Chodníky a cesty v zahradě
23.03.2006
Každý majitel zahrady si určitě přeje aby po chodnících prošel suchou nohou. Proto se vyplatí trasy často používaných cestiček pečlivě naplánovat dříve, než je začneme dláždit.
Charakter zahrady je dán jak materiálem, z něhož je zhotovena, tak i vším co cestu doprovází, včetně toho, jaké výhledy poskytuje a kde končí. Zahradní cesty i prostranství by měly být zhotoveny ze stejného materiálu, aby se dosáhlo optické jednoty. Trh nám nabízí mnoho možností. Ať již použijeme štěrk, dřevěnou dlažbu, desky z přírodního kamene, nebo cihly zvonivky, zvolíme takový materiál, který se hodí k okolní zahradě. Základem kvalitní cesty je dobře upěchované lože. Jeho sklon či vyklenutí a výšku zvolte podle vlastností půdy a intenzity využívání cesty. Čím více budete po cestě chodit a čím těžší je půda, tím vyšší drenážní vrstvu a hlubší lože cesta potřebuje. Výšku lože a výběr materiálu pro drenážní vrstvu rovněž ovlivňuje konečná podoba povrchu cesty - tedy zda bude cesta pískovaná, dlážděná, štěrkovaná nebo vysypaná drcenou kůrou. Šířka cest se na zahradách u rodinných domů pohybuje od 1 - 1,5 m.
SÍLA PŘÍRODNÍHO KAMENE
Přírodní kámen je nejvhodnější pro nenucenou hru tvarů a struktur a mnoha majitelům zahrad se líbí natolik, že jsou ochotni investovat i více peněz. Z přírodního kamene se dělají dlaždice a desky o různé tloušťce. Kamenné desky mohou být pravoúhlé nebo nepravidelné. Jejich horní plochy jsou buďto hrubě opracovány, nebo vybroušeny na hladko. Hodí se na místa kde plánujete zahradní sezení.Dlaždice ve tvaru kostky mají vrchní stranu většinou nepravidelnou, což trochu zhoršuje chůzi po nich. Z malých mozaikových dlaždic (délka hrany 8 až 10 cm) je možné vytvářet překrásné vzory. Při výběru tohoto materiálu pamatujte na to, že přírodní kámen později trochu ztmavne. Přírodní kamenné desky se zapouštějí do připraveného lože. Ve spodní části bude udusaná jílovitá vrstva pokrytá drobnějším štěrkem a ní vysypeme hebkou vrstvu písku. Spáry lze vymazat cementovou maltou. Plocha se zpevní a nebude prorůstat plevely. Tento zásah však může někdy působit nepřirozeně, proto volné nezabetonované spáry můžeme osadit úrazníkem (Sagina subulata) nebo chrustavečkou (Paronychia). Tyto hezké, nízké mechovité rostlinky nepustí plevel, jsou přirozenější než spára s cementem a navíc propustí vodu.
BETONOVÉ DLAŽDICE
Tvar, povrch i barva betonových dlaždic prodělaly za poslední období bouřlivý vývoj. Kromě čtvercových nebo obdélníkových šedivých desek se objevují skutečně nápadité zpracované dlaždice, jejichž vrchní část je vykládána nejrůznějšími materiály, od říčných valounků až po mramorové úlomky, vybroušenou žulu nebo ve středomořském stylu osázené ulitami nebo mozaikou z majoliky. Jsou vyráběny v rozmanitých pravidelných i nepravidelných tvarech. K dostání jsou dokonce i takové, které mají tenkou vrstvu z přírodního kamene. Zajímavého efektu dosáhneme, když hladkou betonovou dlažbu přerušíme pásy přírodního kamene. Jejich velkou výhodou je přímá linka na okraji, přesná míra i optimální tvar a hmotnost, takže se snadno pokládají. Sympatickou je rovněž nabídka dalších prvků ve shodném provedení (obrubníků, žlábků pro odvod vody, nepravidelných krajnic, stupínků schodišť apod.). Ještě než koupíte barevné betonové dlaždice, pokud možno ověřte jakou barvu mají když jsou navlhlé. Počítejte i s tím, že barevný tón časem vybledne.
CIHLY VNÁŠEJÍ DO ZAHRADY STRUKTURU
Dalším vhodným materiálem pro tvorbu zahradních cest či ploch jsou mrazuvzdorné cihly. Cihly - zvonivky tvoří tradiční povrch cest anglosaských zahrad. U nás je většinou nahrazují dlaždice z pálené hlíny. Zvonivka oživí každou zahradu a výrazně se podílí na vytvoření příjemné atmosféry. Sestavy malých plošek cihel vnášejí do zahrady výraznou strukturu a vzorování. Svým vzhledem zahradní prostor výrazně doplňují, aniž by nepříjemně opticky vystupovali a potlačovali účinek okolních výsadeb. Základní hmotou ze které jsou tyto cihly zhotoveny, je čistý jíl. Ten se vyhněte, potom tvaruje, suší a vypaluje při vysokých teplotách. Tato poslední fáze pracovního postupu je rozhodující pro kvalitu cihel. Až když je téměř dosaženo tavného bodu, tehdy se uzavírají póry a hotová cihla už nepřijímá vodu. Nepřepalované cihly mají otevřené póry, kterými nasávají vlhkost, ta v zimě při minusových teplotách cihlu roztrhá a na jaře se rozdrobí. U nás zvonivky koupíte jen výjimečně. Jsou totiž nahrazeny zahradními dlaždicemi podobného vzhledu a tvaru. V přírodních zahradách působí přirozeně, přestože je vlastně uměle vytvořeným prvkem. Pro malé zahrádky má právě onu míru potřebného rozměru. Teplé barvy hlíny se pohybují mezi žlutou, červenou a tmavohnědou. Ukládat se mohou naplocho, nebo nastojato, ale největší stability dosáhnete tehdy, když je budete klást tak, aby užší a delší strany byly nahoře.
POZOR NA DŘEVO
Dřevěné dlažby vyžadují propustný podklad, štěrk. Za deštivého počasí musí voda rychle odtékat, aby dřevo nezačalo hnít. Dlaždice z kulatiny, hranolů nebo z železničních pražců musejí být dobře impregnovány. Dřevo z dubu, smrku a akátu vydrží přibližně padesát let, z borovice, smrkovce a jedle od pěti do deseti let. Dřevěnou dlažbu můžeme umístit jen na slunečná místa. Ve stínu obroste mechem a stane se nebezpečně kluzkým. Dlažba z dřevěných špalků má vysokou estetickou hodnotu, ale rovněž není vhodná do vlhkého prostředí. Špalky musejí být minimálně 20 cm vysoké. Je vhodné ponořit každý špalík do impregnačního roztoku a nechat oschnout. Spodní část můžeme namočit do asfaltu. Špalíky ukládáme do pískového lože. Hotová dlažba se zasype také pískem a důkladně zalije vodou, aby písek vyplnil všechny spáry.
MOŘE KAMÍNKŮ
Štěrk, oblázky a drť jsou nejen laciné materiály, ale také se s nimi dobře pracuje. Navíc se dobře hodí do zahrad všech stylů. Jejich výhody se především projeví v malých zahradách nebo v maloplošných částech zahrad. Úzké plochy nebo plošky nepravidelného tvaru, které by se daly těžko vydláždit, dostanou atraktivní vzhled, vysypeme-li je štěrkem. Tmavé kouty nebo výklenky budov, v nichž by rostly jen málokteré rostliny, vypadají se světlým štěrkem čisté, uklizené a ztratí svou temnost. Štěrkové plochy omezíme hranou z kovové pásky, z cihel nebo jiného pevného materiálu. Cesty vysypané kůrou olemujte pražci nebo dubovými špalíky. Je-li vyhloubené lože mělké, je dobré pokrýt zem černou netkanou textilií a teprve souvislý pás černé netkané textilie a teprve na něj rozhrnout štěrk nebo drcenou kůru. Textilie zabrání růstu plevelů. Tyto cesty jsou ideální pro květinové lemy, protože štěrk nebo štěpky rychle odvádějí vodu od rostlin. Chůze po pružném, měkkém materiálu je velmi příjemná.
Text: Andrea Mičková, časopis Domov
Foto: archiv firmy Zahrady Skoupý
Články s podobnou tématikou
Zimní zahrada
I stromy mají osobnost
Přemýšlíte o garáži?
Kouzlo osvětlené zahrady
Dlažba ze dřeva
Zahradní jezírka
Zahrada během stavby
Článek byl zobrazen 45325 krát.
Diskuze k článku
Nenalezen žádný záznam
Kontextová reklama
SYSTRA - žaluzie, rolety, markýzy
Český výrobce stínící techniky - dodáváme venkovní žaluzie, screenové rolety, venkovní rolety, interiérové stínění, markýzy a slunolamy. Atypy jsou naše specialita.Dřevěné šperky a bytové dekorace
Výrobky ze dřeva - dřevěné šperky, módní a bytové doplňky, velikonoční a vánočná dekorace. Široká nabídka produktů přímo od českého výrobce.Schody na zakázku od českého výrobce
Trepp-art vám nabízí dřevěné a ocelové schody a schodiště na zakázku. Máme za sebou téměř 20 let zkušeností a tisíce realizací po celé Evropě. Digitální zaměření po celé ČR je zdarma.
Další články na téma Zahrada
Co udělat s listím z ořešáku?
Máte na zahradě ořešák a nevíte, kam s listím? Jak se dá využít na zahradě? Dá se kompostovat nebo použít jako mulč? A je pravda, že jsou listy toxické? Odpověď na všechny otázky najdete v článku.
Kaki neboli tomel japonský – exotické ovoce, které si vypěstujete i na zahradě
Kaki (Diospyros Kaki) je ovoce původem z Asie, které asi znáte převážně z pultů supermarketů. Díky jeho otužilosti si tuto subtropickou rostlinu můžete vypěstovat i na vlastní zahradě. Dařit se jí bude hlavně v oblastech, kde se pěstuje vinná réva a broskve.
Jaké podloží potřebuje zámková dlažba?
Při rozhodování o vhodnosti zámkové dlažby je třeba zvážit určitá kritéria. Tím nejdůležitějším je plánované provozní zatížení dlažby a také její estetické začlenění. Jaký tedy zvolit postup při přípravě podkladu pro dlažbu a jaké potřebuje zámková dlažba podloží? To nám prozradí odborníci ze společnost DITON.
Pěstujeme rostliny vhodné do stínu - plicník, kakost, hortenzii a další
Máte na zahradě stinný kout, kde vám nechce nic růst? Nevíte, co se záhonky na severní straně domu, kde sluníčko za celý den ani nezasvítí? Není třeba tyto plochy úplně zavrhovat, protože existují rostliny, které mají právě takováto místa rády. Stačí jen vědět, po které kytce sáhnout a budete se moci těšit z pěkné zahrádky.
Vyhrajte nad krtkem a hraboši
Jarní dny plné sluníčka lákají snad všechny zahrádkáře na zahrádky, kde je po dlouhé zimě pořádná hromada práce. Ale nejen lidé jsou jako znovuzrození, po mrazivých dnech se o slovo hlásí také všechna zvířata včetně těch, která na zahradě zrovna rádi nevidíme. Mezi takové patří bezesporu i krtek, který má hodně daleko k roztomilé postavičce z Večerníčků.
Jak si poradit při přesazování kaktusů
Ruce plné trnů a polámaný kaktus v půdě, která brzy ztvrdne jako kámen. Tak takhle ne přátelé. Kaktusy se dají přesadit docela snadno a lépe, jen je třeba vědět jak na to. Ostnaté rostlinky mají trochu jiné nároky na pěstování než ostatní pokojové květiny. Aby pěkně rostly, musíme vybrat správnou velikost květináče a dopřát jim vhodný substrát.
Čím topit v udírně – dřevem nebo dřevěnou štěpkou
O tom, čím topit v udírně, rozhoduje především typ udírny. Ne každá udírna je stavěná na topení kusovým dřevem a je dobré znát klady i zápory té či oné varianty už při výběru udírny.
Zakrslé ovoce můžete pěstovat i na balkóně
Ne každý má to štěstí, že vlastní velkou zahradu, na které si vypěstuje ovoce a zeleninu výtečné kvality. Ani ti, co žijí v bytech, však nemusí zoufat. Kdo chce, můžete si užívat svých pěstitelských koníčků klidně v centru města, a to na svých balkonech a terasách. Zakrslé broskve, ostružiny, švestky nebo třeba angrešt můžete pěstovat doma po celý rok.
