Pěstujeme karafiáty, odolné trvalky i letničky
16.03.2013
Karafiáty v nepříliš dobré kondici má většina z nás spojeny s oslavou Mezinárodního dne žen. Stálice českých květinářství mají proto své příznivce i odpůrce. Možná vás ale překvapí, jak rozmanité druhy karafiátů si můžete vypěstovat na svých zahradách i balkónech. Karafiáty jsou na pěstování velmi nenáročné, a tak potěší i začátečníky. A kvetou po celý rok.
Původ karafiátů
Karafiáty jsou lidstvu známy již po více jak 2000 let. Do střední Evropy se dostaly někdy na přelomu 11. a 12. století, kdy byly květinou pěstovanou hlavně v klášterních zahradách. Do 18. století se podařilo vypěstovat řadu odrůd, které však kvetly pouze v létě. V Česku se první velkokvěté rudé karafiáty objevily po druhé světové válce. Přišly k nám ze Spojených států amerických, kde se staly velkým zahradnickým hitem. U nás si však dodnes mnoho lidí spojuje karafiáty především s obdobím socialismu, kdy nesměly chybět u žádné významné příležitosti, politických setkání, u narozenin, pohřbů nebo oslav MDŽ. Jejich obliba po roce 1989 prudce klesla a jen velmi pomalu se dostávaly zpět na květinářské výsluní.
Karafiáty kdysi a dnes
S jejich aranžováním se tehdy nikdo moc nezabýval, klasikou byly tři rudé karafiáty proložené asparagusem a svázané dohromady. Časem se začaly používat také karafiáty růžové, bílé, nebo dokonce žíhané. Květiny se pěstovaly velkoplošně po celé republice, zatímco dnes u nás nenajdeme snad jediný pěstební závod. Přesto si získávají stále větší oblibu, nejen pro svůj vzhled, ale také jedinečné vlastnosti. K přednostem karafiátů patří, že kvetou po celý rok a celý rok jsou tak dostupné. Navíc již nejsme odkázáni na tři základní barvy, ale vybírat můžeme z pestré palety barev. Karafiáty se dnes používají do nejrůznějších typů vazeb, mohou se z nich vázat svatební kytice a skvěle vypadají také jako designové aranžmá do současného interiéru. Jejich výhodou je, že dlouho vydrží, nevadnou a neopadávají. Jejich výrazný, ale přitom neutrální květ najde své místo také na klopě, na šatech nebo třeba ve vlasech.
Odolné trvalky i letničky
Karafiáty patří do botanického druhu Dianthus – hvozdíky, kterých jsou tisíce odrůd a druhů. Dnešní karafiáty vznikly křížením druhu Dianthus caryophylus – hvozdík karafiát, který pochází ze Středozemí a své botanické jméno získal podle antického boha Dia. Přesný překlad botanického názvu Dianthus je Božská květina. Dnes existuje obrovské množství druhů nádherných hvozdíků, karafiátů, že si z nich vybere každý. Některé jsou vhodné pro pěstování v záhonu, jiné na skalkách a další na balkonech. Najdou se mezi nimi nemrazuvzdorné letničky, otužilé dvouletky i trvalky. Řezané květy pak ve váze vydrží klidně i dva týdny.
Karafiáty se v květináči velmi dobře doplňují s dalšími květinami. Foto: Gardena
Karafiáty v pestrých barvách
Květy karafiátů mohou být jednoduché, drobné, plnokvěté a mohou vypadat také jako střapaté koule. Většinou hezky vonní a jsou krásně zbarvené - od bílé přes žlutou, lososovou, oranžovou, růžovou, odstíny červené až po světle či tmavě fialovou. Naprosto unikátní je pak také světle zelená barva a do popředí se dostávají také karafiáty s květy v přírodním vzezření. Setkat se však můžeme také s karafiáty žíhanými, nebo s květy s kontrastním lemem, který vytváří dojem krajky. Karafiáty mají trávovité, často namodralé nebo šedivé listy.
Druhy a odrůdy karafiátů
U nás se největší oblibě těší klatovské karafiáty, které mají výrazný a nádherně tvarovaný květ na silném stvolu. S jejich pěstěním se začalo před cca 200 lety v Klatovech a pěstitelé se předháněli, kdo vytvoří krásnější kultivar. Sláva klatovských karafiátů se začala šířit Evropou. Do historie se zapsaly odrůdy, jako bílá Sněhurka či růžový Salamandr posetý tmavými tečkami. Velmi ceněný byl také kouzelně žlutý Kanárek, žíhaná Mahulena, Perla Šumavy, Krásná Moravanka, Afrodita i Ema Destinová. Klatovský karafiát je vytrvalou, velkokvětou a plnokvětou rostlinou se stříbrnými listy. Jeho výhodou je, že přežívá i ty největší mrazy a netrpí chorobami ani škůdci. Existuje v široké škále barev a odstínů, dorůstá do 50 cm a květ má průměr asi 8 cm.
Trvalky - mezi trvalky patří zahradní karafiáty, které dorůstají výšky 60 – 90 cm a na silných stoncích se od července do srpna objevují velké květy. Mezi klasické trvalky patří například hvozdík zahradní (D. caryophyllus) s hladkými okvětními plátky a jednobarevnými nebo vícebarevnými květy. Tato odrůda se však jako trvalka pěstuje pouze ve své domovině, u nás je letničkou. Další hojně pěstovanou trvalkou je hvozdík péřitý (D. plumarius), který na 30 centimetrových stoncích nese jednoduché poloplné nebo plné květy, nejčastěji v růžové, bílé nebo tmavě červené barvě. Také hvozdík zahradní se hodí k řezu.
Hvozdík péřitý, foto: zojeczka.wordpress.com/2011/01/07/gozdzik-ogrodowy
Skalničky – asi nejtypičtějším příkladem skalničky je hvozdík Dianthus alwoodii dosahující výšky 45 cm. Rostlina velmi rychle roste a květe od června do září. Tento druh skalničky dokáže vytvořit doslova hustý zelený koberec posetý květy. Rostlina nemá ráda nižší teploty pod -15 stupňů Celsia. Další skalničkou je hvozdík alpský (D. alpinus), hvozdík sivý (D. caesius), písečný (D. arenarius), nebo kropenatý (D. deltoides).
Dianthus alwoodii, foto: finegardening.com
Dvouletky - nejznámější dvouletkou mezi karafiáty je hvozdík bradatý (D. barbatus). Na tvrdých až 40 cm vysokých stoncích nese květenství (okolík), jež je složeno z mnoha drobných jednoduchý a mnohdy i vícebarevných kvítků. Květy mohou být růžové, červené, fialové a bílé barvy. Hvozdík bradatý kvete od května do července a pěstuje se především k řezu.
Hvozdík bradat, foto: fineartamerica.com/contests
Letničky – do skupiny letniček řadíme hvozdík čínský (D. chinensis), jehož existují dva druhy – nízký a vysoký. Vysoké druhy dorůstající 40 cm se hodí k řezu. Jednoduché, poloplné nebo plné květy s hladkými či roztřepenými květními plátky rostou na tenkých stoncích.
Hvozdík čínský, foto: katalog-rostlin.cz
Pěstování karafiátů
Karafiáty nejsou na pěstování nijak náročné, stačí jim zajistit slunné místo a dostatečně prokypřelou písčitou půdu, svědčí jim také půda dobře zásobená vápnem. Nevyžadují ani častou zálivku. Do záhonu se vysazují v dubnu a květnu, jednoletky je však třeba nejdříve vysadit pod sklo (od února do března). V červnu ke vzrostlým sazenicím připevníme alespoň 70 cm dlouhý drát s očkem na konci, abychom zabránili ohýbání stonků pod tíží květů. Trvalky vydrží na záhonu řadu let, na zimu je dobré rostlinu přikrýt chvojím. Jednoletky po odkvětu zlikvidujeme – nejdříve však vysbíráme semena na příští sezonu. Z dvouletek v prvním roce po výsevu vyroste pouze trs šedozelených listů, teprve po přezimování se objeví první jednoduché nebo plné květy. Trvalky můžeme množit řízkováním nebo hřížením (jednoduchá metoda množení) v červenci a srpnu.
- jpa -
Další články z rubriky Zahrada
Narcisy – symbol Velikonoc a blížícího se jara
Jak pečovat v zimě o pokojové rostliny
Pěstujeme řebčík královský
Jak nakupovat truhlíky a substráty pro pěstování rostlin
Zahradní květiny II. - Prvosenky
Článek byl zobrazen 124572 krát.
Diskuze k článku
Nenalezen žádný záznam
Kontextová reklama
SYSTRA - žaluzie, rolety, markýzy
Český výrobce stínící techniky - dodáváme venkovní žaluzie, screenové rolety, venkovní rolety, interiérové stínění, markýzy a slunolamy. Atypy jsou naše specialita.Dřevěné šperky a bytové dekorace
Výrobky ze dřeva - dřevěné šperky, módní a bytové doplňky, velikonoční a vánočná dekorace. Široká nabídka produktů přímo od českého výrobce.Schody na zakázku od českého výrobce
Trepp-art vám nabízí dřevěné a ocelové schody a schodiště na zakázku. Máme za sebou téměř 20 let zkušeností a tisíce realizací po celé Evropě. Digitální zaměření po celé ČR je zdarma.
Další články na téma Zahradnictví a zahradnické potřeby
Pokojové rostliny IX. - Fíkusy
Kdo by neznal fíkus. Tato rostlina je snad nejznámější pokojovou květinou u nás, pěstuje se tady už téměř dvě stovky let. Fíkusů existuje několik druhů, nejoblíbenější v našich podmínkách jsou Ficus elastica, Ficus lyrata, Ficus benjamina a Ficus pumila.
Jak na pěstování okurek? Vyvarujte se nejčastějším chybám
Některým zahrádkářům se pěstování okurek nedaří. V čem chybují a kde je příčina nezdaru? Na některé otázky, například proč okurky hynou a jak je chránit před plísní, vám nabízíme několik rad.
Vysejte si na konci léta ozim pro bohatou jarní úrodu
Máme pro vás tip, jak si opatřit vitamínový poklad v podobě jarní zeleniny bez přepichování sazenic, a dokonce i bez skleníku nebo pařeniště. Jediný trik spočívá ve výsevu těch správných otužilých odrůd na konci léta, troše hnojení, probiotické zálivce a zimní peřince. Na jaře jako když najdete!
Adventní věnce tentokrát netradičně
Vánoční čas má své tajemné a neopakovatelné kouzlo, které si již tradičně umocňujeme vánoční výzdobou, které vévodí adventní věnec. Vyzkoušejte si letos adventní věnec trošku netradičně.
Červen v zahradě - čas sklizně, řezu i boje se škůdci
Léto je již v plném proudu a slunce bude stále více připékat, takže se budeme chtít schovat před jeho paprsky a hledat příjemné místo pod korunou listnatého stromu, pergoly porostlé zelení nebo slunečníkem. V neposlední řadě nesmíme také zapomenout na péči o zahradu, která dává první úrodu ovoce.
Pěstování pěnišníků neboli azalek
Možná se vám pod pojmem pěnišník žádná konkrétní rostlinka hned nevybaví, ale když vám povíme, že se jedná o azalku nebo chcete-li rododendron, určitě už budete vědět, o které kvetoucí okrasné dřevině je řeč. Pokud si pěnišníky vyzdobíte zahradu, jistě přilákáte spoustu zvědavých pohledů a sousedé vám budou bohatou záplavu květů tiše závidět.
Kalina je keř pro každou zahradu
Kalina je odolný, nenáročný, zcela mrazuvzdorný keř, který dobře snáší městské prostředí. Rozsáhlý rod kalin kvete od února do května, a navíc atraktivní červeně zbarvené podzimní listí zdobí zahradu i v zimě. Některé druhy nádherně voní a jsou mezi nimi keře vysoké, miniaturní i stálezelené.
Japonská bakterie Bokashi – domácí kompost za pouhé 2 týdny
Stále více lidí si uvědomuje, jak je důležité třídit a zpracovávat bioodpad z domácnosti. I lidé žijící v bytech dnes mají možnost ukládat odpad z kuchyně do speciálních domácích kompostérů. Jedním z nich je kompostér s bakterií Bokashi, která pomáhá vytvořit velmi účinné a efektivní hnojivo ve formě šťávy či kompostu.