Jestliže máte doma děti, je třeba dávat na výběr jehličnanů dobrý pozor. Obzvláště nebezpečné je to hlavně tehdy, pokud se váza s větvičkami ocitne například na stole mezi vánočními dobrotami. Hlavně u malých dětí hrozí riziko, že budou chtít ochutnat vše, co na stole leží, proto opatrnosti není nikdy nazbyt. K vánočním a jiným dekoracím proto používejte raději známé jehličnaté druhy, o kterých víte, že jedovaté nejsou. Jde například o smrk, jedli, borovici nebo douglasku vonící po pomerančích.

Myslete však také na to, že k otravě může dojít pouze v případě, že rozkoušete, sníte a začnete trávit větvičky s jehličím. To je u člověka málo pravděpodobné, přesto je dobré vědět, jak lze takovou otravu poznat. V případě, že někdo nebezpečný jehličnan pouze požvýkal a následně vyplivnul, většinou se nic vážného neděje. Dostavit se může třeba jen slabá nevolnost. Častěji dochází k podráždění kůže šťávou, která z rostliny vytéká. Nebezpečné je pak opékání buřtů na větvích z jedovatého jehličnanu. K otravě jehličnany však může dojít již během jejich sázení, prořezávání a při nesprávném použití v lidovém léčitelství.

Zde je několik jehličnanů, na které byste si měli dát obzvláště pozor.

Tis – tato nenáročná rostlina byla vyšlechtěna do několika odrůd (tis červený - Taxus baccata, tis japonský - Taxus cuspidata a další), které se od sebe odlišují tvarem i barvou jehlic, což může někoho zmást. Jedovaté jsou však všechny odrůdy tisu, včetně jehličí, kůry a semen. Tis obsahuje směs jedovatých látek, která se nazývá taxin. Jediné, co na tisu jedovaté není, jsou červené obaly semen, tzv. míšky. Ty jsou sladké a jedlé, při jejich konzumaci ovšem hrozí nebezpečí, že byste s nimi rozkousli právě ono jedovaté semeno.

Pokud došlo k požití tisu, první příznaky otravy se dostaví asi po hodině. Objeví se bolesti břicha, nevolnost, průjem, rozšířené zorničky, následně dochází k zástavě dechu a srdce. Citlivější jedinci mohou po požití tisu, zejména jeho jedovatých semen zemřít. Proto, pokud máte doma nastříhané větvičky z tisu, dejte je z dosahu malých dětí i domácích zvířat.

Jalovec – rostlina z čeledi cypřišovitých, o které si mnoho lidí myslí, že oproti tisu není nijak nebezpečná, ale opak je pravdou. K otrávení může dojít zevně, tedy potřísněním kůže šťávou z rozdrcené větve či kořenu. Za nejjedovatější druh je považován jalovec chvojka (Juniperus sabina), ale neškodný není ani náš domácí jalovec obecný (Juniperus communis). Zdužnatělé šišky nazývané jalovčinky jsou oblíbené v lidovém léčitelství a některé hospodyňky je užívají také v kuchyni. Nesprávné užití však může vést k předávkování a otravě.

Otrava jalovcem se projevuje podrážděnou načervenalou kůží, která svědí a u citlivějších osob se může velmi dlouho hojit. Pokud by došlo k rozkousání a požití větviček, byl by zažívací a trávicí systém dané osoby velmi podrážděn. Větší množství vyvolává zvracení, průjem, změny na játrech a ledvinách a v těch nejzávažnějších případech může přivodit i smrt.

Zeravy – do čeledi cypřišovitých patří také jedovaté zeravy, známé spíše pod názvem túje. V minulém století se staly jednou z nejoblíbenějších dřevin používaných pro tvorbu živých plotů. K nejčastěji vysazovaným patří zerav západní (Thuja occidentalis), řasnatý (Thuja plicata) a východní (Thuja orientalis). Veškeré druhy tújí jsou silně jedovaté, přesto se s jejich větvičkami často setkáte ve vánočních dekoracích – vydrží totiž dlouho čerstvé. Jedovaté jsou nejen větve, ale také šištice a dřevo. Obsahují jedovatou silici s vysokým obsahem nervového jedu thujonu.

Otrava thujonem se zevně při styku se šťávou projevuje podrážděním pokožky. Pokud dojde k vnitřnímu užití, dochází k těžkému podráždění žaludku a střev. Objevují se křeče, následuje poškození jater a ledvin. Thujon vyvolává překrvení malé pánve, což je nebezpečné zvláště u těhotných žen – může dojít k potratu. Při těžkých otravách se dostavují velmi silné křeče, po nichž následuje celková ochablost a bezvědomí. Nejtěžší případy otravy končí smrtí.

Cypřišky – další z velmi jedovatých jehličnanů, které se ovšem s velkou oblibou vysazují v městských zahradách a parcích, jsou cypřišky (Chamaecyparis). Dobře snášejí znečištěné ovzduší a polostín, jsou tak nenáročnou rostlinou. Nejčastěji se setkáte s cypřišem Lawsonovým (Chamaecyparis lawsoniana), nutkajským (Ch. nootkatensis), hrachonosným (Ch.pisifera) a tupolistým (Ch. obtusa). Cypřišky ve větvičkách a šišticích obsahují jedovaté terpeny.

Silice cypřišku dráždí pokožku. Jakmile dojde k požití, zanedlouho se objeví zvracení, nevolnosti a bolesti břicha. Cypřišek způsobuje také krvácení žaludeční sliznice, postižený člověk má zrychlený tep, zvýšený krevní tlak, průjem a křeče. U těžkých otrav dochází až k poruchám a poškození ledvin a jater. Také na otravu způsobenou cypřiškem je možné zemřít.

Chvojník – za jakousi vzácnost mezi jehličnany je považován krásný, ale také jedovatý chvojník. Tento tropický keř existuje v několika druzích, nejčastěji se setkáte s chvojníkem dvouklasým (Ephedra distachya), obecným (E. vulgaris) a čínským (E. sinica). Jde o poléhavou rostlinu pocházející z čeledi chvojníkovitých, která obsahuje alkaloidy, jejichž základem je jedovatý alkaloid efedrin.

Tato látka je známá z lékařství, kde se používá při léčbě astmatu, nízkého tlaku, rýmy a uvolňuje zduřené nosní dutiny. Efedrin je také dobře známý stimulant užívaný vrcholovými sportovci, vyvolává euforii, dodává tělu sílu, stimuluje centrální nervový systém a odstraňuje únavu. Při dlouhodobém a nadměrném používání však může způsobit psychickou i fyzickou závislost. Mezinárodní olympijský výbor jej právě kvůli jeho účinkům zařadil na seznam zakázaných látek. Bohužel si tuto látku oblíbili i narkomani, kteří z ní vyrábějí pervitin. V minulosti se chvojník používal v lidovém léčitelství, v současnosti se s ním setkáte v homeopatii.

Příznaky otravy se projevují bolestmi hlavy, pocením, třesem, bušením srdce, zvýšeným krevním tlakem, nevolností, nutkáním ke zvracení a zvracením. Může se objevit také podrážděnost a výbuchy náhlého hněvu. Pokud dojde k požití plodů chvojníku, je dobré vyhledat lékaře.

- jap -

Foto: Starsforeurope.com

Související články
Adventní dekorace
Jak nakupovat Vánoční hvězdu?
Vánoční stolování – jak připravit štědrovečerní tabuli
Jak navodit tu pravou vánoční atmosféru?
Adventní věnce tentokrát netradičně