Okurky nejsou brambory, proto je okopávejte s citem

Od starého zahradníka můžete slyšet, že plečkovat a okopávat se má dříve než vyroste plevel. Vypadá to snad podivně, ale je to pravda. Čím jsou totiž rostlinky plevele menší, tím snáze se ničí. I když je třeba záhon na pohled skoro čistý, stačí jen trošku prohrábnout povrch půdy a klíčící plevel nestačí ani vyrůst. Takže je mnohem výhodnější třeba i pětkrát "proběhnout" s motyčkou záhony celkem čisté, než se "prokousávat" džunglí vysokého plevele, který stejně úplně nikdy neponičíme, takže za námi vyroste znovu.

Říká se, že jedno plečkování vydá za jednu zálivku. I to je stará zkušenost zahradníků. Kyprá a čistá horní vrstvička půdy (2-5 cm) účinně brání vypařování vody ze spodních vrstev, v nichž jsou umístěny kořeny. Po čase se půda zase "slehne" - nebo zaprší a udělá se škraloup, takže je vhodné ji znovu zkypřit, čímž současně také ničíme plevel. Na suchých píscích to moc nepomůže, ale na většině půd se to velmi dobře osvědčuje. A důležitá rada na závěr: rostliny okurek koření velmi mělce, proto pokud je nepěstujete na hrůbcích, používejte místo motyčky raději „trojzubec". Tím se naruší škraloup stejně dobře jako motykou a nepřetrháte jím kořeny okurek těsně pod povrchem půdy.

Jak okurky zalévat?

Možná se někomu bude otázka zdát zbytečná, ale u okurek platí zásada: zalévat méně často, ale zato důkladně. Proč volit tento postup? Při dostatku vláhy vytvářejí rostliny méně kořenů než v situaci, kdy spíše trochu trpí suchem. Když pak v době sklizně potřebují větší množství vody, jejich slabší kořenový systém na to nestačí a bez dodatečné zálivky se růst omezí. Naopak rostliny, které byly spíše v suchu a vytvořily mnoho kořenů, se v období sklizně snáze obejdou bez závlahy - i když ovšem i jim pomůže. Zálivka v době sklizně je tedy důležitější než v období před sklizní. Časté kropení jen smáčí listy a umožňuje šíření plísně, ale do půdy, kde rostou kořeny, se tak mnoho vody nedostane. Pořádná zálivka, to znamená 2-3 konve na metr čtvereční (samozřejmě na několikrát, aby se voda stačila vsáknout do půdy), zajistí dostatek vláhy na 1-2 týdny i v největším suchu. Jiná věc jsou okrasné rostliny, trávník, nebo výsevy - tam je časté kropení na místě, ale u okurek opravdu spíše škodí. Podporuje plíseň, ale vláhu nedá.

Na plíseň pomůže dusík

Přihnojení dusíkem na počátku kvetení okurek spolu se zálivkou výrazně podpoří růst natě a tvorbu listů. Rostlina tak může rychle nahrazovat listy poškozené plísní listy novými, což výrazně snižuje škodlivý účinek plísně. Je to zvláště účinné u nových odrůd odolnějších k plísni. K tomu ovšem potřebují právě dusík a dostatek vláhy. Nemají-li vláhu a živiny, jejich odolnost se projeví méně výrazně.

Okurky napadené plísní

Lze ochránit okurky před škůdci metodou bio?

Dají se okurky ve skleníku nebo fóliovníku ochránit před molicí ("bílá moucha") a mšicemi jinak než chemickým postřikem? V ochraně mohou pomoci žluté lepové desky. Čím jich rozvěsíte více, tím lépe. Omezí se tak první nálet škůdců a oddálí se období, kdy skutečně škodí. Úplná ochrana to ovšem není. Proti molici skleníkové účinně pomáhá biologický boj, pomocí predátora parazitické vosičky (Encarsia formosa), která klade vajíčka do larev molice skleníkové. Larvy od sebe snadno rozeznáte, molice jsou bílé a larvy parazita černé.

Ale co proti sviluškám ("pavoučkovi")? Tady je situace o poznání horší, ani postřiky tady moc nezabírají, přitom některé popálí listy. Navíc mají většinou dlouhou ochrannou lhůtu, takže v období sklizně okurek jsou těžko použitelné. Ale jedna možnost je, a dost účinná: Od počátku pěstování denně prohlížet porost (listy) a hlídat první příznaky. Svilušky odhalíme na spodní straně listu lupou, napadený list hned odstraníme ze skleníku (pomocí igelitového sáčku, abychom svilušky při přenášení listu ještě nerozšířili na ostatní rostliny). Tak se dá udržet porost dost dlouho zdravý, ale jestliže některé škůdce přehlédneme, za pár dní se najde už celá rostlina se žlutými listy a s "pavučinkami", je na manuální ochranu již pozdě. Ale při pečlivé prohlídce a cviku se při troše štěstí dá obejít bez chemie - a mít porost v pořádku.

Okurky napadené sviluškou

Jak okurky sklízet?

Pokud chcete mít skutečně kvalitní (malé) okurky pro zavařování, pak je nutno sklízet nejméně každý druhý den, nejlépe denně. Někteří pěstitelé si nechávají "přerostky" nakládaček na kvašení a na salát, ale snižují tak výnos kvalitních plodů. Jak si pomoci? Nějaký ten přerostek se najde téměř vždy, ale chcete-li jich více, pak je dobře označit si pár rostlin a sklízet je z nich; ostatní porost sklízet co nejpečlivěji. Je dobré mít na paměti, že každým přerostlým plodem přijdeme o tři a ž pět okurek, které rostlina již nenasadí.

A ještě maličkost: při sklizni se snažte hýbat s rostlinou okurek co nejméně! S natí okurek se nesmí hýbat, jen rozhrnout opatrně listy a sebrat plody. Okurky jsou totiž na pohyb poměrně citlivé, protože ztrácejí spoustu energie, aby zase dostaly listy horní stranou ke slunci. Nešetrné zacházení je oslabuje, mladé plůdky opadávají. Ušetříte sice trochu práce, ale z velké části ztrácíte úrodu.

Hořké okurky - zavařit nebo vyhodit?

Zavařili jsme nakládačky do sklenic, a když jsme je po vychladnutí ochutnali, byly hořké. Tak jsme je vyhodili. Švagr se mi vysmál, že jsme je měli nechat, že se hořkost ztratí. Měl pravdu? Odpověď je jednoznačná – měl. U sterilovaných nakladaček se hořká chuť skutečně po 2-3 týdnech úplně ztratí a nezůstane po ní ani stopy.

Autor: Irena Forejtová