Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica L.) je vytrvalá statná bylina z čeledi kopřivovitých (Urticaceae), která se vyskytuje v celém severním mírném pásmu. Jde o rostlinu rumištní, ale najdeme ji také na kulturních, člověkem obdělávaných půdách, kde zastává funkci plevele. Rozsáhlé porosty kopřiv najdeme v lesích, kolem břehů řek, na pasekách i okolo pastvin. Objevuje se také v horách, do výšky až 2000 metrů. Kopřiva dvoudomá dorůstá výšky 50 – 150 cm, výjimečně až dvou metrů. V České republice se kromě kopřivy dvoudomé běžně vyskytuje ještě její menší příbuzná - kopřiva žahavka (Urtica urens L.).

Využití kopřivy dvoudomé

Kopřivy lidé v minulosti cíleně pěstovali, využívali je jakožto krmení pro husy či králíky, jako léčivou bylinu vhodnou pro čištění těla, ale rovněž jako textilní rostlinu – za druhé světové války se například z kopřivových vláken vyráběly uniformy. Kopřiva je dnes současně také oblíbenou přísadou mnoha jídel, přidat ji můžeme například do omelety či polévky, může být součástí masové nádivky a mladé kopřivové listy jsou také výborné do salátů. Navíc je na zahrádce také velmi užitečná, protože odpuzuje mšice a housenky.

Svůj význam však má kopřiva také v léčitelství, její využití je velmi rozmanité. Na jaře nám čaj z kopřivy pomůže vyčistit krev a organismus po dlouhé zimě. Chlorofyl obsažený v kopřivě působí povzbudivě na náš metabolismus a zároveň je dobrý v boji proti chudokrevnosti. Kopřiva pomáhá proti revmatismu, má protizánětlivé a dezodorační účinky a také urychluje hojení ran. Kopřiva dvoudomá účinkuje protiprůjmově, antivirově, podporuje činnost slinivky a vaječníků, zlepšuje prokrvení vnitřních orgánů a pomáhá i k tvorbě mateřského mléka. V kosmetice se pak využívá zejména zevně proti vypadávání vlasů, potlačuje svědění vlasové pokožky a zamezuje tvorbě lupů. Dodává lesk vlasům a světlé vlasy dokáže ztmavit.

Proč kopřivy pálí?

Latinské rodové jméno Urtica je odvozeno od latinského slova „uro“, což znamená pálit. Celá rostlina je pokryta žahavými chloupky, což jsou ve skutečnosti drobounké duté jehličky z křemičitanu. Ty se při dotyku poškodí, jejich ostré hroty probodnou kůži a chloupky vypustí do těla tekutý obsah. Žahavost chlupů kopřivy způsobují aminy jako je acetylcholin, histamin a serotonin. Žahavé chloupky se na rostlině vytvořily pravděpodobně jako ochrana před spásáním. Bylo dokonce zjištěno, že čím více je kopřiva poničená okusem, tím se počet žahavých chloupků na listech zvyšuje.

Rozmnožování kopřiv

Kopřiva dvoudomá se rozmnožuje jak semeny, tak i vegetativně pomocí podzemních výběžků - oddenků. Rozmnožování semeny je závislé na opylení větrem, na rostlinách se pak vytvářejí nažky, které po čase spadnou na zem. Asi 60–90 % nažek dopadá v okruhu 4 m od mateřské rostliny. Zbytek se dokáže přemístit do velkých vzdáleností pomocí větru nebo vodního proudu. Jejich životnost v půdě je obecně asi 2 roky (ale klidně i 5 let). Klíčí z hloubky 1,5 až 2 cm při minimální teplotě 6 až 8 stupňů Celsia. Kopřiva kvete od června do října a na jedné rostlině dozrává průměrně až 7 tisíc nažek. Zajímavostí kopřiv je jejich pohlaví – vedle sebe se mohou vyskytovat rostliny oboupohlavné, ale i rostliny pouze samičí. Na první pohled se od sebe vůbec neliší. Stejně tak se pak mohou na jedné rostlině vyskytovat květenství jednopohlavná, vzácně však i květenství oboupohlavná. Květy jsou bledě zelené, samičí v dlouhých květenstvích, samčí v krátkých vzpřímených latách.

Sázení kopřiv

Kopřivy sázíme stejně jako každou jinou rostlinu. Nejlépe se jim daří na půdách bohatých na dusík a fosforečnany. Kopřiva má ráda slunce, snese však i polostín. Nároky na půdní vlhkost jsou u těchto rostlin průměrné. Jelikož kopřivám dělá nejlépe, když mohou růst někde u kraje záhonu či u plotu, vybereme pro ně právě takové místo. Kopřiva, kterou budeme cíleně pěstovat na záhonku, nikdy nebude tak veliká jako ta, která divoce poroste u plotu. Založit kopřivový záhon můžeme výsevem - stačit bude vždy pouze jeden výsev, protože pak pravidelně dochází k tzv. samovýsevu. Kopřiva se navíc množí také podzemními oddenky. Další možností je výsadba již předpěstovaného oddenku. Aby se rostliny dobře ujmuly, je vhodné jejich zelenou část zkrátit. Rostlinku poté zasadíme do hlíny a zalijeme.

Péče o kopřivy

Kopřivy je nutné pravidelně zastřihávat, protože pro použití v kuchyni jsou vhodné jen nové mladé lístečky. Trháme nejvyšších 4 až 6 lístků včetně řapíku. Nejvíce účinných látek je v kopřivách obsaženo na jaře, přibližně do konce května. Vysoké kopřivy, případně kopřivy, které jdou do květu, již pro kuchyňské zpracování nepoužíváme – takové rostliny jsou již dosti dřevnaté a obsahují množství vláken. Čím více kopřivy zastřiháváme, tím více nám košatí a zajistíme si tak více mladých výhonků, které využijeme jak při přípravu čajů, tak z nich můžeme připravit špenát či jinou dobrotu. Semena a kořeny lze sbírat od srpna do listopadu. Kořeny sušíme slunci a nadzemní části ve stínu.

Přečtěte si také
Pusťte se do BIO pěstování – i bez chemie se můžete těšit na bohatou úrodu
Kopřiva – plevel s léčivými účinky

- jpa -