V dnešní době jsou slova jako „eko“, „bio“ či „přírodní“ poměrně hojně využívaná a to jak v potravinářství, tak i v oděvním průmyslu, nebo například v kosmetice. Bohužel ani tato označení nám nezaručí, že je daný výrobek skutečně přírodního původu. Nejjistějším způsobem, jak toho docílit, je vytvořit si jej ve vlastní produkci. Prvním krokem může být například založení biozahrádky. Měsíce jako květen nebo začátek června jsou pro to ideální. Přestože vypěstovat ovoce či zeleninu bez použití chemie je podstatně náročnější, budeme za naši snahu odměněni zdravějšími a chutnějšími plody. Ekologicky však nemusíme pěstovat jen užitkové, ale také okrasné rostliny.

Co je biozahradničení?

Biozahradničení či ekologické zahradničení je možné jinak nazývat také udržitelným, bezúdržbovým zahradničením či permakulturou. Zahrnuje ochranu půdy, která po našem pěstitelském zásahu není nevratně zničená ani vyčerpaná. S biozahradničením souvisí také pěstování rostlin, které jsou typické pro dané přírodní a klimatické podmínky, šetření zdrojů a využívání přírodních obnovitelných zdrojů. Místo toho, abychom výpěstky tolik chemicky a mechanicky ošetřovali, musíme se naučit poznávat přírodní děje a spoléhat se na ně. V případě okrasných rostlin budeme odměněni esteticky, v případě ovoce, zeleniny či bylinek zase zdravou a chutnou úrodou. Takto vypěstované ovoce i zelenina jsou plné zdraví prospěšných látek.

Jak tedy začít?

Než se pustíme do nákupu semínek nebo zeminy, musíme se nejdříve rozhodnout, co vlastně chceme pěstovat a zda pro konkrétní rostlinu či plodinu máme vlastně vhodné klimatické podmínky. Přihlédnout musíme také ke kvalitě a typu půdy, protože každá rostlina vyžaduje jiný půdní typ. Například mrkvi se daří na písčitých půdách, zatímco pro rajčata musíme mít zajištěnu vysoce úrodnou zeminu, která bude bohatá na organickou a dobře odvodněnou hmotu.

Semínka či sazenice?

To je další věc, kterou si musíme rozhodnout. Koupíme si již předpěstované sazenice, nebo si vypěstujeme vlastní plodiny přímo ze semínek? Nesmíme zapomínat na to, že ne všechen sortiment na trhu, který je určen pro vlastní pěstování, je bio. Aby mohla nést plodina označení bio, musí splňovat přísná kritéria. Mateřská rostlina, která je zdrojem sazenic či semínek, nesmí být nijak geneticky upravovaná ani hnojená pesticidy.

Potřeby pro biopěstování

Biosazenice, zeminu i hnojiva ze 100% přírodních surovin se dnes dají koupit v některých květinářstvích, nebo také v hobby marketech. Tyto produkty by měly být certifikovány pečetí bio kvality Evropské unie, která zaručuje, že jde o produkty vysoké kvality a jejich původ je dohledatelný. Sazenice s označením bio jsou vypěstovány v souladu s normami EU pro ekologické zemědělství.

Jak pečovat o zahrádku, aby byla bio?

Nestačí mít jen bio semínka, sazenice a hlínu, existuje také několik pravidel, která je třeba dodržovat, aby bylo naše udržitelné zahradničení úspěšné.

Nepoužíváme chemii
Při biozahradničení se zcela vyhýbáme chemickému hnojení umělými hnojivy a výhradně používáme jen ta hnojiva, která nám poskytuje sama příroda – jde tedy o hnůj, kompost či výluhy z rostlin. Tím dosáhneme jak zdravější sklizně, kterou můžeme bez obav konzumovat, tak si zlepšujeme i kvalitu vody a půdy. Používané herbicidy a pesticidy prosakují půdou, zpětně kontaminují vodní zdroje a škodlivé látky se tak vracejí zpět do oběhu. Raději bychom se tedy měli zaměřit na posílení přirozených obranných funkcí rostlin a podporovat množení živočichů, kteří v boji proti škůdcům a nemocem pomáhají, místo toho, abychom používali chemické prostředky.

Kompostujeme
Kompostováním se zvyšuje objem organické hmoty v zahradě, půdě se vrací tolik potřebné výživné látky a zároveň dochází ke zmenšování objemu odpadu z domácnosti. Kompostem také „krmíme“ půdní organismy, jako jsou bakterie, houby, řasy, prvoci, roztoči, chvostoskoci, mnohonožky, žížaly atd., kteří vytvářejí kvalitní humus, jež pro pěstování potřebujeme. Z toho důvodu je kompostování základní metodou udržitelného zahradničení.

Šetříme vodou
Na naší biozahrádce se neobejdeme bez sudů na vodu, nebo jiného systému na zachycování dešťové vody. Tím nejenže šetříme vodu (a tedy i peníze), kterou bychom museli brát z městské kanalizace nebo jiných zdrojů, ale zároveň máme přehled o kvalitě vody. Vhodné je provést úpravy, díky kterým se voda v půdě udrží déle a zabrání se tím nadměrnému vysoušení. Dobré je, pokud máme možnost povrch zakrýt například pokosenou trávou, kůrou, odpadem z rostlin atd., protože čím více je ho zakryto, tím méně vody se vlivem slunce a větru odpaří. Nemusíme tak instalovat žádné zavlažovací systémy. Také kvalitu vody chráníme omezením požívání herbicidů a pesticidů.

Dáváme pozor, co vysazujeme
Pokud chceme mít skutečnou biozahrádku, pak musíme dobře zvážit, co vysadíme. Měly by to být vždy rostliny, které jsou původní a pro dané prostředí typické. Je třeba si dát tu práci a najít rostliny, které přesně tolerují podmínky, jež nabízíme – sucho, vlhko, stín, přímé slunce atd. Tím si ušetříme energii, ale třeba také vodu, kterou bychom museli vynaložit na to, abychom udrželi naši zahrádku krásnou. Vysazovat můžeme také smíšené kultury, protože tak podpoříme rozmanitost přírody, tedy tzv. biodiverzitu.

O zahradu „nepečujeme“
Běžná zahrada vyžaduje velké množství energie, vody i chemických látek, abychom ji udrželi v perfektním stavu. Musíme neustále sekat trávník, zastřihávat rostliny atd. Oproti tomu biozahrada je spíše zahradou zarostlou květinami a užitkovými rostlinami. Ušetří tak nejen čas, ale také peníze, které bychom na její údržbu vynaložili.

- jpa -