zahrady hned na začátku, vám ušetří spoustu práce a zklamání později. Jak na to?
1. Plánujte
Teď nastal ten správný čas sednout si a zapřemýšlet nad tím, jak bude náš letošní rok v zahradě vlastně vypadat. Jestli budeme budovat nové záhony, sázet trvalky, dřeviny a keře, zda máme v plánu stavět například pergolu a vysadit k ní popínavky nebo jestli letos budeme pěstovat letničky a zeleninu.
Nejlepší je podívat se na zahradu svrchu a přenést své plány na papír. Vyznačte si všechna místa na zahradě, která chcete osázet. Stačí čtverečkovaný papír, kam si záhony překreslíte ve zmenšeném měřítku. Jako první si napište seznam plodin a květin, které byste letos chtěli nasít a vysázet. Pak si promyslete, na jaké ploše je chcete pěstovat, jaký prostor potřebují a jaké mají nároky na stanoviště a půdu.
Jarním výsevům zeleniny a letniček můžete pro přehlednost věnovat zvláštní osevní plán. Které plodiny a odrůdy se vám osvědčily z loňska a neměly by chybět ani letos? Jaké nováčky chcete tento rok zařadit? Čemu se naopak loni na zahradě nedařilo? Přišli jste na to, proč se nevedlo? Příčinou může být nevhodná půda, špatná předplodina, ale i nepřátelské druhy rostlin v nejbližším sousedství. Pozornost věnujte i rozmístění jednotlivých plodin. „Zelenina potřebuje každý rok změnu stanoviště, aby půda nebyla vyčerpaná. Pokud na záhonu byly minulý rok luštěniny, tentokrát vysejte košťáloviny a místo kořenové zeleniny letos pěstujte plodovou. Pozor, patří sem i výjimky. Brambory by nikdy neměly přijít po rajčatech a naopak, přitahují totiž stejné typy plísní. Naopak volný prostor po hrachu a dalších luštěninách bude prospívat všem druhům zeleniny díky půdě obohacené dusíkem,“ radí zahradnice weiki Michala Brabcová.
2. Připravte půdu
Záhony zbavte plevele, a pokud jste pořádně nepohnojili záhony na podzim, navozte na ně kompost. Ten je po zimě trochu „ospalý“, dlouhotrvající nízké teploty totiž tlumí aktivitu rozkladných mikroorganismů, proto ho osvěžte sprškou probiotik pro kompost, které okamžitě nastartují ty správné kompostovací procesy. „Probiotika weiki také zlepší strukturu půdy i její schopnost udržet v sobě vláhu a živiny. Pokud zemina není vyloženě slehlá a beznadějně udusaná, záhony neryjte. Půda se z hlubokého rytí vzpamatovává minimálně dva týdny a pro malé sazenice i prospěšné bakterie je čerstvě přerytá zemina vyloženě nepřátelské prostředí,“ doplňuje zahradnice weiki Michala Brabcová. Na jaře stačí záhonky většinou jen zlehka nakypřit motykou. Pak je urovnejte a zamulčujte. Mulč udrží vláhu v půdě a ochrání ji před rozmary jarního počasí, poskytne rostlinám dostatek organické hmoty a zamezí šíření plevele. Důležité je, aby rostlina měla k dispozici zdravou půdu už od samého počátku.
2. Vysévejte
Některá semínka můžete nasít rovnou do půdy. Už koncem února a v březnu můžete do připravených venkovních záhonů vysévat například mrkev, ředkvičky, petržel, špenát, raný salát, hrách, kopr, cibuli nebo česnek. Jiná semínka se vyplatí raději předpěstovat doma nebo ve skleníku. Předpěstovávají se hlavně teplomilné rostliny, které by v našem podnebí nestihly vykvést či plodit. Patří sem ale i běžná zelenina, na které si na jaře chceme pochutnat co nejdřív.
V únoru tak za okno či do vytápěného skleníku vyséváme celer, raný salát, papriky, lilek, kedlubny či brokolici, z květin pak lobelky, plamenky nebo třeba hledíky. V březnu přidáme rajčata, melouny, cukety či bazalku. Před výsevem je dobré semínka namočit ve vodní lázni, do níž přidáme bylinky či užitečné mikroorganismy – budou tak lépe klíčit. Zasaďte je do sadbovače, mělkého květináče či miniskleníku se speciálním substrátem pro výsev a množení a nádoby postavte nejlépe na jižní okno, budou potřebovat spoustu světla.
3. Přesazujte a pečujte
Jakmile se objeví dva pravé lístky, přesaďte rostlinky do většího květináče a pravidelně zalévejte. Do zálivky přidávejte užitečné bakterie. Proč? „Prospěšné mikroorganismy pomohou mladé rostlince s tvorbou bohatého kořenového systému. Potravou pro užitečné bakterie jsou totiž kořenové výměšky, takový gel, který produkuje rostlina, aby bakterie přilákala ke spolupráci. Na oplátku za potravu zase bakterie rostlině „předžvýkávají‘ živiny z organické hmoty do formy, kterou dokáže využít. Hlavně plodová zelenina, jako rajčata, papriky, lilek, dýně, cukety nebo třeba okurky, potřebuje hodně živin. Organické hnojení ale obsahuje živiny ve složitých sloučeninách, které rostliny neumějí z půdy vstřebat, proto potřebují pomoc užitečných bakterií. Rostlinky také mají díky silnějším a rozvinutějším kořenům a lepší výživě energii vzpamatovat se z šoku z nového prostředí,“ dodává Michala Brabcová, zahradnice weiki.
U přesazených sazeniček můžete pozorovat, jak prospěšné bakterie pomáhají sazeničkám zvládat stres. Ty, které po pikýrování ošetříte probiotickou zálivkou, se lépe ujmou a budou vitálnější. „Bakterie produkují růstové fytohormony, díky kterým rostlina rychleji roste, tvoří víc listů a lépe se přizpůsobí změně. Rostlinky mají díky silnějším a rozvinutějším kořenům a lepší výživě energii vzpamatovat se z šoku z nového prostředí. Později na záhoně nebo v truhlíku zase s pomocí užitečných baterií získají sílu pro boj s nepřízní počasí nebo s různými chorobami a škůdci. Bohatá kořenová vlákna jim také zajišťují stabilitu a zabraňují erozi půdy,“ vysvětluje Michala Brabcová.
Užitečné bakterie také rostlinám průběžně dodávají potřebnou dávku fosforu a draslíku. Díky tomu pak sklidíte sladší rajčata nebo jahody, protože zejména tyhle prvky mají přímý vliv na výslednou kvalitu a chuť plodů. Zeleniny i ovoce se také může urodit víc. U macešek zase můžeme vidět, že zálivka měla vliv na bohatost květů. Rostliny, které žijí v souladu s bohatým půdním životem, budou silnější a rychleji porostou, využijí více živin a dostanou se i k potravě a vodě v hlubších vrstvách půdy. Výsledkem je větší a kvalitnější úroda. Probiotika weiki také zvýší odolnost sazeniček a ochrání je před plísní a patogeny, pro které je mladá rostlina snadným cílem.
Text: Adéla Steinová
Foto: weiki
Přečtěte si také
Březen na zahradě – vhodná doba pro sázení i řez stromů
Zahrada v únoru: Zima se loučí, jaro bere za kliku
Tajemství biozahradničení a biopěstování – odměnou vám budou zdravé a chutné plody
Článek byl zobrazen 2412 krát.
Diskuze k článku
Nenalezen žádný záznam
Kontextová reklama
Dřevěné šperky a bytové dekorace
Výrobky ze dřeva - dřevěné šperky, módní a bytové doplňky, velikonoční a vánočná dekorace. Široká nabídka produktů přímo od českého výrobce.SYSTRA - žaluzie, rolety, markýzy
Český výrobce stínící techniky - dodáváme venkovní žaluzie, screenové rolety, venkovní rolety, interiérové stínění, markýzy a slunolamy. Atypy jsou naše specialita.Schody na zakázku od českého výrobce
Trepp-art vám nabízí dřevěné a ocelové schody a schodiště na zakázku. Máme za sebou téměř 20 let zkušeností a tisíce realizací po celé Evropě. Digitální zaměření po celé ČR je zdarma.
Další články na téma Zahradnictví a zahradnické potřeby
Zdravá a krásná dýně
Dýně jsou jedním z nejzdravějších druhů zeleniny. Jsou po ruce, i když záhony na zahrádce dávno zejí prázdnotou. Dýně uskladněná v suchu a chladnu totiž vydrží až do jara.
Pěstujeme půdopokryvné rostliny – ve stínu, na slunci nebo na skalce?
Na zahradě jsou prostě místa, kde se trávníku zkrátka nedaří a místo do zeleně se tak koukáme na nevyužitou hliněnou plochu. Zelený koberec však můžeme nahradit pomocí půdopokryvných rostlin, které plochu elegantně zakryjí. Kromě toho, že s nimi bude naše zahrada krásná, bude také téměř bezúdržbová.
Kopečkové neboli vyvýšené záhony jsou ideální pro „líné“ zahrádkáře
Vyvýšené kopečkové záhony umožňují na nejmenší pěstitelské ploše nejvyšší výnosy a dobrou kvalitu zeleniny, Lidově řečeno, kopečkové záhony nejsou v podstatě nic jiného než hromada kompostu, nezvykle umístěná na osluněném místě.
Jak vybrat a položit travní koberec
Zakládáte zahradu, nebo potřebujete zrekonstruovat tu stávající a nevíte si rady s tím, jak správně založit trávník? Pokud nechcete dlouho čekat, než se zazelená travní semeno, můžete na zahradu položit travní koberec. Na co si dát při jeho nákupu pozor a jak pokládku provést si povíme v tomto článku.
Jaro na zahradě - začněte co nejdříve a zahrada vás odmění bohatou úrodou
Podle pranostik se říká: březen, za kamna vlezem, duben, ještě tam budem. Teploty v jarních měsících mohou být sice jako na houpačce a padat stále ještě k nule, zahrádkářům by však žádné rčení nemělo stát v cestě. Už nyní je třeba pomyslná kamna nechat daleko za sebou a pustit se do zahrady, která volá po pozornosti.
Nebojte se tvarování živých plotů
Živý plot ohraničující vaši zahradu je skvělým řešením, jak zamezit zvědavým pohledům kolemjdoucích. Než se jej však rozhodnete založit, měli byste mít představu o tom, jaké má výhody i nevýhody a jakou péči bude nutné mu věnovat. Jedině díky pravidelnému zastřihávání a tvarování se vám z něj nestane nezvladatelná houština.
Ochranné pomůcky při práci na zahradě
S dodržováním bezpečnosti práce si většina zahrádkářů hlavu neláme. Proč také, když žádná pokuta nehrozí a obdělávají si své. Jenže neštěstí nechodí po horách, ale po lidech a někdy stačí málo, aby se zabránilo nejhoršímu.
Kompost, kompostování a ekozahrádka
Kompostování je v podstatě ekologické zpracování biologického odpadu ze zahrady i kuchyně. Pravda, poněkud časově náročnější, avšak na jeho konci čeká na zahradníka kvalitní humus, který lze použít ke hnojení půdy. Humus totiž obsahuje minerální látky a důležité živiny, dokáže také zvýšit vzdušnost půdy a zabránit propustnosti vody.
