Rybíz - pěstování na zahradě

Meruzalka je méně známý a používaný název pro rybíz (Ribes), což je keř z čeledi meruzalkovitých. Rybízy jsou jednodomé a dvoudomé opadavé, ojediněle však i stálezelené keře. Mají jednoduché střídavé listy se zubatým okrajem, porostlé drobnými chloupky. Květy jsou čtyř až pětičetné, jedno či oboupohlavné. Plodem keře je bobule, v níž jsou obsaženy semena s olejnatým endospermem.

Druhy rybízu

Rod rybízu zahrnuje asi 150 druhů a je rozšířen v mírném pásu severní polokoule. Některé druhy jsou pěstovány jako ovocné dřeviny.

Oblíbený je zejména:
rybíz černý (Ribes nigrum) - sladké, velké bobule, které sbíráme zhruba od půlky července do poloviny srpna.
rybíz červený (Ribes rubrum) - velká úrodnost plodů, které jsou zpravidla kyselejší. Bobule zrají podle odrůdy od začátku června do konce srpna až září.
rybíz bílý (Ribes glandulosum) - bobule jsou sladší, ale úrodnost není tak velká. Sklízejí se od poloviny července a jejich hlavní výhodou je, že je neozobávají je ptáci.

Hitem je v současnosti také rybíz růžový, např. odrůda Rose de Champagne z Francie, která je vůbec nejsladším pěstovaným rybízem. K ovocnářsky významným druhům patří i meruzalka zlatá (Ribes aureum L.), která je využívaná jako podnož pro kmenné tvary rybízu a angreštu. Jako okrasné keře jsou pak nejčastěji pěstovány americký druh meruzalka krvavá (Ribes sanguineum) a evropský rybíz alpínský (Ribes alpinum).

Oblíbené bílé odrůdy rybízu:
Dlouhohrozen bílý - původem z Francie, je cizosprašný, spíše menšího vzrůstu, se středně velkými bobulemi. Rybíz je choulostivý na namrzání květů, ale je velmi plodný.
Versailleský bílý - rybíz z Francie, který má velmi bujný, ale vyrovnaný růst. Jde o samosprašnou odrůdu, u které se dočkáte bohaté sklizně, složené ze samých velkých bobulí.

Oblíbené červené odrůdy rybízu:
Houghton Castle - rybíz pocházející z Velké Británie, který dorůstá do výšky 1,5 metru, ale je velmi plodný. Bobule se hodí na šťávy.
Kavkazský - pochází z vyšších nadmořských výšek a je tak méně náročný na kvalitu půd. Skvěle se hodí do vyšších poloh, i když je méně odolný vůči chorobám.
Karlštejnský úrodný - česká odrůda zrající počátkem července. Jde o vyšší keř náročnější na živiny a humózní půdy, hůře také snáší řez, ale skvěle odolává chorobám rybízu.

Oblíbené černé odrůdy rybízu:
Titania - švédská odrůda s pravidelnou a bohatou plodností. Vysoce odolná chorobám, je určena na přímý konzum i zpracování. Odrůda je oblíbená pro svou velkou odolnost, nenáročnost pěstování a dobrou chuť.
Josta - kříženec angreštu a černého rybízu vyšlechtěný v Německu. Klasická oblíbená odrůda angreštorybízu.
Tiben - polská pozdní odrůda, která je odolná a úrodná. Vyznačuje se vysokou odolností na padlí. Plod je velký, pevný, sladký a aromatický.
Tisel - polská raná odolná a úrodná odrůda, která plodí velké, pevné, sladké a voňavé bobule. Plody dozrávají stejnoměrně. Keř roste vzpřímeně.

Pěstování rybízu

Odrůdy červeného a bílého rybízu jsou sice samosprašné, přesto se doporučuje vysazovat společně alespoň dvě současně kvetoucí odrůdy. Černý rybíz je částečně cizosprašný. Červený a bílý rybíz najde uplatnění jak v teplejších a nižších polohách, tak i chladnějších oblastech - záleží vždy na konkrétní odrůdě. Rybíz černý má však nároky na půdu a klima vyšší. Ideální jsou pro něj hluboké písčitohlinité půdy v nižších a středních polohách s dostatkem vláhy a živin. Dobře snáší vápenité půdy. Umí dobře využít doplňkovou závlahu v mladší výsadbě i v plné plodnosti. Černý rybíz se nehodí na větrná stanoviště kvůli nedostatečné činnosti včel a čmeláků při opylování. Není vhodné ho vysadit ani na velmi osluněný jižní svah, listy by předčasně zasychaly a keře nerostly.

Rybíz se pěstuje jako pravokořenný ve tvaru keře nebo štěpovaný na meruzalku zlatou ve tvaru stromku. Jednotlivé keře vysazujeme ve vzdálenosti 3 x 1 nebo 2 metry, vždy závisí na vzrůstnosti odrůdy. Pokud máme rybíz naroubovaný na meruzalce, sázíme jej do sponu 2,5 x 1 m. Stromky vysazujeme ke kůlu nebo drátěnce. Rybíz vysazujeme na podzim, nebo na jaře - výhodnější bývá sadba podzimní, protože sazenice stihnou ještě částečně zakořenit a na jaře pak lépe využívají vláhu. Jarní výsadba často trpí suchem, proto je nutná kvalitní závlaha. U keřů vysazených na podzim řežeme v předjaří jednoleté výhony na 2 – 3 pupeny. V prvním roce necháme na keři 4 – 5 nejsilnějších výhonů, ve druhém roce a dalších letech ponecháváme dalších 4 – 6 nových jednoletých výhonů.

Plodnost rybízu ovlivňuje tzv. sprchání květů či bobulí. Květy se mohly poškodit mrazem, dlouhodobým deštěm v květnu a červnu a následně nebyly dostatečně opyleny. Rybíz má poměrně vysokou plodnost a s tím spojenou i spotřebu živin. Rostliny citlivě reagují na nedostatek vláhy, živin a nízký obsah organických látek. Pokud budeme okolí keřů často kypřit a zajistíme jim dobrou strukturu půdy, nemusíme se starat o doplňkovou závlahu.Rybíz sklízíme v jeho plné konzumní zralosti, tedy obvykle v červenci.

Rybíz a účinky na lidské zdraví

Rybíz je nutričně vysoce hodnotné ovoce, patří mezi důležité zdroje vitamínů a esenciálních minerálních látek. Černý rybíz je velmi bohatým zdrojem vitamínu C, ale také vitamínu P a bioaktivních flavonoidů. Obsahuje rovněž pektiny a významné množství resveratrolu. Řadíme jej tak mezi rostlinné antioxidanty. Rybízové bobule obsahují také spoustu kyselin a kromě toho jsou zdrojem důležité vlákniny. Konzumace rybízu je dobrá proti artritidě, průjmu, působí močopudně a posiluje žaludek. Obsažené pektiny pomáhají v boji s rakovinou. Díky obsaženým antioxidantům je rybíz prevencí stárnutí buněk, tkání, orgánů a organizmu. Černý rybíz je navíc dobrý také proti nachlazení a kašli.