Čmeláci – s kým máme tu čest?

Čmelák (Bombus) je rod hmyzu náležící do čeledi včelovití (Apidae), který se vyznačuje barevným černo-žlutým ochlupením těla, obvykle v pásech. V dnešní době známe více než 250 druhů čmeláků. Živí se nektarem a pylem, který shromažďují jako potravu pro své larvy. Jde tak o zdatné sběrače a opylovače, kteří si poradí i s rostlinami s dlouhými úzkými kalichy, do nichž se včely nedostanou. Na rozdíl od včel se čmeláci vydávají opylovat květy i za chladného počasí či dokonce za deště, protože si umí v případě potřeby zvýšit tělesnou teplotu. Čmeláci jsou dobrácký a mírumilovný hmyz, který neútočí na lidi, přestože jsou čmeláčí matky i dělnice všech u nás žijících druhů vybaveny žihadlem. Mimo hnízdo však nikoho nenapadají. Jsou velmi společenští, žijí proto v pevných společenstvech, která však nejsou tak složitá, jako společenství včel.

Proč čmeláků ubývá?

Nebudeme si nic nalhávat, můžeme za to my – lidé. Necitlivě rekultivujeme krajinu k obrazu svému, pěstujeme monokultury, na polích a zahradách používáme chemické prostředky, máme oblibu v krátce střižených anglických trávnících apod. To vše vede ke ztrátě potravních zdrojů čmeláků, čmeláčím matkám mizí možnosti hnízdění a přezimování. Bez vhodných úkrytů však nemají šanci zimu přežít. Také často vypalujeme meze, čímž ničíme čmelákům hnízda i již přezimující čmeláčí matky.

Dvojitá pomoc pro čmeláky

Čmeláci pro svůj spokojený život potřebují dvě věci – dostatek potravy a úkryt. Potravu jim zajistí hmyzosnubné a medonosné rostliny a kvetoucí stromy. Doslova milují například hluchavky, vrby a květy různých ovocných stromů. Pro čmeláky jsou tak životně důležité louky plné květin, které jsou však bohužel často sekány a nahrazovány trávníky. Pokud tedy máte možnost, zkuste čmelákům zajistit takto bohatou pastvu – tedy nesekejte určitou část zahrady a nechejte na ní kvést luční květy. Zahrada, na níž se bude čmelákům líbit, by zkrátka neměla být sterilní, ale neustále by na ní mělo něco kvést – podstatné je to zejména na jaře, kdy se čmeláci budí.

Pokud je dostatek potravy v okolí zajištěn, můžeme čmelákům pomoci také instalací vhodného úkrytu – čmelínu. Nemusíme mít zrovna velkou zahradu, abychom mohli čmelákům domeček postavit, stačí mít k dispozici jen pár metrů čtverečních zahrady, ale stejně tak můžeme pomoct i v případě, že máme jen balkon, terasu či lodžii. Začít můžeme s jedním čmelínem, ale ideální je vedle sebe umístit čmelínů několik, protože tak zvýšíme pravděpodobnost osídlení.

Koupit nebo vyrobit?

Čmelín si můžeme vyrobit sami, ale dnes je možné je i zakoupit ve specializovaných obchodech – k dostání jsou zejména čmelíny keramické a dřevěné, ale narazit můžeme i na dřevocementový čmelín. Zajímavý pak pro mnohé (nejen pro děti) může být čmelín s pohledovým okénkem. I hotový čmelín je však dobré izolovat, pro případ velmi chladného, nebo naopak příliš teplého počasí.

Kdo si nechce čmelín vyrobit sám, může si ho za zhruba 600 Kč koupit. Foto: pomahameprirode.cz

Ti zručnější se však mohou pustit do výroby vlastního dřevěného čmelína. Na první pohled čmelín připomíná ptačí budku, ale uvnitř se nachází spousta věcí, které v ptačí budce nenajdeme. Čmelín musí mít dostatečné rozměry – minimálně 25 x 25 cm a prkna, z nichž je vyroben, by měla být masívní, široká alespoň 2 cm, ale nebojte se použít i dřevo tloušťky 3 cm. U čmelína je důležité, aby dobře těsnil a nebyly v něm žádné škvíry, jinak hrozí nebezpečí umrznutí plodu při jarních mrazících, nebo vniknutí parazitů. Čmeláci jsou velmi choulostiví na kolísání teplot. Aby byla zajištěna lepší regulace teploty ve čmelínu, je dobré připevnit ke stěnám z vnější strany a také k podlaze polystyren.

Jelikož si čmeláci sami neumí hnízdo naplnit, podobně jako to dělají ptáci, musíme jim do čmelínu dát bavlněnou výstelku či jiný přírodní materiál, jako je například seno, hobliny, suché listí, nebo mech. K dostání jsou již i speciální výplně čmelínů. Pozor si dávejte na naftalín, silonové náhražky, které se objevují v podšívkách a vycpávkách, na písek a také na běžnou vatu, protože by se do ní čmeláci mohli zamotat a zemřít. Tímto materiálem čmelín vyplníme do dvou třetin – pozor na ucpání vchodového otvoru.

Čmelín by měl mít větrací okénko, zabezpečené síťkou, aby se dovnitř nedostali predátoři. Dalším důležitým otvorem je vletový či vchodový otvor, pod kterým by se měla nacházet přistávací ploška nazývaná česno o ploše cca 5x3 cm, případně speciální klapka sloužící jako ochrana před největším predátorem čmeláků – nočním motýlkem zavíječi čmeláčím (Aphomia sociella). Od vletového vchodu vedeme úlem podél jedné strany a poté do pravého úhlu dále při boční stěně až cca 3 až 4 cm od konce zadní stěny tunýlek s průměrem cca 2,5 cm. Čmeláci si totiž rádi dělají hnízda v myších dírách a tento tunýlek by jim měl podmínky v myší díře nasimulovat. Přestože není nutný, čmeláčí královna díky němu váš čmelín mnohem raději přijme. Čmeláčí domov by měl být vybaven také nožičkami, které slouží k tomu, aby se dospod dostával vzduch a čmelín nehnil a také jako ochrana proti mravencům. Před mravenci je však možné jej ochránit také netoxickým repelentem proti mravencům. Střechu úlu by měla tvořit dobře přiléhající dřevěná deska. Pro lepší izolaci je vhodné pod ni vložit ještě silnou látku.

Kam čmelín umístit?

Čmeláčí úl by měl být především dobře chráněn před severními a západními větry a také by neměl být na přímém slunci. Velká zima, ale i horko je pro čmeláky nebezpečné, proto je třeba udržet v hnízdě pokud možno stabilní teplotu. Ideálním místem pro čmelín je tak polostín, případně stín pod listnatými stromy. Možné je také umístění do zemědělské budovy či kůlny u zdi, na balkon, pod pergolu atd. Vyberte klidnou místo s maximálně ranním sluncem. Na přímé slunce domeček nikdy neumisťujte – jakmile teplota stoupne na 35 stupňů, hynou larvy i kukly, samotní čmeláci pak umírají při 45 stupních Celsia.

Jak čmeláky “ubytovat”?

Pokud si pořídíme čmelín, budeme pravděpodobně jako první řešit otázku, jak na jaře dostat do čmelína čmeláčí královnu? Máme v podstatě dvě možnosti. Tou první je, počkat si, zda si čmelín sama nenajde a neubytuje se v něm, druhou možností pak je zakoupení laboratorně odchovaných čmeláků i s královnou a do čmelína je nasadit. Pokud jste se rozhodli pořídit si hned více úlů pro čmeláky, měli byste mezi nimi nechat mezeru alespoň 20 cm. Vhodné je rovněž jednotlivé úly od sebe barevně rozlišit, protože čmeláci mají výbornou orientační schopnost a dokáží rozlišit barvy – modrou, žlutou, bílou i fialovou.

- jpa -